Rose nemá ráda Harryho.
A Harry nemá rád Rose.
Ale možná ohrožení nemilosrdného mozku a temného korporačního spiknutí by to mohlo změnit.
On byl jako měsíc- část jeho, byla vždy schovaná.
---
Překlad povídky Hidden, kterou přidává @seasidestyles. D...
Vstoupím do výtahu a snažím se zmáčknout čudlík. V rukách držím několik přetékajících nákupních tašek po mém velice úspěšném výletu do supermarketu. Nakonec končím bodnutím do toho čudlíku loktem.
Je neděle a zítra začínám v práci. Celý den jsem jako nervózní troska, strachuju se kvůli mému prvnímu dojmu, který zítra udělám. Tohle je začátek mojí kariéry a nemůžu to pokazit. Nechápejte mě špatně, taky jsem neuvěřitelně natěšená. Nepřestala jsem se usmívat nebo na to myslet od té doby, kdy mi včera volali. Zajímalo by mě, jací budou mí spolupracovníci. Doufám, že si udělám přátele.
Výtah cinkne a já vyjdu. Z těch těžkých tašek mě bolí ruce. Bojuju s klíčema a náhodně mi spadnou na zem.
"Skvělý." Řeknu podrážděně.
Zrovna když se sehnu dolů, abych je zvedla, něčí ruka se pro ně natáhne a zvedne je před tím, než to můžu udělat sama. Vzhlédnu nahoru a uvidím kluka s hlubokýma hnědýma očima a milou tváří.
"Upadlo ti," říká, usmívajíc se na mě.
"Dík," říkám. "Vážím si toho."
"Bez starostí," říká. "Jsem Liam."
"Rose."
"Přestěhovala si se sem?" Ukáže k mému bytu.
"Jo, včera." Odmlčela jsem se. "Bydlíš v téhle budově?" Liam se zasměje a zakroutí hlavou. "Ne, ale mám přítele, který ano," odpoví.
"Oh." Přikývnu.
"No, hezký večer," říká a znovu se na mě usměje.
"Ty taky." Otočí se a vydá se ke dveřím přes chodbu.
"Počkej," říkám a svraštím obočí. Liam se otočí a pln očekávání se na mě podívá. "Ty jsi přítel s Harrym?" Zeptám se.
Přikývne."Yep," řekne."Potkala si ho?"
"Naneštěstí," řeknu a on se zasměje. "Dal ti zabrat?"
"Ne, jen byl vážně, vážně nezdvořilý. Takže jo, vlastně jo." Trochu jsem si posunula tašky v mé ruce a jemně se zasmála.
"To je Harry," řekne, pochechtávajíc se. Říká to tak lehce, tak snadno. Zajímalo by mě, jestli k němu byl také tak nezdvořilý, když se poprvé potkali, jako byl (a pořád je) ke mě.
Náhle se dveře od Harryho bytu rozevřou a on vyjde ven. Má na sobě tričko a ty samé tmavé džíny a boty. "Co tě to do pekla zdržuje?" Vyjede na Liama a pak se podívá na mě. Mě nic neřekne.
"Nic, jen jsem pomáhal Rose s jejíma klíčema." Odpoví Liam, nijak neovlivněný Harryho nezdvořilostí. "No, tak si pospěš," zareptá Harry. "Máme práci."
"Dobře," řekne Liam. "Bylo hezké tě poznat, Rose," řekne mi a znovu se usměje. "I tebe," řeknu s pohledem upřeným na Harryho.
Ten nad naší přátelskou výměnou protočí oči a jakmile Liam vstoupí do jeho bytu, zabouchne dveře. Pokračuje mě mást, proč je Harry tak nezdvořilý. Jak může mít přátelé, jako je Liam, který vypadá tak milý a přátelský? Stále otrávená Harryho chováním, vybalím nákup. Co jsem mu kdy udělala, že ke mě chce být tak zlý?
--
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
