PADESÁT TŘI

547 30 2
                                    

Dalších pár dnů to byla rutina.

Na tři noci zůstávám u Harryho, dokud nebude schopný získat od Aarona moje klíče, což je dnes, v pátek. Několikrát jsem mu řekla, že to můžu udělat sama, ale vždycky mi věnuje pohled, který nemůžu rozluštit a velmi pevně řekne, “ne.”

Taky mě Harry vozí do práce a zpátky domů, i když jsem mu zase řekla, že se můžu odvést sama, ale on se vždycky jen ušklíbne a řekne, “Rosie, co pak se nestaráš o životní prostředí?”

A samozřejmě že má vždy poslední slovo.

Každý večer, přijdeme domů kolem páté, Harry si konstantně stěžuje na zácpy a já jen protočím oči. Uvaří večeři, každý večer něco jiného, a kdykoliv mu nabídnu svou pomoc, zamrká na mě a řekne, “Rosalie, vypadni kurva z mý kuchyně.”

A tak to udělám, ušklíbajíc se nad jeho vulgárním jazykem.

Pokaždé máme při večeři animovanou konverzaci- většinou se hádáme. Ale není to drsné hádání- spíše něco jako civilizovaná debata. Vždycky to končí tím, že se jeden z nás začne hodně smát a častěji jsem tou osobou já.

Každičkou noc po jídle sledujeme The Office- porovnávajíc si své poznámky o tom, kolikrát jsme tuhle episodu viděli. Myslím si, že jsem nikdy neviděla Harryho se smát tak často a tak moc, než jako jsem to zpozorovala za posledních pár dnů.

A na konci každé noci mi Harry popřeje dobrou noc, zatímco se usadím v mé pohovko-posteli, ale vždycky zůstanu vzhůru asi tak hodinu a pak se vkradu do Harryho ložnice a vklouznu vedle něho do postele. Nikdy se mě neptá, co dělám nebo jestli jsem měla další špatný sen, prostě okolo mě omotá své ruce a ospale si povzdychne, zamotávajíc své nohy s mýma.

Od té první noci jsme se nepolíbili, ale vždycky ho přistihnu dívat se na mé rty, když mluvím.

Skoro mi to připadá, jako bych těch posledních pár dnů měla dovolenou.

Teď sedím na Harryho pohovce a čtu magazín, zatímco čekám na to, až Harry skončí telefonát s Louisem. Řekl, že dnes večer půjde pro moje klíče, ale už je po šesté a tak zvažuju, že bych pro ně prostě došla sama.

Konečně vyjde z jeho pokoje a projede si prstama vlasy.

“Dobře, půjdu,” řekne, dávajíc si telefon do kapsy a sbírajíc jeho klíče ze stolku.

“Můžeš mi znovu vysvětlit, proč s tebou nemůžu jít?”

“Protože Aaron je kretén a nechci ho mít poblíž tebe,” řekne jednoduše. Na sobě má modrou košili a jeho obvyklé džíny, jeho tváře září zdravou růžovou.

“Harry, co když ti ublíží?”

Harry pozvedne obočí. “Pak mu ublížím nazpátek, dvakrát tak tvrdě.” ušklíbne se.

Povzdychnu si. “Nemůžu prostě jít s tebou?”

“Ne. Teď se vrať ke čtení toho magazínu, kterej se mi zase objevil ve schránce.”

Protočím oči. “Prostě to nech být!”

Znovu se ušklíbne, otevře dveře a otočí se zpátky na mě. “Do hodiny budu zpátky, neudělej nic hloupýho.”

“To samý bych měla říct já tobě.”

“Já, hloupý?” odfrkne si.

“Prostě jdi,” řeknu, ušklíbajíc se na něj a mávajíc rukama.

před tím, než zabouchne dveře, se na mě usměje.

Uvažuju nad tím, že ho budu sledovat, jen abych se ujistila, že bude v pořádku, ale mám pocit, že by mi asi usekl hlavu, kdybych to znovu udělala.

Hidden (Czech translation)Kde žijí příběhy. Začni objevovat