Hidden (Czech translation)

TŘICET SEDM

Vím, že jsem nepřidala další díl už strašně dlouho, ale nějak jsem ztratila motivaci pokračovat v překladu, protože jsem neměla v podstatě žádnou odezvu. Navíc jsem se pustila do překladu skvělé a myslím že dobře známé povídky AFTER na profilu AfterCZ. Překládám tam zatím zbytek třetí knihy a moc mě to baví. Tento týden jsem ale viděla odezvu i tady a moc mě to potěšilo, i když je to jen pár vote. Moc to pro mě znamená a nakoplo mě to začít zase překládat, i když mě teď čeká maturita, a tak nemám tolik času. Chci tento díl věnovat @hazssi, která byla jako první, hlasovala pro jeden z dílů a přidala si povídku do oblíbených- Vážně mě to moc potěšilo. Další  díl věnuji zase někomu jinému! Tak už přestanu zdržovat...Hezké čtení :)  -Lucy xx

---

Zatímco za sebou zavírám dveře od mého bytu, všechny mé věci házím na gauč a povzdychnu si. Proč jsem se k Harrymu chovala jako mrcha? Jen chtěl vědět, jestli jsem v pohodě. Neměla jsem k němu být tak nezdvořilá.

Pár sekund po tom, co si dám vlasy do culíku a rozhodnu se, že se vysprchuju, abych se uklidnila, uslyším klepání na dveře.

Skoro zakřičím mrzutostí, když otevřu dveře a uvidím tam Aarona. Jeho vlasy jsou úhledně upravené a jeho oči nejsou vůbec podlité krví- divné, na někoho, kdo mě sotva před třemi hodinami zavolal úplně nalitý.

"Ahoj Rose, nenechal jsem si tady nabíječku?"

Musím se držet, abych mu nedala facku.

"Nabíječku? Žádné pořádné přivítání, žádné nic. Jen 'nenechal jsem si tady nabíječku?'" zeptám se nevěřícně.

Zmateně se na mě podívá. "Rose, co-"

"Sklapni, na pět sekund!" křičím na něj, otáčíc se na patě, vydám se do mého bytu. Následuje mě, zavírajíc za sebou dveře.

"Pamatuješ si, kdy jsi mi dnes volal Aarone?" Zeptám se ho pomalu a znovu se k němu otočím čelem. "Dneska jsem ti nevolal Rose," řekne a svraští obočí.

"Oh, ale jo, volal," řeknu. "Když si byl na mol opilej, volal!"

Aaron zbledne.

Slyším, jak se jeho dýchání zrychlilo. "Jsi jen prolhanej zkurvysyn," řeknu. "Celou tu dobu když..když si říkal, že jsi v práci..a pokaždý, když si mě nevyzvedl..." Bojoju, abych dokázala skrz můj hněv utvořit nějaká slova.

"Rosie, nech mě-"

"Přestaň mluvit Aarone a přestaň mi tak říkat." Aaron udělá krok dozadu, očividně šokovaný mým výbuchem hněvu.

"Děje se to celou tu dobu...co spolu chodíme?" zeptám se, ale bojím se odpovědi.

Aaron se vyhýbá mému pohledu.

"To je to, co jsem si myslela," řeknu pohrdavě. "To je to, co jsem si myslela." Podívám se na podlahu, proud slz zrady mi stéká po mých tváří dolů.

Vypadá to, jako by Aaron přimrzl k jeho místu.

"Upřímně, jak si dokázal se tak rychle dát zase dohromady?" zeptám se ho a začnu přecházet z jedné strany na druhou. "Nevypadáš, že jsi opilý." Zatřesu hlavou a zastavím se. "Jsem takovej blázen, že jsem si myslela, že tě ta stáž tak zaměstnává."

"Rose--"

"Harry měl pravdu," řeknu. "Jen jsem s tebou byla, protože jsem..bojím se být sama. Nikdy ses ke mě nechoval správně a měla jsem si toho všimnout dřív."

Zasáhne mě uvědomění, když mi slova unikají z pusy. Bojím se být sama. Už od doby té nehody s Elizabeth před lety, bojím se být bez někoho. Cítím se, jako by se z mých ramen sundala velká tíha, ale v tu samou chvíli se na ně snese ještě větší.

"Harry?" Aaronovy oči zablýskají. "Harry ti něco řekl?"

Zastavím se, uvědomujíc si svou chybu. "Aarone--"

Před tím, než můžu zaregistrovat co se děje, Aaron se otočí na patě a vyjde z mého bytu až do chodby a jeho pěsti buší na Harryho dveře.

Spěchám a ním. "Aarone, ne!"

Harry otevře dveře, zmatení po celé jeho tváři. Jeho obočí svraštěné.

"Cos jí řekl?" křičí na něj Aaron, jeho tvář centimentry od něj.

Harry si utře kapku slin, která na jeho obličej dopadla a já se musím udržet, abych se nezasmála. "Co prosím?" zeptá se klidně.

"Co si sakra řekl Rose?" huláká.

"Už jsem Rose řekl hodně věcí," řekne Harry, jeho tón vyrovnaný. Jeho pohled se krátce přesune na mě, než se opět zaměří na mého naštvaného přítele- no, ex-přítele. Zatahám za Aaronovu ruku.

"Prosím Aarone," řeknu mu. "Nedělej to."

Když Aaron vytrhne svou ruku z mého sevření, cítím na sobě Harryho tmavé oči.

Mentálně Harryho prosím, aby už zavřel dveře, aby sám sebe ušetřil Aaronova slepého hněvu.

"Radši se od ní drž dál," zavrčí Aaron.

"A co když ne? Rose může dělat svá vlastní rozhodnutí. Není to tvůj majetek."

Díky jeho obraně se začervenám. Nicméně se otočím zpět na Aarona, abych ho od Harryho odtáhla.

"Aarone, přestaň tohle dělat. Jsi směšný." Znovu zatahá za jeho ruku. Otočí se ke mě, z jeho očí vyzařuje hněv.

"Dost Rose!"

Další sled událostí mi připadá, jako by se uděl zrychleně, když mě Aaron zatlačí od něj takovou silou, že se tak zavrávorám, až spadnu na zem.