Hidden (Czech translation)

TŘICET

 Šok na Harryho tváři je evidentní jak na mě kouká dolů. Sednu si rovně, abych mu čelila. Nikdy jsem neměla v plánu se ho takhle nahlas zeptat, ale teď úzkostlivě čekám na odpověď. Proč se vůbec starám, o tom vážně nemám ponětí. Jeho oči se plazí po mém obličeji. 

"Proč si mě políbila nazpátek?" Vrátí mi. 

Otevřu pusu. "Já--já.." 

"Nakonec, jsi s Aaronem." Atmosféra se opět změnila a je to pro mě jako šlehnutí bičem. "Nechci o tom mluvit," Prohlásím. 

"Ty jsi s tím začala." 

"Ty jsi ten, kdo mě políbil!" 

Harry vstane z pohovky, otáčíc se ke mě zády. Lituji toho, že jsem s tím vůbec začala. "Donesu ti nějaké deky," Řekne chladně. Zmizí do jeho pokoje a já si položím hlavu do dlaní. Harry se vrátí s tím samým polštářem a dekou, kterou jsem použila minule. Vstanu, skousávajíc vnitřek rtu. 

"Omlouvám se," Vyběhne ze mě. "Nechci se s tebou přít." K mému naprostému překvapení, přes jeho tvář se rozprostře úsměv a pustí deku na zem a jeho úsměv se promění ve smích. Zírám na něj. 

"Co je tu tak směšné?" 

Harry si dá ruku na koleno, tápajíc po dechu, jak pokračuje ve smíchu. "Rose, kdo dnes sakra říká přít se?" 

Jemně se usměji před tím, než se také rozesměji. Harry spadne zpět na pohovku, stále se smějíc. Přidám se k němu a dám si kolena k hrudi, úsměv stále hraje na mé rty. Opřu se o jeho paži. Líbí se mi pocit jeho pokožky na té mé, i když to zní divně. 

"Harry, jsme přátelé?" Zeptám se. 

Povzdychne si. "Nevím, Rose," Řekne. 

"Proč nemůžeme být přátelé?" Vypadá to, že nad svými slovy nemám žádnou kontrolu. 

"Říkáš tím, že bys se mnou chtěla být kamarádka?" 

"No, když se nechováš jako kretén, tak jsi vlastně docela příjemný." Řeknu. Podívá se dolů na mě. "Díky," Řekne sarkasticky a já se znovu zasměji. Pozoruji, jak se jeho ďolíčky jemně tesají do jeho tváří když se směje. "Dobře, Rose," Řekne. "Pokud vážně chceš, pak můžeme být přátelé." 

"Vážně?" 

"Vážně. Myslím, už přeci víš, kde mám svou skrýš Snickersek, takže hádám, že už není nic, co bych mohl skrývat." Ušklíbne se. 

Už není, co by mohl skrývat. "Ty tady máš skrýš?" Rozšířím oči. 

"Sakra," Řekne, kroutíc hlavou a usmívajíc se. Zasměju se. "Ano," Řekne. "Mám jich tam tak tři sta." 

"Tři sta? Co, ty očekáváš, že bude nějaký apokalyptický útok nebo tak?" 

"Jako kdyby mi tyčinky Snickers pomohly při apokalypse. Dej si dohromady své fakty, Rosalie." Plácnu jeho ruku a on jemně ucukne, smějíc se. "Dej si pozor, Rosalie," Řekne. "Kreténe," Řeknu, sedajíc si rovně a překřižujíc své ruce na hrudi. "Takže se ti nelíbí, když ti někdo říká 'Rosie' a taky nemáš ráda 'Rosalie'. Jak ti pak mám sakra říkat?" 

"Rose!" 

"Ne, pokud budeme přátelé, nebudu." Napadnu ho polštářem a protočím oči. "Pokud to bude takhle, nechci se s tebou přátelit." 

"Oh, už to nemůžeš vzít zpátky. Víš, kde mám Snickers." 

Znovu se zasměju a opřu se o jeho paži. Nevím, proč se o něj pořád takhle opírám, ale nevypadá to, že by nám to vadilo. V televizi pořád hraje epizoda Family Guy, na kterou oba přeneseme svou pozornost. Harry se opře o pohovku a já se stočím do klubíčka vedle něho. Sestoupí na nás pohodlné ticho, když sledujeme noční opakování, občas se zasmějeme, nebo to komentujeme. 

Bojuji s tím, abych nechala otevřené oči, ale selhávám, nechám je zavřené. Opřu svou hlavu o Harryho rameno, vdechujíc jeho vůni a opravdu se uklidňujíc poprvé za tento týden. Krátce usnu, zvuk televize tlumený okolo mě. Nikdy jsem vedle Aarona neusnula. 

Můj sen pohlcuje vina, když si Aaron najde zpět cestu do mých myšlenek. Proč bych se měla cítit vina? Harry a já jsme pouze přátelé. 

Probudím se uprostřed noci, stále se opírajíc o Harryho. Z jeho pomalého a stálého dýchání můžu poznat, že taky spí. Jeho paže se posunula tak, že je volně okolo mého pasu a jeho hlava se naklonila ke mě, naše čela se jemně dotýkají. Jeho tělo vedle mě hřeje. 

Trochu se v mém ospalém stavu usměji, vím, že pokud by to byla Obvyklá Rose, tak by ho od sebe odstrčila a vyrazila zpět do svého bytu. 

Ale Obvyklá Rose pomalu umírá a bledne. Neprotestuji proti tomu. 

Přivinu se blíž k němu a znovu zavřu oči. Trochu se pohne vzdychajíc v jeho spánku a obmotávajíc okolo mě jeho paži trochu pevněji. Znovu usnu se stopami emeraldových očí a vůní peprmintu v mé mysli.   

----