Family...

All Salvatoreare are stubborn!

(Všichni Salvatorovi jsou tvrdohlaví!)

Teresa byla už dobrou půlhodinu na záchodě, jen proto, aby si Stefan mohl promluvit se slečnou blondýnou. Věděla, že potřebuje holku. Najednou se otevřely dveře. Upírka zbystřila, stála v nich malá zrzka s pihovatou tváří. Teresa se pro sebe usmála, konečně přišla zábava."Potřebuješ něco?" zeptala se jí neznámá, když na ní Teresa koukala přes příliš dlouho.

"Vlastně jo, potřebuju pomoc a ty se mi na to perfektně hodíš," pověděla jí zpomaleně a začala se k ní přibližovat. Dívka vycítila určité nebezpečí, když se k ní však Teresa dostala svou přirozenou rychlostí. Zrzka se napřímila a ztuhla. Nemohla popadnout dech. Černovláska jí rychle odhrnula vlasy a zakousla se jí do krku. Upírka nechtěla tu holku zabít, nezabíjela... moc, vlastně se tak trochu nudila.

 Odtrhla se od ní a podívala se jí do očí."Zapomeneš, že jsi mě kdy viděla. Nebudeš si na tento incident pamatovat. Nebudeš si pamatovat, že někdo, jako já existuje. Teď si kolem krku zavážeš šátek, a nesundáš ho do té doby, dokud se ti zranění nezahojí," řekla jí monotónně a zmizela z umývárny. Když přišla ke stolu, kde se Stefan bavil s Caroline, usmála se a posadila se.

"Ahoj, já jsem Caroline!" pověděla jí tak optimisticky, až by se někdo, jako Teresa zalekl.

"Já Teresa, těší mne!" usmívala se jako by byla na heroinu.

"Moc ráda jsem vás poznala, ale ještě musím jít za kamarádkou, není na tom zrovna nejlépe. Zemřeli jí rodiče... No, uvidíme se potom?" otázka byla směřována Stefanovi. Teresa postřehla, že, když se Caroline zmínila o oné dívce, Stefan sebou trochu trhl.

"Jo, jasně, měj se...""Ahoj," řekla ještě černovláska a zamávala.

"Jak cítím, zřejmě ses na záchodech nudila," podotkl a napil se whisky. Teresa jen pokrčila rameny."Tak trochu... Mimochodem, co Caroline? Líbí se ti?" popostrkovala ho.

"No, upřímně, na mne je moc hrr. Nevím, nefungovalo by to..." zakroutil hlavou.

"A kdo tady mluvil o nějakém fungování, můžeš si s ní jenom užít. Není to trestné," pozvedla jedno obočí.

 Stefan jen zakoulel očima."Jak vidím, Damon má na tebe velký vliv," podotkl vážně."To nezamlouvám, ale ty víš, že mám svou hlavu... Jsem tvrdohlavá," upřesnila Teresa a ukázala na barmana, aby jim donesl další whisky."Přesně jako Damon," poznamenal uštěpačně a v očích se mu zalesklo."A jako ty. Pokud si nepamatuješ, Salvatorovi jsou a byli tvrdohlaví," šeptla to jako nějaké tajemství a zasmála se."Pravda, pamatuju si na otce..."

"Toho mi ani nepřipomínej! Pamatuju si, jak nás komandoval," řekla naštvaně, během toho jim přinesl pití blonďatý, modrooký barman. Teresa se na něj jen usmála."Mě a Damona komandoval! Ty jsi byla jeho sluníčko..."

"Majetek," opravila ho rozzuřeně Teresa."Ale stále jsi na tom byla lépe než my," nedal se Stefan a znovu se napil. V tom se otevřely dveře, stál v nich Damon, rozdával úsměvy po celé místnosti. Všiml si svých sourozenců a přišel k nim, posadil se.

"Jaký byl lov? Doufám, že jsi nikoho nezabil," podotkla zatrpkle Teresa."Nemusíš mít péči, byl jsem krotký, jako beránek. Nikdo dneska nezemřel," řekl Damon spokojeně. Jakoby se chválil.

"Prosím fanfáry," podotkl ironicky Stefan a napil se."Nějaká vtipný, bratříčku... Co se vůbec pije?" zajímal se. Teresa se podívala na obsah skleničky."Asi whisky, už nemám cit proto to poznat," uznala a na jeden lok obsah vypila.

"To už jsem tak nějak zjistil, když jsi jednou přišla s tetováním, a nevěděla, kde se ti tam vzalo," uchechtnul se.

"Ty máš tetování?" zajímal se Stefan s úsměvem."Když ho máte vy dva, tak proč bych ho nemohla mít já," šeptla naštvaně k bratrům.

"Každopádně, já si dám burbon, dáš si taky?" zeptal se Damon s mírným úsměvem Teresy."Dám si vodku s džusem," navrhla něco jiného. Damon si jenom odfrkl."Holčičí pití..." Po zbytek večera se Teresa snažila udržovat debatu na nějaké mírné téma, u kterého by nemusela mírnit, jak Stefana, tak Damona. Bylo to stejně zbytečné, ti dva jsou nenapravitelní. 

Nadávají si, provokují."Varuju vás, ještě jedna pitomá narážka na toho druhého a jdu pryč!" zamračila se."Klid, mami. Napíj se," posunul jí pití k ruce Damon. Ona už byla vytočená, věděla, že to bude takové. No, raději se napila, myslela si, že tím alespoň trochu zažene jejich otravné mluvení.Další den byl pro všechny tři tak trochu tragický. Opili se málem do němoty, mají jediné štěstí, že upíři nemají kocovinu, i když pravda, nemají úplně nejlepší smysly.

"Takže škola, Stefane? Zase? Není to trochu dětinské?" nadzvedl jedno obočí Damon. Byl opřený o rám dveří a sledoval, jak si něco bratr opět zapisuje do deníku."Máš s tím problém?" přecedil skrz zaťaté zuby Stefan, snažil se ho ignorovat.

"Já nevím, proč tam vlastně jdeš? Netýká se to náhodou někoho?" hrál hloupého."Chci jí poznat," přiznal Stefan, ale oči měl stále upřené na listech papíru. Nevěnoval mu ani jeden pohled.

"Tady to jste už vážně přehnali!" křičel přes celý dům Zack, jejich pra, prasynovec. Teresa přišla do pokoje, kde byl Stefan a Damon, za několik sekund tam přišel i Zack. 

"Dobře, dozvědět se, že v mojí rodině jsou dva upíři, mi dalo zabrat, potom se ukázalo, že jste tři, dobře, nějak jsem to překousnul, ale tady to," hodil noviny na stůl, "proč zabíjíte tady!" zeptal sourozenců rozzuřeně. Jak Teresa, tak Stefan se podívali na Damona, který seděl nenuceně v křesle a už pil burbon. Zářivě se na ně usmál."Měl jsem hlad," ohradil se a odešel z místnosti.

"Pokud všichni nevypadnete z tohoto města, tak to řeknu radě, myslím, že by se rádi dozvěděli, že mají ve městě upíry," rozkázal naštvaně. Teresa se přenesla přes místnost a chytla Zacka pod krkem. Byl přišpendlený ke zdi, Teresin obličej byl změněný."Jak můžeš být tak hloupý, a vyhrožovat upírovi, kterému trvá méně, než pět vteřin, než někoho zabije!" rozčilovala se.

"Jen se napíj, upírko! Dopuju se sporýšem už od té doby, co jsem zjistil, že vás mám v rodině," prozradil jí přiškrceně.

"To je mi jasné, ale můžu tě zabít i jinými způsoby!" To už jí ale od Zacka odtrhl Stefan.

"Blázníš?" vyštěkl na ni. Teresa si jen naštvaně měřila Stefana a potom Zacka, poté chůzí dámy, opustila pokoj.

"Jak vidím, jsi z nich nejnormálnější," podotkl udýchaný Zack. Stefan si ho ale také zlostně prohlížel.

"Jsi blázen? Tady to už nikdy neuděláš. Ani jednomu z nich nedělá nejmenší problém kohokoliv zabít, a ty je k tomu vyzíváš! Nesmíš je dráždit, být tebou od teď se sporýšem spím v náručí," doporučil mu zatrpkle Stefan a odešel ven.