Family...

Část bez názvu 32

K. MČekal jsem to, v duchu jsem si napočítal do pěti, než se domem rozezněl sestřin hlas, který celkem jasně dával najevo její nespokojenost. Snažil jsem se působit dojmem, to já ne! To on, ale netuším, jestli mi to bude k něčemu platné, vlastně ona je jediný člověk, se kterého jsem měl kdy trochu respekt a to už za lidského života. Dělala takovou divnou věc s očima!Za dalších pár vteřin byla Teresa dole i s Elenou, obě dvě vypadaly tak trochu zvláštně."Který z vás dvou mi prokopal můj pokoj!" křičela po nás milovaná sestřička. Nemohl jsem to ovládat, prostě jsem se začal trochu smát."Damone!" vykřikla a přenesla se přede mne svou super rychlostí, samozřejmě jsem byl o krok na před - jako vždy a i já jsem se od ní vzdálil. "Co jsi hledal v mém pokoji," promluvila ke mně celkem kultivovaným hlasem, ze kterého vám naskakovala jen z poloviny husí kůže, než když řvala."Tady to si přehnal!" pustila se do mě i Elena. Cože? No to snad ne!"Ženský, brácho, s tím nic nenaděláš..." šeptl ke mně Stefan se smíchem."Ano, Stefane, mimochodem, jak se nejlépe prokopává holčičí pokoj? Víš, nevím, jestli jsem si to z tvé názorné ukázky dobře zapamatoval," přiznal jsem s pokřiveným úsměvem. Teresa momentálně zaměřila svůj vztek na bratra, který se už málem krčil za gaučem."Tak naposledy, proč jste se hrabali v mém pokoji!" zavřela oči a zřejmě si představovala, že je to jenom sen."Kdo je to K. M?" zeptal se Stefan. Tak teď jsem si přál, aby se to zdálo mně. On se jí vážně zeptal, kdo je K. M? Copak je padlý na hlavu."To vás dva rozhodně zajímat nemusí!" prohlásila Elena a vzala Teresu za předloktí, zatáhla jí směrem k sobě. Obě dvě dívky se daly do pohybu a zmizely do sestřina pokoje."Víš, co to znamená?" podíval se na mne Stefan s jiskřičkami v očích."Že jsi totální idiot, který si musí nacvičit dobré výmluvy?" hádal jsem."Ne, ani jedna z nich neví, kdo to je. Neví, jestli je to Kol, nebo Klaus!" prozradil mi tajemně."Stefane, tobě to nebylo jasné, že jí to není jasné?!" zatvářil jsem se překvapeně. "Doufám, že je to Kol," vyslovil jsem své přání."A to proč?" nadzvedl jedno obočí a posadil se do křesla."Mám s ním nevyřízené účty, když se ti dva dají dohromady, tak možná mě bude akceptovat a nebude se snažit mi urvat hlavu," vysvětlil jsem mu svou situaci."Vše pro dobro naší sestry," usmál se na mne Stefan. Já jsem jen přikývl. Najednou někdo zaklepal, šel jsem ke dveřím a otevřel. Na prahu stál Kol."Co si přeješ?" zeptal jsem se otráveně."Je tu tvá sestra?" trochu se na mne pousmál. On se pousmál? Tak to vypadá vážně."Ne, není, a i kdyby byla, tak ti to neřeknu!" křikl jsem a zabouchl dveře. V ten moment byl u mne Stefan."Zešílel jsi?" vytřeštil na mne oči. "Ještě před chvílí jsi doufal, že je do ní zabouchlej Kol!" kroutil nad celou záležitostí hlavou."Přehodnotil jsem svoje priority!" vysvětlil jsem vše ve zkratce. "Navíc, nechci, aby byl do ní nikdo zabouchlej z té jejich pošahané rodinky," uzavřel jsem to téma. Najednou jsem uslyšel lehké kroky, jak míří dolů, byla to Elena. Nahoře tekla voda, Teresa se zřejmě sprchovala."Chyběla jsem ti?" usmála se na mne."Ani nevíš, jak moc!" prohlásil jsem a přitiskl si jí k sobě. Stefan automaticky protočil oči a šel do obýváku."myslím, že ta party zítra bude úžasná, jen mi něco slib," zamrkala na mne, "nikoho nezabiješ," kladla mi na srdce."Slibuju," sladce jsem se usmál a políbil ji. Jasně, že nikoho nezabiju... Fajn, jenom vysaju! Elena si s námi nějak dlouho povídala s oběma. Po půl hodině mi bylo divné, že neodcupitala zpátky za sestrou. Zaměřil jsem se na její pokoj a uvědomil jsem si, že voda stále teče."Eleno, co tady vlastně doopravdy děláš!" založil jsem si ruce na hrudi. Ona se na mne sladce usmála."Rozptyluju?" zašeptala a stále ji neopustil ten sladký úsměv."Kde je?" vyprskli jsme se Stefanem málem unisono."No, venku?" prozradila nám tajemně."A s kým je venku!" vyptával se Stefan nevrle."Buď s jedním K. M, nebo s druhým K. M... To si nejsem jistá!"