Family...

42

Give me back my brother!Pohled Teresy:"Terry, nevím, jak ti to mám vysvětlit... Damon chtěl zabít Kola, on se na to se mnou domlouval no... Pamatuju si, že mě něčím uhodil do hlavy, a když jsem se vzbudila, ani jeden tu nebyl!" zadrhávala se na každém druhém slově Elena."Počkej, co tím myslíš, že ho plánoval zabít, Eleno?" křikla jsem velice naštvaně."Já... Kol ho naštval a ruply mu nervy, víš jaký je Damon. Moc mě to mrzí," plakala. Přikývla jsem."Vím, kam musím jít," prohlásila jsem a mířila ke dveřím."Jdu s tebou!" křikla."Zapomeň! Eleno, prosím, musíš mi slíbit, že tady zůstaneš, prosím," málem jsem si klekla. Ona po chvíli uvažovaní, přikývla. Zřejmě pochopila, že tady toto je věc upírů.Damone, ty jeden idiote! Do čeho ses to zase zamotal? Běželo mi hlavou, když jsem běžela do domu Klause. Připravil něco na Kola, a ten teď Damona vězní, tedy pokud ho už nezabil. Beze všeho jsem vrazila do domu."Kde je můj bratr!" křikla jsem, v domě byli všichni, tedy až na Kola a Elijaha, který je teď bůh, ví kde s Katherine. Rebekah, Finn a v neposlední řadě Klaus. Všichni se na mě nechápavě dívali. "Kde je můj bratr?" zeptala jsem se znovu. V očích mi hořel vztek, byla jsem nesmírně vytočená, ale ti tři zřejmě neměli to nejmenší tušení, o čem to mluvíš."Co se stalo, lásko?" pohlédl na mne Klaus nechápavě a přišel ke mně blíž."Tvůj bratr si zřejmě myslel, jaká to nebude legrace, když mi unese bratra," vysvětlovala jsem rychle."Promiň, ale tohle je Koluv byznys," pokrčila ramena Rebekah."Děláš si legraci? Já chci vrátit zpátky mého bratra!" zuřila jsem, chvílemi jsem cítila, jak se mi obličej mění, samozřejmě se mi neprořezaly špičáky, ale mé oči byly určitě podlité krví."Fajn, můžu mu zavolat," pousmála se blondýna a vytáhla si mobil ze zadní kapsy značkových riflí. Samozřejmě, že jsem ten hovor odposlouchávala."Moje malá sestřička, copak potřebuješ?" zeptal se jí se smíchem."Co provádíš?" zeptala se celkem chladným tónem."Co by? Nudím se, chceš se přidat? S Damonem je sranda, vážně," bavil se."Nechej ho jít...""Ach tak, kdo si přišel stěžovat? Stefan, nebo sladká Teresa?" smál se do telefonu. "Hele, jestli mě chceš otravovat s tímhle, tak končím!" řekl a zavěsil. Rebekah vrátila telefon na původní místo a podívala se na mne s vážnou tváří."Promiň, ale víc dělat nemůžu," přiznala mi a pohodlně se usadila na pohovku. Jen jsem naštvaně přikývla."Můžete mi alespoň poradit, kde můžou být?" sjela jsem všechny vážným pohledem. Nikdo se neměl k odpovědi, smířlivě jsem se dala na odchod s tím, že budu muset pročesat celé Mystic Falls a okolí."Jdu s tebou," ozval se Klaus. "Nudím se," vysvětlil to rychle. Trochu jsem se na něj pousmála, ale jen tak, aby si toho všiml on.Pohled Damona:Byl jsem přivázaný za těžkými řetězy ke zdi. Párkrát do mě Kol bodl, nebo přejel po tváři sporýšem."To musí být zábava, co?" uchechtl jsem se s velkými bolestmi. On jen radostně přikývl. "Uvědomuješ si, že ti tady to v životě neodpustí?" hrál jsem na city."Jak už jsem jednou řekl, nezajímá mě to. Navíc, ji vážně můžu mít, kdy budu chtít! Stačí se jednou podívat do těch krásně zelených očí, a je má," zasnil se."Ale co Klaus?" nedala mi tahle otázka."Co on?" nechápavě se na mne podíval. "Jestli myslíš to, že jí chce? Chce jí jenom, protože ji chci já... Nic víc, nic míň." Po tváři mi znovu přejel tou mučivou bylinou."Možná by tě zajímalo, že spolu byli na rande dřív, než se potkala s tebou! A taky ji dává dárky!" zákeřně jsem se na něj podíval. On na moment ztuhl."Co myslíš tím, že ji dává dárky?" vyštěkl po mně."Krásné, modré náušnice," zasmál jsem se. V ten moment mu někdo zavolal, slyšel jsem celý rozhovor, bavil se s Rebekah. Podle všeho mě chce někdo zachránit. Typuju to na Teresu. Stefan by se totiž ke Kolovi ještě přidal."Jak vidno, někdo stojí o tvou záchranu," konstatoval trochu s úsměvem na rtu. "Myslím, že tvůj čas vypršel, brácho..." poznamenal vážně. Vyhrnul si rukáv od košile, stačil na mne hodit jeden z úsměvů zlého parchanta."Smaž se v pekle, hajzle," šeptl jsem směrem k němu, na jeho tváři se však neobjevila žádná vráska, spíš ho to ještě popohnalo. Prudce svou rukou zajel do mé hrudi. Jako bych měl dejavu. Myslím, že to trhání srdcí se u původních celkem rozmohlo. Nejdříve Klaus, teď Kol. Je tu ale jeden problémek, není tu moje sestra, aby mě vytáhla z kaše. Bolest byla neuvěřitelná, všechno ve mně křičelo a zmítalo se, věděl jsem, že je pozdě. Ani jsem nestačil Eleně zopakovat všechno, co k ní cítím. Jak jí miluju..."Kole dost!"