XV.

7.6K 247 4
                                    

Stála jsem v kuchyni a nevěděla jsem co dělat.Chtěla jsem utíct přes hlavní vchod, ale schodište z druhého patra vedlo přímo na proti a byla bych snadný cíl na chycení.
Emo mysli, jde po tobě tvůj budoucí manžel...utíct hlavním vchodem je riskantní..mobil!?!
Ten ale zůstal v pokoji ...
„Tady tě mám!"
„Christiane odejdi"
„Odejdu až si pohraju ...a ty pak půjdeš se mnou"
„Odejdeš teď hned a já stebou nikam nejdu"
„Ale notáák"
Z toho jak sem byla vystrašená jsem si ani nevšimla, že se Christian přiblížil a byl už u mě.
Rychle jsem se otočila a chtěla utíct, ale chytl mě a shodil mě na zem, kde si na mě klekl.
„Hned ze mě slez!"
„Ne, zahrajem si hru.
Nechtěla si mi odpovídat na moje otázky tak si zahrajem?....
Mám rád schovku..Já tě teď pustím a dám ti náskok aby ses schovala...Když tě nestihnu najít do pěti minut vyhrála si a já odejdu...Když vyhraju ..tak si dáme otázky a odpovědi...jo a nezkoušel bych zdrhnout...okolo sou bodygurdi"
„Seš blázen!"
Slezl ze mě a opřel se o kuchyňskou linku a začal počítat.
„Jedna..dva-"
To už jsem se zvedla a utíkala nahoru, abych se schovala.
Kam se mám schovat...do pokoje kde spím tam by mě našel..do koše na prádlo ...jem mála takže to nebude problém si tam vlízt...
Hned jsem běžela do koupelny, kde jsem si si vezla do velkého, proutěného koše a čekala.

Christian:
Dole v kuchyni jsem počítal do deseti a když jsem do počítal vyšel jsem hledat Emu.
Věděl jsem že je nahoře, takže jsem vyběhl po schodech a zamířil do pokoje té zrzky.
Prohledal jsem celej pokoj, ale Ema tam nebyla.
Prohledal jsem ještě její pokoj, tam taky nebyla.
A tak sem šel do koupelny.
Nikde není...v žádným pokoji a není ani tady..prohledal jsem i koš na prádlo...řekl jsem jí že okolo baráku sou bodyguardi takže by neměla utíct...
Najednou sem uslyšel ránu ze zdola.

Ema:
Byla jsem chvíli v koši na prádlo, když jsem uslyšela hluk v pokoji kde spím, tak sem opatrně vylezla a pomalýma krůčkama odkráčela zpátky dolů.
Už sem si říkala že sem vyhrála, když sem v obýváku vrazila do skleněnýho stolku na kterým byla váza.
Samozřejmě spadla na tvrdou podlahu a roztříštila se a při tom udělala hroznej hluk.
Tak tohle musel slyšet určitě...Emo ty seš tak blbá...
Ale počkat pět minut už vypršelo..
Já jsem vyhrála ..jo
Uviděla jsem jak Christian seběhl schody po dvou a zastavil asi metr ode mě.
„Vyhrál jsem"
„Podívej se na hodiny"
Christian se podíval na hodiny a jeho výraz se změnil na ďábelskej.
„Puso, vyhrála si takže já budu muset jít"
„Už be-"
Nedořekla jsem to a už jsem na puse měla vlhkej kapesník.
Pak už jsem před očima měla jen tmu.

Ahoj,kapitolka tu 😻😺

Líbila?Rady,komenty i votes potěší 😘😝😋

Tak Ema se moc dlouho neskrývala ...🙈🙉🙊

Rusla46😎

Dcera MafiánaKde žijí příběhy. Začni objevovat