Dcera Mafiána

XXX.

Ráno mě vzbudili sladké polibky Christiána.
„Lásko vstávej...."
„Musím....ještě chvíli.."
„Musíme jet domů....už sem volal i rodičům...."
Při těch slovech mi zamrzla krev v žilách, nemohla jsem se pohnout, znovu se vrátit domů.
„Domů?!"
„Ano...domů....k nám, znovu přichystat svatbu"
„A co bude tady s tou chatou?"
„Budeme sem jezdit...na dovolenou....ale už se musíme vrátit..."
„Emo....myslím, že sme si to všechno vyříkali...."
„Hm....."
„Už máme zbaleno, běž se převléknout"
Nechtěně jsem vstala a došla do koupelny, kde jsem si dala sprchu.
Nevím co si mám o tom myslet...bojím se ...ne...jedeš zpátky...uvidíš rodinu...a co svatba....ja jí ještě nechci....
Po sprše jsem se oblíkla do bílého spodního prádla, vzala jsem si obyčejné džíny a černé tílko.
„Vypadáš skvěle"
„Díky..."
„Tak pojď..."
Sešla jsem schody dolů, zavolala jsem Toma a šla ven, kde už na nás čekalo auto a Jasmine, Lily, Corry, Ben a Aaron.
Jasmine: „Emo!...budeš nám hrozně chybět...slib, že přijedeš"
Ema: „Jasně...vy mě taky.."
Lily: „Přijedem na svatbu.."
Co? On jim řekl, že bude svatba...
Ema: „A...jo budu vás čekat.."
Ben: „Tak zatím ...trubko.."
Ema: „Trubka jó? Už to není moloch?...zatím.."
Corry: „Až zas půjdeš v dešti...zavolej svezu tě..."
Ema: „Samozřejmě taxíku.."
Aaron: „Tak čau...pak tě přijedu navštívit....opatruj se ségra"
Ema: „Budu čekat...brácha"
Christián: „Tak zatím všichni...Emo už musíme.."
Všichni mě objali a ještě jednou se rozloučili.
Nastoupila jsem si do auta na místo spolujezdce.
Christian si sedl hned po mně na místo řidiče.
V autě jsme jeli asi patnáct minut než jsme dojeli na letiště, kde už na nás čekalo soukromé letadlo.
„Nemohli jsme leťet normálním"
„Ne..."
Nastoupily jsme do letadla a mně úžasem málem spadla brada.
Všechno bylo slaďené do bíločerné.
Všude byli kožené pohovky, dokonce tam byl menší bar.
„Co si jít sednout?"
„No mohli bysme..."
S Christiánem sme se posadili na jednu ze sedaček. Já jsem seděla u okna a dívala se z něj.
Christián pořád něco vyřizoval na telefonu nebo laptopu.
Najednou do "místnosti" vešel chlápek v černým obleku a za ním dvě namakaný gorili.
Ten chlap měl taky svaly možná větší než Christián.
Měl rozcuchané, hnědé vlasy co mu neposlušně padali do jeho tmavě hnědých očích.
Sako měl vyhrnuté nad lokty, což mi umožňovalo výhled na jeho potetovanou ruku.
Že by Christiánův kamarád....to by se netvářil tak zákeřně....něco je tu špatně...
Christián: „Davide...co ty tady děláš?"
David: „No řekněme tomu...trošku si vyřídit obchody....myslel jsem, že si sám..ale to nevadí s tou si taky pohraju..."
Christián: „Zkus na ní šáhnout...a zabiju tě.."
David: „Já zabiju dřív tebe..."
Davit vytáhl pistol a namířil ji na Christiána.
To snad né....co budu dělat?
Srdce mi vynechalo pár úderů, skoro jsem nemohla dýchat.
Davit: „Ale mám pocit, že ti víc ublížím, když si vezmu jí.."
Christián: „Naposled ti říkám jí se ani nedotkneš!"
Davit se jen usmál zákeřným úsměvem a otočil se na svý gorili.
Ty dva došli k Christiánivi a chytli ho, zatímco se David začal pomalu přibližovat ke mně.
Christián se marně snažil dostat z jejich sevření, ale nepomohlo mu to.Spíš mu to uškodilo, protože pokaždé, když se snaž dostat z jejich sevření tak dostal ránu.
„Těšímě....David Stock"
„Myslíš, že mě zajímá tvoje jméno....a už se ani nepřibližuj"
„Tak kočička má drápky....hm.."
Jenom jsem tam stála a čekala co se stane dál.
David byl už u mně a vytáhl injekční stříkačku.
On má vážně injekci...to bude hodně špatný....co tam nestát jako vůl...a něco dělat..
Než jsem stihla něco udělat tak mi David vpíchl obsah injekce.
Okamžitě se mi začali zavírat oči, a pociťovala jsem únavu.
Jediné co si ještě pamatuje jak Christián zakřičel mé jméno a David mě vzal do náruče.

Ahoj😎

Dneska další dávka 😏😚😘

Minule jsem vám slíbila překvápko ...tak tady ho máte 😓😎😘😙😋😝

Jakej je asi David?
Co má v úmyslu udělat Emě?
To se dozvíme 😗😗😗



David ..



Davidovo tetování ...

Snad se vám kapitola líbila 😚😘

Rady, komenty a votes potěší 😘😗😋😋😘😎

Rusla46😎