XVI.

8.6K 244 18
                                    

Hrozně mě bolí hlava...
Vzbudila jsem se úplně někde jinde.. nebyl to můj pokoj natož pokoj u Suzi.
Byl sladěný do černé a bílé a byl asi dvakrát větší než moje ložnice.
Na každé straně postele byl malý noční stolek a nad postelí černobílý obraz.
Na každé straně zdi bylo velká okna z nich šlo vidět na zahradu.
Byla tam taky velká bíla skříň a komoda a dvoje dveře.
To byl určitě on...já ho nenávidím ...ano včera ani sem nedořekla běž a k nosu mi dal kapesník...
Venku je tma hádám že, sem spala dlouho...
Pomalu jsem vstala a prošla celej pokoj..líbil se mi, ale pod představou, že tu budu s Christianem sem ani neuvažovala tu zůstat.
První dveře vedli do koupelny.
Samozřejmě černá...Emo tvoje oblíbená ...nemáš si na co stěžovat!
Krásná černá vana, dvě taktéž černá umyvadla, sprchový kout a záchod.
Nemluvím ani o spoustu skříněk, co tam všude byli.
Zkusila jsem i ty druhé dveře, ale byli zamčený.
Jako bych byla malá, aby mě zamikal...psychopat....stejně mu zdrhnu...

Christian:
Když jsem jí přiložil ten kapesník k nosu, hned usla.
Naložil jsem jí do auta a jel k sobě domů.
Cestou sem zavolal otcovi, ať to vyřídí u Eminých rodičů, že sem jí našel a že pozítří je svatba.
Když sem dojel domů, vzal sem si Emu do náruče a vynesl jsem jí do pokoje, kde sem jí položil do postele a odešel.
Samozřejmě jsem jí zamknul, nepotřebuju jí zase někde nahánět jak minule.
Tepr jedenáct hodin ráno...
Mohl bych se jít podívat do skladu...
„Thomasi!"
„Ano pane?"
„Hlídej Emu, půjdu se podívat do skladu, jestli je všechno jak má být"
„Můžete se spolehnou pane"
„Jestli zdrhne...zabiju tě "
Thomas jen přikývl a já odešel.

Ema:
Pokoj jsem znovu celej prošla, ve skříni jsem dokonce našla svoje oblečení.
Asi to myslí vážně....že si mě hodlá vzít..
Nad tou představou sem se musela otřást.
Jelikož jsem na sobě pořád měla jen tričko a kalhotky tak jsem se převlíkla.
Dala jsem si nové spodní prádlo, černé rifle a obyčejné bílé tričko.
Chvíli jsem se dívala z okna a pak sem našla v jednom ze stolků knihu „Léčba Ostrou Břitvou".
Byla jsem na třicáté stránce, když někdo začal otevírat dveře.
To je jen christian...pff..
„Ahoj zlato...nesu ti něco k jídlu...přece si celej den nejedla"
„Nemám hlad"
Když jsem však uviděla sendvič se šunkou, jablko a džus, moje břicho začalo protestovat a přímo prosilo o jídlo.
„Ale máš"
Christian přede mně postavil tác a sedl si naproti.
„Šup...ať mi nevyhládneš"
„Díky"
Vzala jsem si sendvič, kterej sem celej snědla a zapila džusem.
„Chutnalo?"
„Ano...poděkuj tomu co ho připravil"
„Christiane Ema ti děkuje....nemáš zač Emo"
„Haha"
„Emo pojď, provedu tě tu...přece tu budeš teť bydlet a nevědět kde co je?..Špatnej nápad"
„Dobře"
Christian vstal a došel ke dveřím, které otevřel a udělal gesto abych šla.
Domem teda vilou sme procházeli asi patnáct minut, než sme jí celou prošli.
Vila měla dvě patra a sklep do kterého mě christian nevzal.
V prvním patře byla obrovská kuchyň s jídelnou, obývák, salónek s barem a chodba.
V druhém patře byla naše ložnice, velká koupelna a asi další čtyři pokoje.
Koupelna byla skoro stejná jak v naší ložnici, jenom byla bílá.
Všechny čtyři pokoje byli stejné, sladěné do šedobílé barvy, vlastní koupelna, uprostřed pokoje obrovské okno s výhledem na druhou stranu zahrady.
Typické pokoje pro hosty.
„Proč si mi neukázal sklep?"
„Tam byse ti nelíbilo....a nikdy...nikdy tam nepůjdeš..a pojď jestě z venku"
„No ti nemůžu slíbit...."
„Emo!"
„Budeš si mě muset pohlídat"
„Však si tě pohlídám...a teď pojď"
Z venku jsem si všimla, že je to obrovská vila.. Zase sladěná do bíločerné.
A všude okolo je les...jenom stromy...nikde ani živáček, pokud nepočítám bodyguardy.
Jak já miluju tmavé barvy...
Zahrada byla užasná na jedné straně altánek  na druhé straně bazén s houpačkou.
Celá zahrada byla oplocená živím plotem a byla tu spousta stromů.
„Vidím, že zahrada se ti líbí asi nejvíc"
„Je...užasná"
Pak tam byla garáž a v ní spousta aut.
Teréních, závodních a myslím, že tam byla i motorka.
„Tak pojď, musíme se na zítra vyspat"
„Proč?"
„Mám pro tebe překvápko"
„Hm"
Christian a já jsme vyšli zpátky do ložnice, kde jsem si dala sprchu a oblíkla do pyžama.
„Víš, že růžový pyžamo ti sluší?"
„Ne...a dobrou"
„Dobrou"
Christiam mi dal pusu a přisunul mě k němu, snažila jsem se odsunout, ale marně ta jeho medvědí síla.
Vzdala jsem to a po chvíli usla.

Dneska delší kapitola 💪
S hodně popisováním, který mi vůbec nejde.Takže promiňte👌
K tomu popisování...dolní patro bude popisováno v dalším díle 😘😝

Ps:Jaké překvápko má christian pro emu??😗😙

Ps:ložnice nahoře ... V obrázku✌

A důležitý dotaz!!
Chcete aby se ema do christiana časem zamilovala, nebo by si vzala život(může i sfalšovat 👽) nebo úplně něco jiného ...návrhy do komentů ✋✋O:-)

Promiňte za chyby :)
Rady,komenty,votes potěší 😁😁

Rusla46😎

Dcera MafiánaKde žijí příběhy. Začni objevovat