Dcera Mafiána

XIX.

„Emo...vezmeš si mě"

Už je to tu..řekl větu, která mi změní život.Chtěla jsem utíct, zakřičet ne, ale ani sem si nechtěla představit co by otec udělal suzi..
Christian zesílil stisk, aby naznačil, že mlčím dlouho.
„....Ano"
Christian opatrně vytáhl prstýnek a nasadil mi ho na ruku.
Všichni v místnosti začali hlasitě tleskat a zaslechla jsem i jásot.
Christian vstal a dlouze políbil.
Zase sem se snažila odtrhnot, ale objal mě a vůbec ho nezajímalo, že se mi to nelíbilo.
Chtěla jsem i něco namítat, ale jak jsem pootevřela pusu, tak toho christian využil a začala válka jazyků.V tu chvíli jsem začala spolupracovat. Dokonce se mi to líbilo.
Přece jsem jen osmnáctiletá, paličatá holka.
Po chvilce nám došel dech tak jsme se od sebe oddělili.
Pak přišli gratulace a přání ke "šťastnému"manželství.

Christian:
Všechno tak skvěle vychází...
Ema mi řekla ano...všichni se bavili a zítra bude svatba..
Celou dobu sem si Emu hlídal, snažila se hrát šťastnou, ale moc jí to nešlo.
Odháněl jsem všechny chlapy co se jen až moc přiblížili.

Ema:
Celou dobu sem se snažila hrát šťastnou, ale nebyla bych to já, kdyby se mi dařilo.
Všichni ke mně chodili buď si zatančit nebo mi popřát.
Ty tance mně zabijou...
Nemohli by už odejít...christian mě už požádal o ruku..jen představa o svatbě mě ničí...
Ale co mám to určený...jsem přece dcera mafiána...
Konečně, jsem se vypařila od všech nedočkavých tanečníku a šla jsem k baru, kde jsem si sedla ...konečně po dlohé době.
„Drahoušku?"
„Ano mami?"
„Netvař se jak kakabus...jsi na svém zásnubním večírku a máš narozeniny"
„Hm...ale všechno je to proti mé vůli"
„Dneska už nechci slyšet, že si mrzutá....a všechno nejlepší!!!...dárek máš nahoře.."
Ma matka mě objala tak silně, že sem se málem udusila.
„Děkuji"
„Tak už se běž podívat"
„Vážně můžu odejít? ..."
„Ano hosté už také odcházejí"
„Dobře"
Vyšla jsem schody na horu a zamířila si to do pokoje.
Vešla jsem do pokoje, zavřela dveře a konečně jsem ze sebe sundala ty hrozný boty.
Všimla jsem si, že na posteli leží velká krabice s třema velkýma dírama na víku.
Sedla jsem si na postel přesně naproti krabici a pomalu jí otevřela.
„Aaaa...můj bože..."

Bylo to štěně, malej husky.
Bíločerný....s modrýma očima.
To malé stvoření se na mě vystrašeně dívalo.
Já sem dostala psa!!!Je úžasnej, ultramega roztomilej...
„Ahoj zlatíčko"
Přitulila jsem si ho k sobě a začala hladit.
„Jak ti asi budu říkat?"
Přemýšlela jsem snad nad všema jménama co sem znala..
Diego, rex, punťa, tesák, smíšek, .....Tom...jo to by šlo...tome! Tomík!
„Jmenuješ se tom..."
Tom mě začal olizovat a tulit se ke mně.
Byl tak roztomilý, zamilovala jsem si ho hned...a i kvůli němu sem nemyslela na Christiana, svabu....
Psa jsem vždycky chtěla, ale nikdy jsem ho nedostala...
A teď jednoho mám!
Krabici jsem sundala dolů z postele a lehla jsem si.
Dnešek byl pro mě unavující a chtěla jsem si odpočinout.

Ahoj, dnešní kapča vyšla dřív, protože jsem jí polovičně napsala ve škole 😼😺😸😹

Ps:spoustu chyb....málo promyšlený..😓😓😏

Na obrázku...Tom

Rady,komenty a votes potěší...😙😝😙😋😗😚😎

Rusla46😎