XXXXV.

4.6K 188 15
                                    

Konečně jsem byla hotová. Když sem se koukla do zrcadla byla sem překvapená jak mi to sluší. Ty šaty mi perfektně sedly a tak mi hezky rýsovali moji postavu.
Vlasy sem nechala rozpuštěné a co se týče make upu tak sem si udělala jen černé linky a namalovala si řasy. Ještě jsem si nasadila už připravené podpatky. Ještě jednou sem se koukla do zrcadla a když sem byla se s sebou spokojená tak sem se vydala za Jasnem. Pomalu jsem nakračovala, protože chodit v těch podpatcích bylo peklo.
Já fakt nesnáším podpatky.. Hrůza v tom chodit.. Co bych těď dala za botasky ...
Pomalu jsem došla ke dveřím a otevřela je. Když sem šla chodbou furt sem se přidržovala stěny, abych nespadla. V obýváku už na mě čekal Jasen. Seděl na sedačce v černým obleku. Když si mě všiml tak si stoupl a došel ke mně.
„Sluší ti to"
„Díky.."
Jasen mi chtěl dát pusu, ale naštěstí sem stačila uhnout hlavou takže mi ji dal jen na tvář.
Jasna to sice trochu překvapilo, ale nechal to tak. Chytl mě za ruku a vedl k hlavním dveřím.
Jasen pomalu otevřel dveře a mně se tak naskytl pohled na pláž. Byla jsem tak zaujatá pohledem, že sem si nevšimla, že pomalu kráčíme k černému autu. Když sme byli u něho, tak mi Jasen otevřel dveře a já nasedla. Když za mnou zabouchl dveře tak nasedl i on jen na místo řidiče. Když sme oba seděli nastartoval a vyjel. Při jízdě ani jeden z nás nepromluvil. Jen sem koukala z okna a pozorovala cestu. Asi po hodině jízdy jsme konečně dojely k jedné velké vile.
„Nechci žádný problémy ..jasný?"
„Ano"
„A kdyby něco.. Si má přítelkyně.. Určitě ti to nebude dělat problém zahrát"
Co? .. On si vážně myslí, že budu hrát jeho přítelkyně.. Na to ať rovnou zapomene...
„Ne"
„Ale ano.. A puso neodmlouvej"
Nestihla jsem nic namítnout a Jasen už byl venku z auta. Otevřel dveře z mé strany a pomohl mi z auta. Chytl mě za ruku a kráčel se mnou k hlavnímu vchodu vili.
Vešli jsme dovnitř, kde si nás hned všichni prohlídli. Jasen se jen usmíval a kráčel dál. Po cestě všechny zdravil. Nakonec jsme došli k jednomu stolu, kde mě jen posadil a naznačil ať jen sedím.
Takový podobný oslavy pořádal můj otec ... Celkem i to mi chybí..
Seděla jsem tam a začala se hrozně nudit.
Hrozně sem si přála aby to už všechno skončilo. A v tom sem uslyšela ten hlas. Hlas kterej sem znala moc dobře. Musela jsem se otočit a přesvědčit se, že ten hlas patří jen jednomu člověkovi.

Christian:
Když sem konečně dojel na místo konání večírku. Rovnou jsem šel hledat svýho otce. Asi po půl hodině sem ho konečně našel.
„Ahoj tati"
„Ahoj.. No konečně jsi tu"
„Nemám zas takový zpožděný"
„No co už.. Tady máš řeč kterou řekneš.. Tak za deset minut ji budeš říkat .. Připrav se"
S těmahle slovami mi podal papír na kterým byla napsaná řeč.
„Deset minut je málo.."
Na to už mi otec neodpověděl a odešel.
Nic jinýho mi nezbývalo než se tu řeč aspoň trochu naučit. Přečetl sem si ji aspoň stokrát, ale pořád sem ji neuměl.
Byl už čas jít. Takže sem si ten papír vzal s sebou a šel sem pomalým krokem k mikrofonu, kde jsem měl odříkat řeč. Stoupl sem si a prohlídl sem si všechny v sále. Nejvíc mě zaujala dívka u jednoho stolu. Sice jsem ji neviděl do obličeje, ale ty její rozpuštené vlasy mi tolik připomínaly ty Eminy. Na sobě měla krásné černé šaty. Když sem si uvědomil, že už tu stojím moc dlouho a všichni na mě zíraj. Takže jsem začal svou řeč. A v tom se na mě otočila ta dívky v černých šatech.
Když jsem ji konečně uviděl do tváře, nezmohl sem se ani na další slova. Musel jsem se jen dívat na ty její oči, který mi tak moc chyběli.

Ahoj 😊

Takže dnes tu máme další kapču.. 😛😜 .. Doufám, že se vám líbila 😘😆
A omlouvám se za všechny chyby, které tam najdete 😐😁

Už se to vážně blíží ke konci :)

Myslím, že už naše hrdličky nebudu dál trápit 😄😄

Jestli máte nějaký nápad co mám dát ještě do knihy.. Klidně piště.. tady nebo si klidně řekněte o fb.. A tam mi to můžete napsat do zpráv ;) 😄😗😚

A chtěla bych znát váš názor na tuhle knihu.. Takže prosím pište váše názory .. :DDDD

Za všechny Komenty.. Votes a Rady budu strašně ráda 😘😚

Rusla46😎

Dcera MafiánaKde žijí příběhy. Začni objevovat