Dcera Mafiána

XXXVII.

Ráno jsem se vzbudil s divným pocitem, takovým když se má něco stát.
Vstal jsem z postele, pomazlil jsem se s Tomem a šel do koupelny.
Fuuha já vypadám...jak zombie...ne hůř...jak troska...
Vlezl jsem do sprchy a dal sem si pořádnou sprchu, kterou sem potřeboval.
Po půl hodině jsem vylezl a usušil se ručníkem, kterej sem si pak okolo pasu omotal a šel si ke skříni pro oblečení.
Vytáhl jsem šedé tepláky a obyčejné černé triko.
Zavolal jsem Toma a vydal jsem se do kuchyně.
Nikdo....dneska je neděle všichni maj volno chytráku....
Z ledničky jsem vytáhl slaninu a vajíčka a všechno jsem to hodil na pánvičku.
Tomovi jsem dal nějakou konzervu a vodu.
Po chvíli se celou kuchyní nesla vůně smažené slaniny a vajíček.
Všechno co bylo na pánvi jsem hodil na talíř a odnesl na stůl.
Ještě jsem si vzal vidličku a housku a konečně usedl ke stolu.
Po chvíli jsem už nesl prázdnej talíř do myčky a chtěl si udělat kafe, ale v tom mě vyrušil Thomas, můj bodyguard.
„Pane máte návštěvu"
„Kdo to je?"
„Sebastián...ten bodyguard Emi.."
„Jo...pusť ho dál"
„Samozřejmě.."
S těmahle slovy odešesl a já si sedl se svou kávou zpátky ke stolu.
Co asi může chtít Sebastián....že by našli Emu?...nebo něco horšího?....
Z mých myšlenek mě vytrhl mě známý hlas.
„Ahoj Christiáne"
„Čau...co potřebuješ?"
„No mám novinu...."
„Něco s Emou?"
„Ano....mám někoho kdo nám vyklopí kde je Ema..."
„Co?! A koho?"
„Jednoho bodyguarda od Davida.."
„Aha...a kde ho máš?"
„V kufru"
„Co?!"
On má někoho v kufru.....čeho je ještě schopnej...
„No dobrovolně nechtěl jít..."
„No nic..Thomas půjde stebou pro toho "chudáka" co máš v kufru a pak tě dovede dolů, kde už budu čekat já.."
Sebastián na mě kývl a vydal se k hlavním dveřím.
Já jsem odnesl hrnek s kávou a šel do moji milované místnůstky.
Sešel jsem schody do sklepa a mířil si to ke dveřím co jsou úplně na konci chodby.
Otevřel jsem je a zase zavřel.
Jak dlouho sem tu nebyl?...co dneska použiju na toho parchanta...kyseliny, pilky, nože, hřebíky?....no něco vymyslím...
Přešel jsem ke křeslu s poutama a představoval jsem si dalšího co tu bude trpět.
Dotkl jsem se každého nože co jsem tu měl, každé pilky a těšil se, že je zase použiju.
Z prohlížení mě vyrušil zvuk otevírajcích dveřích.
„Už ste tady a s hostem..."
Thomas s Sebastiánem posadili mladšího mladíka na křeslo a přivázali mu ruce i nohy.
„Už můžete jít...a zavřete..!"
Oba přikývli a odešli.
Pomalíma krokama jsem došel k křeslu a prohlížel si vyděšenýho mladíka.
„Vím, že si Davidův bodyguard že?"
Mladík mi jen kývl na nesouhlas.
„Proč mi lžeš?"
„J..já nelžu"
*plesk*
Dal jsem mu pěstí přímo do obličeje a z jeho nosu se spustil potůček krve.
„Si Davidův bodyguard?"
„A...ano"
„No vidíš...tak a teď...kde drží Emu.."
„Ne...já nevím...ani kdo je ta ..Ema..."
„Nelži!"
*plesk*
Znovu jsem ho praštil, ale tentokrát do břicha.
„Tak co ?"
„Já...to vážně nevím.."
„Tak nevíš...však mi to řekneš"
Přešel jsem ke stolu, kde jsem vzal svůj oblíbenej loveckej nůž a kyselinu, moje oblíbená kombinace.
S těma věcma jsem došel zpátky ke křeslu a položil je na zem, přímo před mladíka.
Ten jen vykulil své oči a silně polk.
„Tak co víš, kde jí drží?"
„N...ne...."
„Ach jo...ty si to tak ztěžuješ.."
Vzal jsem do ruky nůž a roztrhl mladíkovi košili přímo na hrudi.
Usmál jsem se na něj a přiložil nůž k jeho břichu a udělal jsem tam pár hlubokých šrámu.
Vzal jsem láhev s kyselinou a začal ty rány polívat.
Mladík se začal svírat v bolestech a křičet ať přestanu.
Já jen pozoroval jak mu kůže na břichu po částech odpadá a jak mu všude teče krev.
„Tak co povíš mi to?"
„...j ..j ...já to ne nevím.."
Ten kluk mě vážně sral.
Znovu jsem vzal nůž, ale tentokrát ho namířil na jeho prsty, které jsem po jednom začal řezal.
Když jsem byl u třetího začal prosit a říkat, že mi řekne všechno.
Přestal jsem s řezáním a čekal co z něho vypadne.
„Já...v..vím...jen, že odjel do ruska...d..dál nevím nic....vi..viděl jsem h...ho jak...od..odjíždí...d..dál js o něm ...nes...neslyšel..."
„No vidíš, že to šlo.."
Přešel jsem znovu ke stolu a vzal si menší pistol.
Znovu jsem se vrátil k mladíkovi a ze zadu jsem mu střelil do hlavy.
Vzal ji do ruska...hm....že mě to nenapadlo...ta chata.....určitě tam musí být.....
Vyšel jsem z místnosti a zavolal Thomase a řekl mu ať uklidí tělo.
Když jsem prochazel kuchyní uviděl jsem Sebastiána jak sedí u stolu.
„Zítra v osm...buď tu uděláme si výlet..."
Sebastián na mě chvíli nechápavě civěl, ale pak to pochopi tak mi kývl a odešel.
Já jsem si šel dát druhou sprchu abych ze sebe smyl krev.

Ahoj 😘

Stihla jsem to.... 🙌🙋

Doufám, že se vám pohled Christiána líbil 😚😙😗

Ps: Nevěděla jsem jakej obrázek...

Rady, komenty a votes potěší 😋😝😌

Rusla46😎