Dcera Mafiána

XXXXIV.

Ráno jsem se probudila na cizí posteli a vedle mě ležel Jasen.
Chtěla jsem vstát, ale jeho ruka se rychle ke mně natáhla a stáhla mě zpátky na postel.
„Kam pak odcházíš?"
„Pryč od tebe!"
„Ale.. Přece nejsem tak hroznej .. Ne?"
„Ty se ještě ptáš? Seš ten nejhorší člověk kterýho znám!"
Jasen po mé odpovědi vypadal, jako by každou chvíli měl vybouchnout vzteky.
„Uprav se a přijď na snídani"
„Hm"
Jason vstal z postele a odešel z pokoje.
Taky jsem vstala z postele a šla se kouknout po nějakým oblečení co bych si mohla oblíct.
Kdyż sem otevřela skříň vytáhla sem pánský šedý tepláky a bílý triko. Oblečení bylo asi o tři čísla větší než moje takže na mě vyselo. Ještě jsem si trochu upravila vlasy a vyšla jsem z pokoje. Zavřela sem za sebou dveře a začala sem hledat kuchyň což nebylo zas tak těžký, protože stačilo projít chodbou a hned sem se ocitla v kuchyni, která byla spojená a obývákem.
První čeho jsem si všimla bylo obrovské okno v obýváku s výhledem na pláž. Na pláž která mi byla velmi povědomá. Připadalo mi jako bych už na ní byla. Nedalo mi to a šla jsem blíž k oknu abych se lépe podívala.
Když sem se líp podívala hned sem věděla že tu pláž moc dobře znám. Je to ta na kterou chodím moc ráda, ta na které sem byla se Suzi. Byla jsem štěstím bez sebe a nemohla jsem uvěřit, že sem tak blízko od domova a Christiana. Až teď sem si pořádně uvědomila, že mi všichni schází a chci domů. Z mého přemýšlení mě vytrhl Jasnův hlas, který mě volal na snídani. Ikdyž sem se nechtěla od okna odtrhnout musela sem. Takže sem si jako poslušnej pes šla sednout ke stolu, kde na mě čekal talíř míchaných vajíček. Ikdyž sem jedla musela sem se pořád koukat na to okno a doufala, że se brzy vrátím domů.
Tentokrát mě z přemýšlení vytrhlo Jasnovo zakašlání, když sem se na něj podívala viděla jsem jen pobavenej výraz v jeho obličeji.
„Víš že si hrozně roztomilá když nad něčím přemýšlíš?"
„Hm.. Když myslíš"
„A když si protivná tak si ještě víc roztomilá"
Dál sem si ho nevšímala a znovu sem se zakoukala na okno.
Když sem dojedla beze slov sem odešla zpátky do pokoje. Hledala sem něco čím bych se zabavila. Naštěstí v pokoji byla menčí knihovna a tak sem se v ní začala přehrabovat, ale nemohl jsem najít žádnou knihu, která by mě zaujala tak sem vytáhla první knihu co mi přišla pod ruku a šla jsem si sní sednout na postel. U toho čtení se mi podařilo usnout. Když jsem se vzbudila všimla jsem si hodin na nočním stolku, které ukazovali, že je šest hodin večer. Když sem se líp roukoukala všimla sem si větší krabice u skříně. Zvedla jsem se z postele a šla se podívat co je uvnitř. Když sem ji otevřela, uviděla jsem v ní černé šaty. Když sem je vytáhla abych se na ně líp podívala tak sem našla papírek na kterým stálo.

Tyhle šaty si oblečeš dnes večer.. Pojedeme na jeden večírek.. V sedm buď připravená .. Jasen ..

Vedle krabice byla ještě jedna krabice a taška. V druhé krabici byli černé boty na podpadku a v tašce byli líčidla.
Když sem si uvědomila, že mi nezbývá dost času tak sem se rychle začala připravovat.

Christian:
Dneska mi můj otec oznámil, že se jde na nějakej večírek mafiánů. Vůbec nemám chuť někam jít. Místo abych se dál věnoval hledáním Emy si půjdu na nějakej večírek. Když sem se koukl na hodiny bylo už půl sedmý.Moc času už nezbývalo tak sem se šel radši připravit. Oblíkl sem si svůj oblíbený černý oblek. Když už sem byl hotový, radši sem už vyrazil na cestu abych nepřijel pozdě.

Ahoj😃 takže konečně po dlouhé době je tu nová kapitola😊😊
Moc se omlouvám že nevyšla dřív, ale vůbec sem neměla nápady .. A nenašla sem si ani čas abych ji stihla napsat😐

Jinak Eminy šaty na obrázku :))

Jinak myslíte že je to ten stejný večírek? Potkají se? 😉😉

Jinak doufám, že se vám kapitola líbí 😇 předem se omlouvám za chyby :/ ..

Za každý votes.. Komentář.. Radu budu velice ráda .. A chtěla bych i znát váš názor na tuhle knihu :)))))

Rusla46😎