Rovnou z postele jsem si to namířila do koupelny.
Proboha já vypdám, modřina nad okem je děsivá, jinak rozseknutej ret, ale to se maličkost
Radši se umeju....
Šla jsem se vykoupat. Nechala jsem na sebe volně stékat horkou vodu.
Plně sem se snažila relaxovat, ale nešlo to pořád jsem myslela na včerejšek.
Nemohla jsem uvěřit, že by mě otec až tak zmlátil.
Jestě jsem si umyla zuby, učesala vlasy do rozcuchaného drdolu a dala jsem si ještě řasenku.
A mohla jsem se jít převlíct.
Vzala jsem si béžově spodní pradlo..obyčejné roztržené a uplé džíny a bílí svetr.
Mám hlad..je brzo ještě tam nikdo nebude...tak si jí udělej sama Emo máš i svoje ruce...
Nakonec jsem se vydala do kuchyně...samozřejme jsem za sebou měla i Sebastiana.
„Jak jsem se dostala do pokoje"
„Odnesl sem tě a je mi to l.."
Nestihl to doříct a já jsem mu skočila do řeči
„Ne nechci aby mě někdo litoval"
Sebastian jen pokýval hlavou na souhlas a dál jsme pokračovaly naší cestou do kuchyně.
Když jsem dorazila do kuchyně tak jsem měla pravdu..nikdo v kuchyni nebyl a tak sem se rozhodla pustit se do vaření snídaně sama.
Udělala jsem míchana vajíčka.
Prostřela jsem na stůl.. Do prostřed jsem dala košík s pečivem a šla jsem se nasnídat.
Už sem si uklízela talíř, když přišla má matka s bratry.
„Tady máte snídani"všem jsem podala taliř a chtěla jsem odejít.
„Emo,kde jsi byla"řekla mamka něžně
„Venku"a otočila jsem se na ni
„Příště už žádné ven nebude jasné"
Jen sem přikývla, protože jsem věděla, že to slíbit nemůžu.
„ Jdu na zahradu, ať tam příjde učitelka"
„Dobře"
Odešla jsem na zahradu a sedla si v našem altánku ke stolu.
Za nedlouho už si to ke mně vykračovala postarší dáma se kterou jsem se asi dvě hodiny učila.
Byla to hrozná nuda..pomalu jsem i usínala.
Ach jo to je tak otravná.
Ty její kecy...ani nevím k čemu je to dobrý..na školu nepůjdu...nikdy mi nedovolí jít do práce.
„Tak to je pro dnešek vše a ještě jedna věc ...dneska to byla poslední hodina...takže si splnila základní školu a i základy střední školy.Vaši rodiče na vás musí být pyšní"pořád se na mě usmívala.
„Vážně poslední hodina..to mě "mrzí"a moc děkuju že ste mě naučila spoustu věcí.
Budete te mi....."hrozně chybět"
Takže nashledanou"
„Nashledanou Emo"
Konečně ta fůrie odešla, ale když už nemám školu co budu dělat celý dny..
Přemístila jsem se ke dřevěné houpačce a v klidu jsem se houpala a přemýšlela.Ahoj,další kapitolka 😝
V příštím díle bude malé mučení emi 😗😙😚
Budu ráda za radu a koment 😘Rusla46😎

ČTEŠ
Dcera Mafiána
Roman d'amourVšichni znáte příběhy o dcerách mafiánu. Jsou poslušné, neodmlouvaj a tak dále, zkrátka poslouchají, ale Ema je jiná chce si užívat života. Proto pořád utíká, děla všechno co nemůže. A když příjde na svatbu ... Ps: to už si musíte přečíst sami Upoz...