Říše snů

Package

Lily

Přede dveřmi byl balík připomínající kvádr.
"Co to..." řekla jsem ale to už Aron četl komu je adresovaný.To mu chvíli zabralo protože musel odstrčit obrovskou červenou mašli.
"Je to adesované tobě Lily" oznámil mi.
"Ukaž" řekla jsem jen.

Adresováno Lily Carterové
(balíček není možné poslat zpět)

"Máš tušení co by to mohlo být?" vyzvídal Aron.
"To je právě ten problém. Já vůbec nevím. Pojď, prozkoumáme to uvnitř" a ukázala jsem na vchodové dveře našeho domu. Zavedla jsem ho do ateliéru.
"Páni" vydechl slova.
"Děkuji ale to si teď nech. Musíme to prozkoumat" řekla jsem a naznačila Aronovi aby si ke mně přisedl na římsu. Když se posadil začala jsem rozbalovat balík. Hezky rozvázat stužku a otevřít víko od krabičky.
"Páni to jsou...šťetce" Aron nezněl zrovna nadšeně ale já jsem uvnitř šílela radostí. Malování je pro mě vášeň. Jeden jsem z krabičky vyndala abych si ho prohlédla zblízka.
"Je na něm něco vyřezané" přemýšlela jsem nahlas. Krásným, úhledným písmem na něm byly vyryty dvě písmena.
"L.C. to jsou mé iniciály Arone" řekla jsem a vyděšeně se na něj podívala.
"Myslím že bych tě měl nechat osamotě, tu matiku mi vysvětlí Rose. Ale i tak díky. Kdyby cokoliv brnkni, moje číslo máš" řekl mi Aron.
"Díky a neboj dám ti vědět" usmála jsem se na něj. Sotva se za ním zavřely dveře vzala jsem z hromady plátno, zapnula si Spotify a z krabice vyndala paletu a barvy. Plátno jsem položila na stojan popadla ty šťetce a začala malovat. Najednou se mi strašně zachtělo jet do Francie. Začala jsem malovat eifelovu věž v záři světel pouličních lamp, temnou oblohu se spousty zářících hvězd. Od štětce odletovalo pár jiskřiček.
"To je divné" myslela jsem nahlas. A pak mě lákalo se obrazu dotknout. Jako u každého. V ruce jsem pořád držela štětec. Když jsem se obrazu chtěla dotknout prošla mi ruka zkrz.
"Co to sakra je?" vykřikla jsem.
Doslova jsem se celá klepala. Ale zvědavost zvítězila. Popadla jsem štětec co jsem leknutím upustila a opatrně se dotkla obrazu celým tělem. Okolo mne začali poletovat jiskřičky. Odskočila jsem od obrazu a chtěla napsat Aronovi ale mobil jsem nechala v pokoji. Celá otřesená jsem došla do pokoje. Vzala jsem do ruky mobil a vytočila Aronovo číslo. Zvedl to po dvou zabzučení.
"Ahoj Lily je všechno v pořádku?" zeptal se starostlivě.
"Arone, já... asi mi hráblo" vykoktala jsem nakonec.
To be continued...

Ahoj tak další kapitola zde. Chci se zeptat jestli byste chtěli i pohled Arona nebo Rose??? Pište do komentářů.