Říše snů

what happend?

"Um, ahoj" řekla jsem rozespale.
Rose se otočila, usmála se a zamávala mi na pozdrav. Aron zvedl hlavu a já viděla že má černé kruhy pod očima a vypadá to že brečel?
"Ahoj Lily" pozdravil mě smutně.

Lily

"Jak dlouho už tady jste?" zeptala jsem se.
"Asi hodinu" odpověděla s úsměvem Rose.
Někdy tý holce vážně závidím jak se pořád usmívá.
"Nemuseli jste tu čekat" řekla jsem provinile.
"To je v pohodě. Viď Arone?" zeptala se a podívala se na něj.
"Hmm" zabručel s hlavou stále zabořenou mezi dlaněmi.
"Rose? Dáš nám chvilku?" ptala jsem se.
"Jasně, máte deset minut pak přijdu" řekla.
"Díky" poděkovala jsem jí.
Když odešla Aron ani nezvednul hlavu.
"Arone, pojď sem prosím" .
Pomalu se zvedl ze židle a přišel ke mně. Poplácala jsem vedle sebe na postel aby se posadil.
"Si v pohodě?" zeptala jsem se opatrně.
"Ne" řekl a odvrátil se ode mě.
"Arone co se stalo?" měla jsem o něj starost.
Nikdy jsem ho neviděla tak smutného. On... pořád se usmívá a dokáže zachovat chladnou hlavu. A navíc má nádherný úsměv.
"Já...skoro jsem nespal. Pořád jsem měl noční můry. Zdálo se mi že...Mikayla...ona...zaútočila na tebe a Rose. Bylo to tak skutečné" říkal a třásl se mu hlas.
"Pojď sem" řekla jsem a objala ho.
"Něco ti řeknu. Ani já jsem nemohla spát. Až moc jsem se bála že se znova objeví. Ale něco mi nedává smysl" řekla jsem.
"Co?" chtěl vědět.
"Přísahala bych že jsem usnula u stolu" řekla jsem a usmála se.
Aron se začal smát.
"Co je? Co se stalo?" zeptala jsem se nechápavě a smála se s ním.
"Jenom že..." nadechoval se ale do řeči mu skočila Rose.
"Jenom že tě nechtěl nechat spát na tom stole a tak tě v náručí odnesl do postele a dokonce tě i přikryl. Romantické viď?" řekla a začala se strašně smát.
"Rose to nebylo deset minut" vyčetl jí Aron.
"Dobře, tak já zase du" řekla a odešla.
"Počkej to jako fakt?" zeptala jsem se ho a pořád se smála.
Začal rudnout jako rajče a polknul.
"No víš" začal.
To se nedalo vydržet. Znova jsem ho objala.
"Děkuju, si pozornej" zašeptala jsem mu do ucha.
V tom objetí jsme zůstali dokud nepřišla Rose.
"Awwww, ste spolu tak roztomilý" rozplývala se Rose.
"Rose!" okřikli jsme jí naráz.
"No co, je to pravda" smála se.
"Mimochodem cítíte se na menší výlet?" zeptala jsem se.
"Jasně" zaradovala se Rose.
"Arone? Můžeme jít jindy pokud se ti nechce" řekla jsem.
I já se bojím Mikayli. Jenže Aron jí zná sotva den. Já jí znám několik let. Pochopím když řekne že se mu nechce. Nikdo by se mu nedivil.
"Veď nás" řekl a věnoval mi ten překrásný úsměv.

Tak co vy na to? Dneska mám nějakou psavou. Menší rada nikdy Nepijte kafe v jednu ráno. Nebudete vědět co roupama.😂😂 Další díl už bude snad zajímavější.😚
Vaše Lucy<3