Říše snů

Hope

"Páni, vám to ale sluší" řekla a usmála se na nás.
"Však tobě taky" řekla jsem mile.
Měla na sobě světle modré koktejlové šaty, černé lodičky a vlasy měla sčesané na stranu.
"Tak jo, jak se odtud dostaneme?" zeptala se Rose.

Lily
"No to právě nevím" řekla jsem.
"Takže jsme trochu v háji nemyslíš?" zeptala se Rose.
"Podle mě to nějak souvisí s tím štětcem co máš za páskem Lily" ozval se Aron.
"Aha, já si toho štětce ani nevšimla" řekla jsem prostě.
"Jestli nás to dostane domů tak to pojďme zkusit ale někam kde není tolik lidí" promluvila tentokrát Rose. "Co jít tam na ty kopce"řekla jsem a spokojeně ukázala na kopce porostlé květinami.
"Dobrý nápad" řekl uznalecky Aron.
" Tak tedy pojďme, nesmíme ztrácet čas hloupostmi" prohlásila Rose.

O pár minut později (Aron)
Když jsme dorazili na kopce Lily a Rose si sundaly boty aby se nezabořily do země. Rose se najednou objevila vedle mě a spustila:
"Měl bys jí to říct. Jsem si jistá že ona cítí to samé co ty" vypadlo z ní.
Jen jsem smutně zabručel a podíval se směrem který Lily šla. Rozpuštěné vlasy jí vlály ve větru a ona se pořád usmívala.
"Arone, Rose, pojďte tam pod tím stromem to bude perfektní" křikla na nás Lily.
Společně s Rose jsem doběhl ke stromu, kde se Lily stihla usadit. Rose si sedla po Liliině levici a já si sedl po její pravici. Položila si hlavu na moje rameno a začala mluvit tak abychom jí slyšeli pouze já a Rose. "Vždycky jsem si přála být ve Francii s kamarády, ten sen se dnes splnil".
Rose i já jme Lily objali.
"Nechci rušit tuhle chvíli ale jak se tedy dostaneme domů?"zeptala se Rose.
"Zkusíme ten štětec"řekla Lily.

Lily
Popravdě jsem ani nevěděla co sakra dělám. Moje ruka se štětcem se začala sama od sebe pohybovat a kreslit do vzduchu.
"To jsou...dveře. Nechci nic říkat ale dostanou nás domů?" ptal se tentokrát Aron.
"Nevím" šeptla jsem si spíš pro sebe než pro Arona.
"Počkej nemáš těmito krajkami pomalované dveře od ateliéru?" nadhodila Rose.
"Jo mám, myslíte že to nějak souvisí?" ptala jsem se.
"Určitě" vykřikli oba dva naráz.
Ani jsem nepřemýšlela, zatáhla za kliku a oslepila mě obrovská záře. Vedle mě se objevil Aron chytil mne za ruku a kývl na znamení že jde se mnou. Rose mne chytila za druhou ruku a také na mne kývla.
"Na tři.1...2...3!!" na můj povel jsme všichni vykročili neznámo kam doufajíc že se objevíme doma...

Tak pardon že dlouho nic nevyšlo. Psala jsem důležité písemky. A čtení a votes vždycky potěší😳😳