Říše snů

Problem

Netuším proč jsem tam udělal i to srdíčko. Opět jsem se dobelhal k Liliině posteli. Vzkaz jsem položil na noční stolek, aby si ho všimla hned jak se probudí. Pohladil jsem jí po tváři a odešel.

***

Rose už na mě na chodbě čekala.

"Můžeme?" zeptala se.

"Jo, můžem" odpověděl jsem.

Lily

Moji pozornost upoutal dopis na nočním stolku.

Tvůj Aron <3

Stálo na konci. Vzala jsem do ruky mobil a napsala mu jak žádal. Už stačilo jen počkat než odepíše.

Aron

Ze spánku mě probudila vibrace mobilu pod mou tváří.

1 NOVÁ ZPRÁVA

Od: Lily

Lily: Co potřebuješ???

Takže si přečetla můj vzkaz. Mám jí říct o Agerovi nebo ne? Nejdřív jí musím vidět.

Aron: Sraz za půl hoďky na louce?

Lily: Buď tam včas ;)

***

Lily

Rychle jsem si naházela věci do tašky a vyrazila. Pod stromem již čekal Aron. Asi si mě ještě nevšiml. Opatrně jsem se za ním proplížila a zakryla mu oči.

"Mě nedostaneš!!" zakřičel,otočil se a hodil po mně balonek s vodou.

"Taky tě zdravím" řekla jsem ironicky.

"Promiň,promiň. Já myslel že jsi ona. Asi už mi hrabe" ztišil hlas a objal mě.

"Teď jsme mokří oba. Dobrá práce" zasmála jsem se.

"Tak, co je tak důležité?" zeptala jsem se poté co jsme se přesunuli na sluníčko abychom uschly.

"No, jak jen začít...Víš Lily já" zakoktal se.

"Arone, proč ti právě zčernala ruka?" .

"Cože?!" vyděsil se.

Ale to už mu černalo celé tělo a čerň postupovala rychle už i po jeho krku.

"Ale notak! Co jsem komu udělal?" to byla jeho poslední věta.

Ústa se mu proměnila v tlamu se špičatými zuby, oči nabraly karmínově rudou barvu a začala z nich vytékat krev. Byla jsem až moc vyděšená než abych ze sebe vydala hlásku. Tohle už nebyl náš Aron ale mně dobře známý démon Ager. Z dálky se ozval potlesk a ten ďábelský smích.

"Ahoj žabičko. Tohle si nečekala co?" ozvala se.

"Jaktože tady můžeš být? Jaktože můžeš být v realitě?" zakřičela jsem na ní.

Nesmím se bát. Musím být silná. Už kůli Aronovi.

"Co ste mu udělali?".

"Nic, jen jsem přivolala Agera. Čirou náhodou Ager žije v něm" zasmála se.

"Tohle ti jen tak neprojde!".

Měla jsem vztek. Chtěla jsem je zničit. Ale co když zničím Agera a zároveň i Arona? Musí být způsob jak ho zachránit. Tentokrát jsem na to ale sama.

"Už mi to prošlo" nepřestávala se smát.

Najednou se vedle ní Ager vznesl do vzduchu. Spadla mi brada. Tohle jednoduché nebude. Musím napsat Rose. Tohle sama nezvládnu. "Nenápadně" jsem vytáhla telefon ale Mikayla si toho všimla.

"Ictus!" zaječela a z její hůlky vyšlehl záblesk, který mě porazil na zem.

Mobil mi samozřejmě vyletěl z ruky ale díky bohu pšistál těsně vedle mě. Rychle jsem najela na kontakt Rose.

Naposledy přítomna před 1 dnem

Nahraju jí hlasovku jinak mě Mikayla střelí dřív než to dopíšu.

"Rose okamžitě jak si tuhle zprávu pustíš běž na louku! Máme prob-".

"Impetus" střelila po mně znova.

"Opakuju na louku! Hlavně si pospěš!" zaječela jsem do telefonu a začala utíkat.

"Electrica excusso".

"Výboj energie mě zasáhl do nohou a já spadla na břicho.

Nemohla jsem se hnout. Moje tělo bylo paralyzované tou silnou energií.

"Je po mně" řekla jsem si pro sebe.

Tohle je předposlední kapitolka tak si jí užijte.

Vaše Lucy <3