Říše snů

Nightmare

"Princezna vás jistě ráda doprovodí" dodala ještě Lady.
"Moc ráda" řekla jsem a začervenala jsem se.
"Tak už běžte" řekla a usmála se.
Něco se mi na té ženě nezdá...

Aron

Cestou ke komnatě nás Rose opustila protože jí volali do kuchyně. Sama prý nevěděla jak to ví ale nadiktovala nám cestu ke komnatě. Celou dobu šla Lily vedle mě a neřekla ani slovo. Už jsme stáli před "mojí" komnatou a já už nemohl vydržet to ticho.
"Lily? Nechceš na chvíli dál" když jsem to říkal cítil jsem se strašně trapně.
"Ráda"řekla jen.
Jako správný gentleman jsem jí otevřel dveře.
"Děkuji Sire" řekla a začala se smát.
"Jo, máš pravdu. Je to vtipný" řekl jsem a začal se smát taky.
Po asi 5ti minutách smíchu Lily zvážněla.
"Arone? Něco se mi na "Lady Madelaine" nezdá" řekla.
"Mě se to taky nějak nezdá. Musíme mít oči na stopkách" odpověděl jsem jí.
Lily se usadila do jednoho křesla a já do druhého naproti ní. Povídali jsme si dlouho do noci. Lily v tom křesle usnula. Vzal jsem jí do náručí a nesl jí k posteli s nebesi.
"Tohle začíná být naše malá tradice co myslíš?" zašeptal jsem.
Položil jsem jí do postele a sám si ustlal v křesle.
"Dobrou princezno moje" zašeptal jsem a upadl do říše snů.

Lily

Mikayla tu jen tak stála a smála se. Řízla se do ruky dýkou a nechávala krev skapávat na zem. Ta ale nedopadla na zem. Vedle Mikayli se objevil Aron a začal pít její odkapávající tekutinu. Když se odtáhl uviděla jsem ty rudé oči. Tohle nebyl Aron.
"Copak holčičko? Vrátila ses k nám?" otázalo se to stvoření jemuž ještě odkapávala krev z tlamy.
"Agere, udělej mi malou laskavost a zab jí" promluvila Mikayla.
Vytáhl zpoza zad meč a rozeběhl se ke mně. Vyděšeně jsem se podívala na svou hruď kde ze srdce trčel zabodnutý meč.
"Arone?" vydechla jsem potichu. Pak už jsem jen upadla do temnoty.

Aron

"Arone!" zakřičela.
Vymrštila se do sedu a otevřela oči. Už jsem stál u postele.
"Lily si v pořádku?" zeptal jsem se poplašeně.
Hned jak mě uviděla přitáhla si mě do objetí.
"Díky bohu" zašeptala.
Odtáhl jsem se od ní. Nevěděl jsem co se děje. Po tváři jí stékala slza. Utřel jsem jí palcem.
"Lily co se stalo?" zeptal jsem se.
"Já...měla jsem noční můru. Byla tam Mikayla a ty. Teda vlastně si to nebyl přímo ty" vykoktala že sebe ale ještě víc se rozbrečela.
"Lily, klid. Jsem tu s tebou" řekl jsem, objal ji a začal ji hladit po plavých vlasech.
"Byl z tebe démon. Tys...tys mě zabil" dořekla ten zbytek.
"Lily, to bych ti nikdy neudělal" řekl jsem a přitom se díval do těch medově hnědých očí.
"Arone? Zůstaneš prosím u mě?" .
"Nespustím z tebe oči" řekl jsem.
Lehl jsem si vedle ní. Přitulila se do objetí a svou maličkou ručku si položila na můj hrudník. Musel jsem se pousmát.
"Co se směješ?" zeptala se a usmála se taky.
"Nic, jen zase dorážíš na můj hrudník" smál jsem se.
"Nene" smála se.
Pohledem 'to vážně' jsem se podíval nejdřív na ní, pak na onu ruku na mém hrudníku a znovu na ní.
"Dobře, možná trochu" řekla a smála se.
Po chvíli smích ustál a moje princezna usnula.

Taaaak co vy na to? Středověk bude ještě na několik kapitol protože toho děje co mám vymyšleného je hodně. Rozhodně to nenacpu do dvou kapitol.
Vaše Lucy<3