"Já promiň ale asi jsem večer nějak usnula" řekla jsem.
"V pohodě, vypadalas hodně unaveně. A krom toho si roztomilá když spíš" zasmál se potichu.
" To ty taky" řekla jsem a mrkla na něj.
"A teď už pojď Rose čeká v kuchyni. Snad nám ještě nevyjedla špajzku" řekla jsem a oba jsme se začali smát.Aron
Když jsem s Lily vešel do kuchyně Rose dělala snídani. "Omeleta, kdo si dá?" zeptala se s nadšením ve tváři.
"Páni Rose, to je ta nejlepší omeleta co jsem kdy jedla!" řekla Lily s plnou pusou.
Já se jenom zasmál a sedl si k holkám ke stolu. Rose přede mě postavila jídlo, usmála se na mě a popřála mi dobrou chuť. Páni, Rose se tentokrát hodně překonala. Byla to ta nejlepší omeleta kterou kdy uvařila.
Když jsme dojedli nastalo trapné ticho. Všichni jsme dumali nad tím jak je vůbec možné že jsme vstoupili do obrazu. Lily mlčky myla nádobí.
"Lily, my už asi půjdeme domů. Já...mám spoustu práce" prolomila trapné ticho Rose.
"Ne nechoďte, nechci tu být sama" žadonila Lily.
"Já už sice musím jít ale nevím jak Aron" řekla Rose a mrkla na mě.
Ihned mi došlo o co jí jde. Chce abych byl s Lily nějakou dobu sám...
"Arone zůstal bys tu prosím ještě chvíli?" zaprosila Lily a udělala štěněčí oči.
"Rád" řekl jsem a pousmál se.
Když Rose odešla s Lily jsme si chtěli pustit film ale Lily si na něco vzpomněla.
"Panebože Arone, já úplně zapoměla" řekla Lily zvedla se z gauče a běžela nahoru po schodech.
Jen jsem zíral za ní co se asi stalo.
"Tak jdeš nebo ne?" vykoukla Lily ze schodů a usmála se na mě.
Opatrně jsem se za ní vydal. Stálá v pokoji a něco hledala.
Stoupl jsem si do dveří a chvilku jsem jí pozoroval.
"Ehm,Lily co hledáš?" zeptal jsem se po nějaké době.
"Svůj batoh. Nevidíš ho někde? Nemůžu ho najít" obrátila se na mne.
"Počkej, není náhodou v ateliéru?"zkusil jsem to.
"Dobrý nápad" pochválila mě.
Společně jsme vešli do ateliéru kde už nepoletovaly jiskry.
"Á tady je" oddychla si Lily.
Začala se hrabat v batohu a poté vytáhla perfektně rovný papír s obrázkem.
"To je ten obrázek o který si mne poprosil když jsme se poznali" řekla Lily. Zdá se mi to nebo se fakt červená? "Děkuju, já...já myslel že si zapomněla"vykoktal jsem ze sebe. "Na to bych nikdy nezapomněla"usmála se.
"Pojď sem" řekl jsem.
Když přišla o kousek blíž obejmul jsem jí. Doufal jsem že tahle chvíle nikdy neskončí ale pak okolo nás začaly létat jiskry a ze zdi spadnul obraz. Lily vyjekla a přitulila se ještě víc ke mně.
"Arone, to je zlý" vysypala ze sebe.
"Proč? Co bylo na tom obrazu?" zpanikařil jsem.
"Moje dávná Nemesis, Mikayla, temná víla co se mě snaží už od mala zničit".Tak vás trochu napnu do dalšího dílu😂😂.
Vaše Lucy<3
ČTEŠ
Říše snů
FantasíaCo když Vám řeknu že je možné vstoupit na místo Vašich nejtajnějších snů. Lily a její přátelé již tuto pravdu poznali. Jenže mezitím co cestují ze snu do snu jsou nuceni bojovat nejen se sebe samími ale i s temnotou. Dokáže síla přátelství a lásk...