Říše snů

Leaving Medival

"Agere!!!!" ozval se z dálky hlas mně už dobře známý.

"Spoléhám na tebe. A za tohle se moc omlouvám" zakřičel naposledy přes ten rámus.

Jeho ruka nabila hmotnosti a zabodla se mi přímo do raněného ramene. Bolest začala otupovat mé smysly a já upadal do větší a větší temnoty.

Aron

Temnota ustoupila ale bolest ne. Otevřel jsem oči a zjistil že pořád tvrdnu v té středověké komnatě. V křesle naproti posteli seděla Rose a spala. Další vlna bolesti do mého ramene. Cítil jsem něčí ruce okolo něj. Lily. Měnila mi obvaz.

"Co se stalo?" zeptal jsem se ospale.

"To rameno ti začalo krvácet, tak jsem ti chtěla vyměnit obvaz. Promiň jestli jsem tě vzbudila" vysvětlila.

Začalo krvácet? No jistě. To Ager mě do něj praštil. To proto ta bolest.

"Lily?".

"Ano?".

"Musíme odtud vypadnout" řekl jsem.

"Ale co tvoje zranění?" měla starost.

"To není důležité. Důležité je co nejdřív vypadnout".

"Dobře" řekla když dokončila převazování mého ramene.

"Jdu namalovat dveře. Ale je ti doufám jasné že až projdu těmi dveřmi nebudu při vědomí" upozornila.

Jemně jsem přikývl.

"Jdi vzbudit Rose" řekla ostrým tonem.

***

"Na tři projdeme" křičela Lily rozkazy.

"Raz...Dva" tohle bude bolet pomyslel jsem si.

"Tři!!!"

***

Záře ustoupila a jak Lily řekla byla v bezvědomí.

"Arone! Tvoje rameno!" zasmála se Rose.

Nechápal jsem proč se směje a tak jsem se podíval. Rána se zacelovala a za chvíli po zranění nebylo ani stopy. Musel jsem se taky smát. Podíval jsem se na Lily v bezvědomí ležící na podlaze. Budu jí muset odnést do postele.

"Arone! Ať tě to ani nenapadne!" řekla výhružně Rose.

"Já nic neudělal" vyhrkl jsem a zvedl ruce nad hlavu ve znamení nevinny.

"Neponeseš jí v náručí do postele! Sotva se ti ta rána zacelila!" vyjekla.

"Ale no tak! To jí chceš nechta ležet tady na zemi?".

"Fajn, ale pomůžu ti" ustoupila nakonec.

Společně jsme dostali Lily do postele.

"Kolik uběhlo vůbec času v tomhle světě?" zeptal jsem se.

"No pokud si to dobře pamatuju tak jsme vyráželi ve čtyři".

Podívala se na hodiny.

"A teď je půl šesté. Takže tady uběhla asi hodinka a půl. Ale v tamtom světě to byli čtyři dny!"nechápala.

"Rose? Pokud nebudeš mít nic proti...já bych šel domů. Jsem fakt hodně unavený" řekl jsem.

"Jo, já taky. Měli bychom se vyspat. Jen si doběhnu pro tašku a můžeme jít" řekla.

"Ještě napíšu Lily vzkaz. Až se probere nebude vědět která bije" zasmál jsem se.

"Dobře" řekla a zmizela pro tašku.

Pomalu jsem se dopotácel k psacímu stolu, vzal papír a začal psát vzkaz pro Lily.

Milá Lily,

Rose i mě cesta hodně vyčerpala a proto tu s tebou tentokrát nezůstanu. Opravdu s tebou potřebuju mluvit o samotě. Jestli mi to teda vynahradíš za minule. Je to velmi důležité. Doufám že se brzy probereš a bude ti líp. A až se tak stane prosím rychle se mi ozvi.

Tvůj Aron <3

Netuším proč jsem tam udělal i to srdíčko. Opět jsem se dobelhal k Liliině posteli. Vzkaz jsem položil na noční stolek, aby si ho všimla hned jak se probudí. Pohladil jsem jí po tváři a odešel.

***

Rose už na mě na chodbě čekala.

"Můžeme?" zeptala se.

"Jo, můžem" odpověděl jsem.

OK, tohle píšu v neděli brzo ráno ale vy to budete číst až někdy v týdnu. Tak co vy na to? Už asi jenom dva díly a je konec.

Vaše Lucy <3