Vnučkou Brumbálovou

Prolog

19.9.2018: Začátky jsou opravdu velmi špatné, ale nechci to předělávat. Protože mi to přijde jako taková nostalgie...Proto se nenechte odradit a dočtěte tuto knihu až do konce, prosím. :D
(Christine Stark)

Modrooká holčička běhala po rozkvetlé louce, kolem ní poletovalo plno pestrobarevných motýlů, které se s každým jejím dotykem měnili v nádherné květiny.
Byly jí teprve tři roky, ale už dávno věděla, že se jednou dostane do nejprestižnější školy čar a kouzel kde je její dědeček ředitelem. Moc se na to těšila, protože svého dědečka velmi milovala, ale vídala ho jen jednou za rok.
Netušila však, že se vše brzy  změní.

„Anio! Rychle, schovej se!" Křičela na malou holčičku její maminka.

„Ale proč? Já si chci hrát! " Vykřikla nic netušící dívenka. Chtěla si hrát a neviděla jediný důvod k nebezpečí.

„Prostě se schovej! Teď není na hraní čas. A vezmi si tohle! " Zakřičela netrpělivě žena.
Do ruky dívence strčila jakýsi přívěsek se sovičkou a zamkla jí v pokoji.
„Miluju tě, Aniinko." Řekla ještě směrem k malé čarodějce, pak už dívka nic neviděla.

Ania netušila co se to děje. Věděla, že existují nějací zlý lidé, co jí zabili tátu a dědeček proti nim bojoval, ale ti už jsou přeci dávno pryč. Před pár dny u nich byli bystrozoři a říkali, že je po všem.
Ale teď to tak rozhodně nevypadalo. Za dveřmi slyšela rozhovor své matky a nějaké ženy, ale nerozuměla jedinému slovu.
Bála se.
Strašně moc se bála, ale zvědavost jí nakonec nedala a zlehounka si kouzlem otevřela dveře.
To co její dětská očíčka spatřila, bylo to nejhorší na světě. Viděla zelený záblesk, černou zahalenou postavu jak se šíleně směje a její maminku kácející se bezmocně k zemi.
Chtělo se jí křičet, plakat, rozběhnout se zpět do pokoje a už nikdy nevylézt. Ničeho však nebyla v té chvíli schopná. Jenom zírala na svou mrtvou maminku a stále se smějící postavu. Mezitím se objevil její dědeček a několik bystrozorů, tu postavu spoutali a zneškodnili, ale maminku už nezachránili.
Brumbál přešel ke své jediné vnučce a silně ji objal. A dívenka se naplno rozbrečela.
„Kdo... kdo...to byl?" Zeptala se Ania s třesoucím se hlasem. V ruce pořád držela sovičku, kterou jí před malou chvílí věnovala máma. Tiskla ji k sobě, jakoby to byl nějaký talisman.

„To byl Smrtijed, Anio. Byl naštvaný, že jeho pán zmizel, a tak se pomstil." Odpověděl dědeček smutně.
vzal Aniu jemně za ruku a přemístil se s ní na Bradavický hrad, aby nezůstávala na tom místě déle, než bylo nutné.
Seběhli se všichni obyvatelé hradu. Duchové, profesoři, skřítci a dokonce i školní strašidlo.
Ania se po chvíli složila do Brumbálovi náruče. V tu chvíli bylo rozhodnuto. Nechají si Aniu a budou se o ní starat všichni společně.

No je tady nová kniha! Zase na téma Harry Potter :D na to se nejlíp vymýšlejí historky. Ale berte to s nadhledem mám to v počítači tak přes dva roky, takže je to jeden z prvních příběhů, nikdy ho nikdo neviděl jste první! Doufám že se bude líbit :)

Děkuju GirlsParody za Covery oba jsou nádherné vůbec jsem si nemohla vybrat, nakonec vybrala náhoda :D