Vnučkou Brumbálovou

33. Návrat domů

Přišli nahoru celý zmatený a unavený. Zmoženě se posadili na pohovku a ani jeden nevydal jedinou hlásku, dokonce se ani nepohli. Každý se snažil vstřebat všechny ty informace, které se právě dozvěděli.
Ariana jako Obskuriál zabila svou vlastní matku, osm mudlovských kluků, kteří jí surově zbili, souboj na pláži, při kterém byla nebohá Ariana zasažená třemi smrtícími kletbami najednou a nakonec, Albus Brumbál opravdu požádal Severuse Snapea aby ho zabil.
Ania tomu pořád nedokázala uvěřit. Nechal jí tady, ikdyž věděl, že jí to zničí. Nemohla na něj být sice naštvaná, tak jako vždycky se jí snažil chránit, ale spíš byla smutná, jelikož jí všechny ty vzpomínky zase připomněly, že už s ní není, že už nikdy neuslyší jeho hlas ani jeho smích. Po tváři jí stekla malá, zbloudilá slza, ale rychle ji setřela, nechtěla brečet. Potřebovala být silná.
„Dáte si oběd? Já jdu sice dát dědovi, ale tak vás tu klidně nechám o samotě." Promluvila na ně Lisa Cameronová. Všimla si, jak jsou najednou nějaký až moc zamlklý, proto se jim rozhodla aspoň trochu pomoct.
„Ne, to je dobré. Nechceme vás příliš otravovat, už jste udělali mnoho. Děkujeme." Promluvil za všechny George.
„Ale vůbec neotravujete. Vlastně je to tak trochu příkaz, aby jste se najedli. Bůh ví kdy zase budete mít možnost pořádně se najíst, takže žádné zbytečné komentáře a jezte." Odpověděla Lisa přísně.
Trojici tak strašně připomněla Molly Wesleyovou, že se nad tím museli zasmát. S díkem přijali talíře s jídlem a s Lisou se rozloučili, jelikož spěchala za svým dědou, který je vlastně viník toho, že se z Ariany stal Obskuriál. Paradoxem je, že to kvůli čemu vlastně zabil malou dívku, umí i jeho pravnuk, což by ho možná před těmi lety ani ve snu nenapadlo.
„Odpustila si Snapeovi?" Zeptal se náhle Fred. Talíř s obědem už měl snědený, ale pořád v ruce svíral lžíci.
„Já-já nevím. Asi je nevinný, ale to nic nemění na tom, že se zase přidal k nim a taky, že připravil George o ucho." Odpověděla Ania.
„To je pravda. Kvůli němu vypadám jako hrnec! Ikdyž, vypadá to docela drsňácky, ne? Až se mě někdo bude ptát, jak jsem k tomu přišel, můžu mu odpovědět jako největší borec: „To víš, chránil jsem slavného Harryho Pottera a při krutém boji, kdy se bojovalo na život a na smrt, jsem utekl doslova o ucho, ale toho hajzla jsem samozřejmě zabil." Odpověděl sebevědomě George.
„Ehm- brácha? Nechci ti sice kazit tu tvoji drsňáckou historku, ale tys Snapea nezabil." Odpověděl opatrně Fred.
„Já vím. Ale všechny historky musí být trochu upravené, ne? Jinak by byly nudné. Navíc, vy i já to víte, ale ostatní lidé to vědět nebudou."
„Vlastně to ví všichni členi Fénixova řádu" Řekla Ania.
„Sakra vy dva jste strašní kaziči." Odpověděl George.
Ania s Fredem se na sebe pobaveně podívali a plácli si, načež se naráz rozesmáli. George je chvíli uraženě pozoroval, ale pak se rozesmál taky. Zase jakoby nic kolem nich neexistovalo. Už zase byli jen trojice usměvavých přátel, kteří se smějí každé blbosti.
„Měli bychom se vrátit domů. Nerad to přiznávám, ale docela se mi po nich stýská, dokonce i po Percym, to je co říct." Řekl Fred potom co se konečně dosmál.
„Máš pravdu. Taky bych se už vrátil." Odpověděl George.
„Já taky. To co jsme chtěli už máme, sice bych se ráda podívala i na ostatní vzpomínky, třeba ty tátovy. Ale máme na práci důležitější věci, a až skončí válka budu mít plno času se na to všechno podívat." Přiznala Ania.
„Přesně. Až skončí válka, podíváme se na to všichni společně. Souhlasíte?" Zeptal se George.
„Souhlas." Odpověděli Ania s Fredem nastejno, načež se všichni tři zvedli, kroniku si Ania schovala do svého batohu a konečně se vydali domů.

Přemístili se na velké pole, kde na samém konci stál šikmě postavený třípatrový dům. Doupě rodiny Weaslyových. Srdce jim poskočilo radostí tak moc se jim stýskalo po domově, kde už z dálky mohli vidět kouř z komína, což značilo, že Molly Weaslyová právě dělá nějaký ze svých proslulých receptů.
Notnou chvíli jenom nehnutě stáli a dívali se na místo, které bylo jejich domovem. Ania tady strávila ty nejlepší chvilky ze svého života. Vzpomínala si, že když tady byla poprvé, společně s dvojčaty podpálili kůlnu na dříví, protože zkoušeli jeden z jejich experimentů nebo když vynalezli odpuzovač trpaslíků, který spolehlivě fungoval do té doby, než si ho jeden trpaslík odnesl jako dekoraci. Byly to jedny z nejhezčích vzpomínek a Ania byla ráda, že našla někoho jako jsou Fred a George.
Pomalým tempem se vydali k domovním dveřím. Srdce se jim svíralo nervozitou, ale i radostí. Byli nervózní co najdou, protože skoro tři dny neslyšeli Potterovu hlídku, tudíž se báli, co všechno se za tu dobu mohlo stát. Také měli strach, jak budou ostatní reagovat, když se vrátí. O jejich útěku vědělo jen pár lidí, vlastně jen Arthur Weasly, který je viděl se přemisťovat, Aberforth Brumbál, který byl vlastně spouštěč toho všeho a Zlaté trio, kteří udělali to samé co oni, akorát hledali viteály.
Pomaličku otevřeli dřevěné dveře a hned je udeřila vůně, která se linula z trouby, u které stála postarší, baculatá a zrzavá žena- Molly Weaslyová se otočila, aby si něco vzala z jedné ze skříněk, ale zarazila se v půlce pohybu. Zírala na trio jako na zjevení, ale pak se jí oči rozzářily nadšením, rozpřáhla ruce a všechny tři obdařila velkým objetím.
„Vy paka! Víte jak jsem se o vás bála? Zmizet bez rozloučení? Co vás to napadlo?" Spustila hned jak je pustila.
„Omlouváme se. Byl to můj nápad, chtěla jsem se dozvědět o mojí rodině a kluci chtěli jít se mnou." Přiznala Ania.
„To je fuk. Hlavně že jste v pořádku živý a zdravý.", Odpověděla Molly a znovu je uvěznila v pevném objetí.
„Mami? Sice tě taky rádi vidíme, ale mohla bys nás prosím tě pustit? Umačkáš nás." Zaskuhral Fred, protože Ania s Georgem nebyli schopni slova jak se dusili. Molly Weaslyová je tedy po chvíli pustila, ale ne na dlouho mohli zas svobodně dýchat, jelikož do místnosti přišlel Charlie, který když je spatřil, uvěznil je ještě v pevnějším objetí.
Když se s nimi všichni řádně přivítali a umačkali je tak, že sotva popadali dech, bylo jim řečeno, že se mají urychleně dostavit do Prasinek, že je třeba znovu získat Bradavice a osvobodit je od spárů Smrtijedů. A tak se trio i přes protesty Molly Weaslyové přemístili spolu s ostatními do domu Aberfortha Brumbála, odkud se dostanou do Bradavic.

Poslední kapitola před bitvou... Tak co? Těšíte se nakonec? Já teda jo! Bude to mega super! Po třech letech už se nám blíží konec...;)