Vnučkou Brumbálovou

4. Fénixův řád

Ania trochu zesmutní, přeci jenom se na Harryho těšila. Ale pokrčí rameny a začne se věnovat dvojčatům, jelikož jí zatáhli někam do jiného pokoje aniž by si toho všimla.
"Hej! Jak jsme se vzali v jiném pokoji?"
" A ty že si měla být v Havraspáru?" Zasmál se Fred. "Přemístili jsme se víš? To je takové kouzlo."
"Já vím co je přemístění Frede, ale jak to že jsem si toho nevšimla?"
"To protože v naší blízkosti na nic jiného nemyslíš než na naší dokonalost." Odpověděl George egoisticky
"Ha ha zklidni ego jo?" "Raději mi řekněte, co potřebujete."
"No.... napadlo nás... jestli by jsi... nechtěla s námi.... založit žertovný obchod.... samozřejmě až doděláme školu." Odpověděli dvojčata střídavě.
"Vy byste mě mezi sebe vzali?"
"Anio, jsi naše nejlepší kamarádka to je snad jasné! A mimochodem, kdo se může chlubit, že pracuje s Brumbálovou vnučkou? Jen my!" Zasmál se George a mrknul na Freda se zvláštním výrazem
"Jdeš tedy do toho?"
"Přeci vás v tom nenechám." Zasmála se dívka, najednou uslyšeli pronikavý ženský křik
"Vy bastardi nečistí! Špiníte mi můj dům!" "Vypadněte z mého domu!"
Všichni tři se na sebe podívali a vyběhli ze schodů, podívat se, kdo ten rámus, který přivolal všechny obyvatele domu způsobil. Spatřili Siriuse jak ječí na obraz ženy se zlostným pohledem.

"Zmlkni už konečně! Nikdo na tebe není zvědavý!"

"Čeho já se to dočkala! V mém vlastním domě parazitují krvezrádci a mudlovský šmejdi! A můj vlastní syn se s nimi ještě kamarádíčkuje!" Řekla zhnuseně žena

"Prosím tě najednou jsem tvůj syn?" Odpověděl Sirius a naštvaně přehodil přes obraz záclonu.
"Moje milovaná matička." Řekl na vysvětlení, když spatřil jak na něj zírají a odešel do jídelny. Za chvíli se odtamtud vynořila paní Weasleyová a vyhnala je, i přes velké protesty a námitky do pokojů.
"By mě zajímalo, co tam tak moc důležitého probírají, když to nemůžeme slyšet." Postěžovala si Ginny. "No hádej! Koho tam asi tak řeší?" Odpověděl Ron ironicky. "Mě je jasné, že řeší Ty- víš- koho s Harrym, ale proč to nemůžeme slyšet?" " "Asi protože by jsi to hned všem vykecala!" "Já? Proč já? Jseš trapný Ronalde!" "Rone, Nech toho! Mě taky mrzí, že nemůžeme nic Harrymu říct, ale nemusíš tady na všechny ječet." Odpoví s klidem Hermiona. Ron už chce něco namítnout, ale Fred ho přerušil. "Ale děcka, snad se nebudete hádat ne?" Zasmál se. "My nejsme děcka Frede!" Zařvala Ginny nepříčetně. "Dobrá, Dobrá, nejste, ale zkrátka ještě nejste plnoletý." S těmito slovy se dvojčata s Aniou sebrali a odešli do svého pokoje, kde začalo horlivé plánování.
Když jim do pokoje vtrhla vystrašená Hermiona.
"Včera v noci, na Harryho zaútočili mozkomorové!"
"Co? Hermi, klid. Proč by na něj útočili mozkomorové, když mají hlídat Azkaban?"
"Já vím že to zní bláznivě Ani, ale psali to v denním věštci! Teda, přesně tam psali, že v blízkosti mudlů použil Patronovo zaklínadlo, ale proč by ho asi tak používal, kdyby ho nenapadli mozkomorové!"
"Tak jestli je to pravda, tak to budou určitě probírat na poradě." Zašeptal významně George
"Tak určitě, F... Georgi, ale nás tam nepustí." Odpověděla Hermiona potichu, protože si nebyla vůbec jistá, jestli dotyčného oslovila správně.
"Nepustí, ale co kdybychom jsme se pustili samy?"
"Co tím myslíte? Chcete mi říct, že se vám to už povedlo?" Zeptala se Ania. Hermiona na ně zatím zírala jako na blázny.
"O čem to pro Merlina zase melete?"
"Pochopíš za chvíli Hermiono, teď jdi sehnat ostatní, za pět minut sraz u schodů." Řekl Fred a popostrčil Hermionu ze dveří.

O pět minut později už všichni stáli na schodech a netrpělivě čekali, s čím to zase dvojčata a vlastně i Ania přišli. "No takže tohle je takzvané ultradlouhé ucho, umožní nám slyšet o čem si to povídají, kdo nepochopil, pochopí za chvíli." Vysvětlil George, když dával jeden konec ultradlouhých uší ke dveřím a druhý konec si nechal v ruce, zamumlal nějaké zaklínadlo a z ucha se začali ozývat hlasy.:

" Nemohli na něj jenom tak bezdůvodně zaútočit mozkomoři, musel je někdo navést."
"Ale co dělali tak daleko od Azkabanu? Myslíte, že se přidali k Vy-víte-komu?"
"To není jisté. Každopádně je Harry v nebezpečí."
"Takže ho přivedeme k nám?"
"Ano, ale až po disciplinárním řízení."

"Zdá se mi to, nebo je tam i Brumbál?" Zeptal se Ron
"Jo je tam děda." Odpověděla Ania, kdyby mohla běžela by svého dědečka hned obejmout, ale to bohužel nešlo.

"Ale profesore Brubmále, Harry za to nemohl! Jenom se bránil a co jsem slyšel, ten jeho patron byl hodně povedený."
"Já mu věřím Siriusi, ale to nic nemění na tom, že použil kouzlo v blízkosti mudly a ještě k tomu jako nezletilý."
"To ho jako můžou vyhodit ze školy?"
" I to se může stát Molly, ale udělám vše..."

Všichni byli do rozhovoru tak zabraní, že si ani nevšimli Hermiony kocoura Křivonožky jak se krade k uchu. Všimli si toho až ve chvíli, kdy mizel i s uchem za roh.

"No a máme po." Řekla Ginny
"Díky Křivonožce. Teď se nedozvíme jak to dopadne s Harrym."Přidal se Ron
"Nemusíš mu všechno dávat za vinu!" Obhajovala ho Hermiona
"Klid. Hlavní je, že víme, že je v pořádku. Bude mít disciplinární řízení a děda mu určitě pomůže, aby ho ze školy nevyloučili."
" Snad máš pravdu Ani."
Věř mi Hermi."

Znáte ten pocit, když se s něčím píšete a ono se to celý smaže? Jo to přesně se stalo mě. :\ sice se mi smazala jenom půlka, ale i tak! A všimla jsem si toho až teď! No tak snad to nevadí, že to teď takhle upravuju :)