Alexandra
Vše se točilo kolem svatby. Nikoho nezajímalo, co vlastně chci. Otec v tom viděl výhodný obchod. Spojení dvou silných rodin. Svého nastávajícího muže jsem nikdy neviděla. Jediné co jsem věděla bylo, že je o tři roky starší. Neznala jsem jeho tvář, prostě nic. Měla jsem jej poznat až večer před samotným sňatkem. Jenže smůla. Já se již dávno rozhodla pro svůj vlastní život. Vše potřebné jsem měla zařízeno. Stačilo vzít jen potřebné věci a zmizet. Ale jak? Dům byl pečlivě střežen. Aby ne. Otec byl nejen vlivný muž ale také někdo kdo se dal slušně označit za mafiána. A můj budoucí muž byl taky z mafie. Ale mě čekala jiná budoucnost. Tak kterou jsem si zvolila sama.
~~~
Adrian
Musel jsem se smát. Ta malá ještěrka utekla. Dnes jsme se měli poznat. Oficiálně jsem ji měl požádat o ruku a den na to měla být svatba. Ale když nastal onen večer a čekalo se, až se moje budoucí žena ukáže. Ale neukázala se. Přišla akorát její matka s uslzenýma očima a v ruce držela list.
Můj i její otec si jej vzali a začali číst. Četl jsem s nimi.
" Drahý Otče, zlob se jak chceš. Je mi jasné, že si vztek vybiješ na matce. Ale rozhodla jsem se, že nebudu loutkou. Odcházím žít svůj život. Chci si splnit své plány a sny. A do těch svatba a manželství nezapadají.
Vím, že mne budeš hledat. Ale v době kdy budeš číst tyhle řádky, budu již mimo město a stát.
Měj se blaze. Alexandra.
Oba otcové zuřili. Můj, že se nedodržela dohoda. Její, že si dovolila vzepřít a zdrhnout. Ale já byl klidný. " Ale no tak Pánové. Jen ji nechte. Ať si myslí, že si může dělat co chce. Až přijde správný čas. Přivedu ji a bude mou ženou. " Oba na mně zírali. Já se jen usmíval. Alexandra se pro mne stala výzvou. A já výzvy miloval.
~~~
Když večírek skončil vzal si mne otec stranou. " Ty si ji chceš pořád vzít? Znemožnila svou i naši rodinu." Vrčel na mne.
" Klid, je mladá. Nedávno dokončila střední. Co bych dělal s mladým teletem? Počkám si až nabere zkušenosti a pak jí srazím hřebínek. Bude moje poslušná ženuška. " Otec si mne přeměřil pohledem a pak kývl. A tím náš hovor skončil a já se těšil na lov.
~~~
Alexandra
Seděla jsem v letadle. Falešné doklady, konto v bance, kde jsem mohla dělat výběry i v zahraničí. Peněz jsem měla dost. Šetřila jsem si veškeré kapesné. A to bylo za ta léta více než stědré. Něco jsem utratila, ale nikdy ne vše. Teď jsem seděla v letadle a mířila do Anglie. Tam mne čekala má nová budoucnost. Vysoká škola a nový život. Měla jsem své plány. Udělat vysokou a věnovat se práci v muzeu. Milovala jsem historii a umění. A to jsem se rozhodla i studovat.
Stíhala jsem vše. Prázdniny končily až za týden. Na tu dobu jsem si zarezervovala nenápadný pokoj v obyčejném hotelu. Aspoň si užiji zbytek prázdnin než nastoupím do školy.
Většinu peněz spolkla samotná škola plus internát. Ale co. Pořád jsem měla dost na to abych měla na jídlo a nejdůležitější věci. O oblečení jsem se tolik starat nemusela. Měla jsem jej dost. Postupně jsem si odvozila některé kusy do úschovny.
Otce nikdy nenapadlo, že něco plánuji. Nezajímal se. Takže tašky s věcma a slovy, že je vezu na charitu odmávl rukou. Vše jsem uschovala a připravila. Celkem jsem měla tři kufry věcí. Vše šlo jak po drátkách. Až mi to bylo skoro podezřelé. Uvidíme v Anglii.
~~~
Adrian
Uznávám, je opravdu chytrá. Dokonale zametla po sobě veškeré stopy. A převezla svého otce. Raul se rozčiloval. " Prý staré a nepotřebné oblečení veze na charitu. Byl jsem takový idiot. Měl jsem něco tušit. Přijala zprávu o svatbě s klidem. Neprotestovala. Řekla jen, dobře, jak si přeješ. Musela to vše plánovat od té chvíle nebo déle. "
Mně otec věřil. A tak dohody s Raulem nerušil. Oba jsme věděli, že Alexandru najdu. Dříve nebo později ji najdu a pak bude moje. Těšil jsem se.
