Bastien
Konečně ji dovezl. Musel jsem se ovládnout abych ji nerozmačkal. Vystoupila z auta a chvíli na to bratr. Neuniklo mi napětí mezi nima, ale neřešil jsem to. Hlavně, že byla zpět a celá. " Už to nikdy nedělej. Jinak budu muset zpřísnit opatření. Rozumíme si Medvídku? " Probodla mne pohledem. " Rozumíme a pokud nebudeš pokračovat v kázání, půjdu si dát sprchu." Pronesla a pak se pousmála. Nikdy jsem pořádně nevěděl zda ji spoutat a zavřít nebo pomilovat dokud mi neusne únavou v náruči.
Zmizela v domě a podíval jsem se na bratra. " Spal jsi s ní?" Nečekal tuhle otázku. A pak jen přikývl. Pokynul sem mu ať jde dál. " A dala mi to pořádně sežrat. Prohrála si s mou osobou, jak kočka s myší. A pak mne rozcupovala. " Neštvalo mne to, bylo mi jej líto. Věděl jsem, že ji dlouhá léta miluje. Ale nemohli jsme ani jeden nic udělat. Hlavně on mi nic neřekl. Poznal jsem to sám. Takže jsme teď byly dva, co usilují o její přízeň. A něco mi říkalo, že ani jeden nemáme pořádně šanci.
Došel jsem s Adrianem do pracovny a oběma nalil sklenku. " Dostala nás oba. Takže se nezlobím. Ale spíše se divím, že si tě po tom všem pustila k tělu. " Vypil obsah sklenky a kysele se pousmál. " Taky jsem to dostal pořádně sežrat. Vymáchala mi v tom čumák jak malému psovi." Prohlédl jsem si jej. " Jo Adri, holt pro Tebe bude dál Ještěrka. Kdykoliv si budeš myslet, že ji máš. Zdrhne." Nevysmíval jsem se mu. " Víš co brácho? Pokud si Tebe pustí k tělu. " Čekal jsem, co z něj vyleze. " Udělej ji šťastnou. Jinak sebou ve svém žalu a hněvu sejme nás oba." Musel jsem se napít, ale měl jsem prázdno tak jsem nám oběma dolil. " Udělám co budu moct. Ale oba víme jaká je. Nečitelná. "
~~~
Alexandra
Čekala jsem řev a výčitky. Ale zatím byl klidný. Šla jsem si dát sprchu. A pak se přesunula do kuchyně, kde mne objetím uvítala Elsa. " Ani nevíš, jak jsme se o Tebe báli. " Sama jsem ji objala. " Já bych se vrátila. " Tiskla mne k sobě a pak pustila. "Jedla jsi vůbec něco? " Usmála jsem se na ni. " Jedla, ale klidně si ještě něco dám. " Tak nějak jsem věděla, že jí to uklidní a udělá radost. Začala jmenovat, co je v lednici. "Dám si ten višňový koláč a hrnek kávy." Dostala jsem dva pořádné kusy a počkala jsem si na kafe.
" Adrian tu dneska přespí. " Málem jsem se zakuckala. Bastien vešel do kuchyně. " Fajn, jen mne příště tak nešokuj." Prohlížel si mne. " Jsem rád, že se vše ujasnilo. A, že jsi zpět. Bál jsem se o Tebe. " Dostal mne. Hleděla jsem na něj s koláčem napůl cesty do úst. " Měl jsi mi věřit. " Zahuhlala jsem. Radši jsem se zakousla do koláče. Sedl si ke stolu a požádal o kafe a koláč a soukromí. Elsa mu jeho přání vyplnila. Jen co odešla, opět se na mne zahleděl. " Vím jak život v mafii nesnášíš. Ale jednou jsi se do ní narodila. " Zarazil mne gestem. " Nech mne domluvit. Chci, aby jsi byla co nejvíce šťastná jak jen to jde. Ale znáš zdejší pravidla, hlavně platící pro muže. Jednou mafián, navždy mafián." Podívala jsem se mu do očí. Měl pravdu, málo kdo mohl odejít od rodiny. A když odešel tak neměl jednoduchý život. Hlavně ženy. Vzpomněla jsem si na Elizabeth. Pak jsem se podívala na Bastiena a vzala jej za ruku. " Máš pravdu. Ale proč prostě neprodat co jde a odjet někam daleko?" Zeptala jsem se. Ač odpověď jsem znala. Byly by jsme psanci a terč. Pohladil mne po tváři. " Co jet někam na dovolenou? Jen my dva? Někam kde si odpočineš. A nebudeme řešit nic. Takové náhradní líbánky. " Opět mne zaskočil. Chvíli jsem nevěděla co říct. "Skotsko. Chci letět do Skotska. " Vydechla jsem a sledovala jeho reakci. " Dobře, zařídím vše potřebné a dám ti vědět, kdy poletíme. " Přikývla jsem a pokračovala v pojídání koláče a pití kafe.
~~~
Adrian
Po rozhovoru s bratrem jsem si šel odpočinout. Přemýšlel jsem nad Ještěrkou. I nad tím, co řekl sám Bastien. Ale taky jsem se myšlenkama vrátil k Luise. Měla můj obdiv. Věděla, že ji nemiluji a nikdy nebudu. Ale neudělala scénu jako jiná. Dovolil jsem jí najít si milence. Chtěl jsem, aby byla šťastná. A musel jsem dodržet slovo. I když šlo o synovce. Otec, až se to jednou dozví bude zuřit. A nejen můj. Ale to budu řešit, až to bude potřeba.
Myšlenkama jsem se vracel k noci s Alex. Byť mi ji dala sežrat, ale to bylo jedno. Měl jsem aspoň na co vzpomínat.
Jak měla hebkou kůži a hladové rty. Jak mi vycházela vstříc. A každý její pohyb. Teď jsem ležel v posteli, kde původně spala ona. Nadechl jsem se, musím se zklidnit. Začínám být Alex posedlý a to není dobré. Zničilo by to rodinu a hlavně ji bych ztratil nadobro. A to jsem nechtěl.
~~~
Bastien
Zbytek dne byl v baráku klid. Alex odešla na zahradu. Adrian byl v pokoji a Elsa chystala večeři. Akorát jsem hovořil s otcem. Původně chtěl přijet. A to jsem mu rozmlouval. " Je to má žena. Takže je na mně, co udělám. Taky se ti nepletu do manželství. Takže se nepleť do toho mého. Jednou to stačilo. " Snažil jsem se být klidný. " Dělá ostudu celé rodině. Pokud se v brzké době nesrovná sama nebo ji nesrovnáš ty. Tak ji srovnám do latě. Bez ohledu čí je to žena či ne." Prskal na mně do telefonu. " Víš co, otče? Ode dneška za týden odlétame s Alex na čtrnáct dní na dovolenou, ať máme oba chvíli klidu. Tak trochu se snažíme o potomka... Takže ji necháš být. " Lhal jsem a dostal Alex do problémů. Pokud v dohledné době což je tak půl roku, neotěhotní začnou řeči buď o její plodnosti nebo mé potenci. Holt jí to budu muset nějak říct.
" Cože jsi?" Večeře asi nebyla ta nejvhodnější doba. Adrian i Alex na mne koukali jako bych jim sebral hračku a dal kaktus. "Medvídku, nevztekej se prosím. Jen se tě snažím chránit před otcem. A nic lepšího mne nenapadlo, čím bych mu zavřel hubu po tom tvým výletu. " Pronesl jsem ostřeji, než jsem chtěl. Ale mělo to efekt. Snad poprvé za celou dobu, vypadala, že ji to mrzí. Mlčela totiž a mlčky pokračovala v jídle. " No tak to jste si oba pěkně naběhli. Hlavně pokud otěhotní drž od ní naši matku. Bude se o ni chtít starat. Původně jsem to nikomu neřekl, ale vyšilovala, že tě měla lépe hlídat a jistě by jsi to dítě donosila." Teď jsme to byly my. Já a Alex kdo koukal jak z jara. " Matka je regulérní blázen. Tu rozhodně k Alex nepustím." Pronesl jsem razantně. Odměnou mi byl úlevný výraz v její tváři.
" Pánové co nechat děti a jiné rodiné věci na jindy a radši se už v klidu najíst? " Pronesla po chvíli ticha a nimrání v jídle.
" Máš pravdu. Dnes se už nic nevyřeší. A jen ještě jedna věc. Ode dneška za týden odlétame do Skotska. " Musel jsem se na ni usmát, ale pak se zakuckala a musel ji Adrian poplácat po zádech. " Co, že?" No to bude pěkně dlouhý večer. Už se mi podařilo znova šokovat Alex.
