Alexandra
Vánoce byly za rohem. Poprvé jsem se na ně těšila. Peterova rodina mne pozvala. Už jsme se znali a přijali mne mile. Bylo to kouzelné, stali se mou druhou rodinou. Marta, jeho matka byla moc milá žena. Stejně tak John. Oba jeho rodiče byli úžasní. Viděla jsem mezi nimi tolik lásky. Až se mi chtělo brečet.
Svěřila jsem se s tím svému milovanému. Chápal mne. " To bude fajn, rodičům se líbíš. Tak se neboj. Budu s tebou." Byla jsem tak ráda, že jsem jej nepoznala. Také jsme se domluvili, že po novém roce si obstarám antikoncepci. Osobně jsem přemýšlela o tělísku. Peníze na něj jsem měla a nemusela bych si hlídat prášky. Ale teď byl čas vánoc a měla bych vybrat nějaký dárek pro Petera a něco malého pro jeho rodiče. Jen jsem nevěděla co.
A tak jsem se jen tulila k němu a přemýšlela.
~~~
Peter
Byl jsem nadšený. Na vánoce bude se mnou a s mojí rodinou. Naštěstí se jim líbila tak to bylo fajn. Otec mi udělal přednášku o bezpečném sexu. Tak jsem jej uklidnil, že používáme kondomy a je v plánu antikoncepce. Viditelně se mu ulevilo. " Kluci, je čas oběda, tak pojďte." To nás volala mamka. Šel jsem pro Is, ale nebyla tam. Seběhl jsem do jídelny a byla tam s mamkou a připravovali jídlo na stůl. Ulevilo se mi. " No vám to jde. A jak krásně to voní. " Zalichotil jsem mámě. Ta se usmála. " Isabel pomáhala. Takže poklona patří i jí." Podíval jsem se na Is. Ta byla zas jak růže. " Ale, moc ne. Spíše jsem jen občas míchala."
~~~
Marta
Byla jsem tak ráda, že si můj syn našel tak milé a hodné děvče. Bylo mi jí líto. Když se ptal, zda může být s námi na vánoce. Vyprávěl mi o jejím zlém a krutém otci, kvůli kterému je na internátu i přes víkendy.
Když jsem ji viděla poprvé. Nevěřila jsem svým očím. Tak drobná. Hned jsem si ji oblíbila. Bylo to jako by mi Bůh poslal dceru, kterou jsem nemohla mít.
A teď mi pomáhala s obědem pro ty dva. Snažila se a dokonce upekla s mou malou pomocí dort. Pak jsme jej společně zdobili a nasmáli se u toho. Byla kouzelná a milá. Ač jsem si všimla, že jí je do pláče. Tak jsem se jí zeptala. " Stýská se ti po mamince, že?" Pohladila jsem ji po tváři a v ten moment jsem ji měla kolem pasu a plakala. " Stýská moc. " Vzlykla. Tak jsem ji konejšila. Když se trošku uklidnila začala se omlouvat, že se chová tak hloupě. " To nic Is. Když budeš chtít, tak kdykoliv přijď. A co si dát horkou čokoládu? Ta je dobrá na nervy a pak doděláme ten dort. " Pousmála se a kývla.
~~~
Alexandra
Zažívala jsem něco nového. Marta, Peterova máma byla skvělá. Nechala mne ať jí pomáhám. A když mne přepadl smutek, nechala mne abych se jí vyplakala na rameno a konejšila mne a nabídla horkou čokoládu. Byla výborná a pak jsme společně zdobili dort. Byla to zábava. Nikdy jsem nic podobného nedělala. A tak jsem si to užívala. Pak jsme připravili oběd. A na další den jsme se domluvili, že budeme péct cukroví. Když mi to řekla, znova jsem ji objala. " Děkuji, jste na mne tak hodná. " Ona se jen usmála a pohladila mne po tváři. Byl to tak hřejivý dotyk. " To nic Is, jsi milé děvče. Jsem ráda, že jsi s Peterem. A pojď nanosíme na stůl. " Přikývla jsem a pomáhala jí prostřít a nanosit na stůl. Bylo to tak skvělé.
~~~
Peter
Když jsem viděl mamku a Alex spolu, musel jsem se usmívat. Obě zářily jak světýlka na stromku. Prostřeno bylo perfektně. Těšil jsem se, co ty dvě uvařily.
" Moc krásně to tu voní. Co jste nám připravili?" Když jsem na stole viděl sekanou a mísu s kaší a zeleninu zakručelo mi v břiše. " A co si umýt ruce? Hm?" Ozvala se Alex neboli Is. A culila se. Moc rád jsem ji viděl šťastnou. Hlavně když byly prázdniny a vánoce za dveřmi.
~~~
Další den jsme s Alex vyrazili na nákupy dárků. A dárkem pro rodiče, respektivě pro mámu, jsme se shodli, že koupíme jeden kávovar, co se mámě tolik líbil. I táta nám přispěl. Takže šel s náma aby jsme vše nakoupili. Měl jsem dilema co koupit Is. Nakonec jsem jí vybral řetízek a prstýnek. Vše ve stříbře se zirkony a pak voňavku. Věděl jsem jakou vůni má ráda. Tak nebyl problém.
Sám jsem byl zvědav co mi vybere ona.
~~~
Alexandra
Vybrat dárek pro Petera bylo těžké. Věděla jsem, co má rád a proto jsem zvolila několik cédéček s jeho oblíbenou kapelou. A taky voňavku, kterou jsem na něm milovala a pak jsem navštívila klenotnictví a koupila mu stříbrný náramek. Byla jsem s výběrem spokojená. Nechala jsem dárky zabalit a šla k autu. Oba tam už čekali a usmívali se.
" Mám nakoupeno." Usmívala jsem se. "My také, takže můžeme jet?" Zeptal se mne Peterův táta. Nějak jsem si nemohla zapamatovat jeho jméno. " Můžeme." Kývla jsem. Naložili jsme dárky do auta a postupně nasedli. Samozřejmě jsem si sedla vedle Petera. " Těšíš se? Já moc." Culila jsem se. Odpovědí mi byl jemný polibek.
John nastartoval. Ujeli jsme skoro půl kilometru, když auto, které původně stálo před námi explodovalo.
Ztuhla jsem. Peter mne vzal za ruku. Třásla jsem se. Poznala jsem, že to bylo upozornění. Zpráva. Našli mne. Bylo jen otázkou času, kdy si přijdou pro mne. Ale nemohla jsem utéct. Ne teď. S Peterem jsme si vyměnili pohledy. Chápal. A držel mne dál za ruku.
~~~
Adrian
Poslal jsem té Ješterce vzkaz. A věřím, že jej pochopila. Pár dní jsem ji sledoval. A co jsem viděl se mi vůbec nelíbilo. Žádné do jara. Po novém roce si ji odvezu. A pak bude mou ženou a mým majetkem.
