Čím déle jsme byli s Is spolu. Tak se mi zdála smutnější. Chápal jsem, že se bojí, aby ji její otec neodvedl zpět. Ale i tak mi přišlo, že mi neřekla vše. Ale nenaléhal jsem na ni. A trpělivě čekal, až se rozpovídá sama.
Stalo se tak, ale nečekal jsem to. Byli jsme u mě v pokoji a probírali vánoční ples, který se blížil. Ano už byl počátek prosince a já měl pocit, že jsem s Isabel celou věčnost. Ale zarazila mne její slova, kdy se zvedla z mé náruče, posadila se na posteli a dívala se na mne s neskonalým smutkem v očích. A pak ta slova zazněla. " Petere musím ti něco o sobě říct. A nebude jednoduché to pochopit." Sám jsem se posadil a kývl na znamení, že poslouchám.
~~~
Nevěřil jsem vlastním uším. To co jsem slyšel mě skutečně šokovalo. Dcera mafiána? Mafiána, co se na veřejnosti tváří, jako úspěšný obchodník. Alexandra Reedstorm, jeho dcera. Seděla na mé posteli a plakala. Řekla mi o těch dohodnutých zásnubách. A to proč utekla. Byl jsem opravdu v šoku neb mi lhala. Ale pak se ve mně něco hnulo. A to něco bylo vědomí, že se bála a chránila nejen sebe, ale i ostatní. A že teď, mi věří natolik, aby se přiznala. Chvíli jsem na ni hleděl a pak si stáhl zpět do náruče a lehl si s ní na postel a začal ji konejšit.
~~~
Alexandra
Čekala jsem, že mne odežene a bude na mne křičet, jak jsem si mohla dovolit jej takhle zatáhnout do mých problémů. Ale nic z toho se nestalo. Stáhl mne do své náruče a hladil a šeptal.
" Nedovolím aby Ti někdo ublížil a pokud to bude nutné, uteču s tebou. Dostudovat můžeme kdekoliv. Postarám se o Tebe. Když jsem s Tebou mám pocit, že jsem celý. Jako by nás spojil osud. Nedovolím aby jsi se bála. A neboj, nikomu nic neřeknu a abych se neprokecl budu ti dál říkat Is. "
Poslouchala jsem ho a zas brečela, ale tentokrát radostí. Jemně mi zvedl hlavu a políbil mne se slovy. "Miluju Tě Is." Dostal mne. Polibek jsem mu začala oplácet. " Taky Tě miluju." Zašeptala jsem mu do rtů. Po zbytek dne jsme se k sobě vinuli a povídali si, kam by jsme prchli, kdyby došlo na nejhorší. Nevěřila jsem svým uším. Byl to jako sen. Ale přeci jen jsem se zeptala. " A co když tě donutí, aby jsi mne opustil?" Znova mne políbil. " Museli by mne zabít, abych se tě vzdal. I kdyby mne nutili se tě vzdát. Hledal bych způsob jak být s tebou." Nezmohla jsem se ani na slovo. Jen jsem se k němu více přitiskla a pak jsem usnula.
~~~
Adrian
Pěnil jsem. Tolik měsíců a nikde žádná stopa po té malé Ještěrce. Jako by se propadla do země. Detektivové o moji muži pátrali kde se dalo. Stejně tak Jamesovi lidé. Ale prostě nic. " Musí se někde objevit. Prostě musí. Pochybuji, že by byla tak odvážná a šla na nějakou prestižní školu. Tamby ji sežrali za živa. Je sice Ještěrka, ale četl jsem její papíry ze střední. Ne jednou jí hrozilo vyhození. Jeden problém za druhým. S tímhle by neprošla. " Pochyboval jsem. Ale Jamesův pohled mluvil o něčem jiném. " Myslíš, že studuje nějakou prestižní školu? No tak začneme hledat po těhlech školách. " Rozhodl jsem se. " Těš se Ješterko. Dostanu tě a pak budeš litovat, že jsi kdy utekla." Pomyslel jsem si a pomalu dopil drink a pak vstal. Byl čas prozkoumat školy.
~~~
Alexandra
Ples se blížil. Byla jsem nervózní. Ale Rose se rozhodla pomoct mi vybrat šaty. Prý abych byla co nejkrásnější. Nebránila jsem se tomu. Vytáhla mne do jednoho obchodu. Zrak mi přecházel. Tolik krásných šatů. Otec by ohrnul nos. Potrpěl si na značky. Ale tady byla konfekce. Mě to nevadilo. Byla jsem unešená a prodavačka byla milá a vstřícná.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Konečně jsem si vybrala šaty. Museli se ale upravit trošku na moji postavu. Přeci jen jsem nebyla vysoká modelka. Ale byla jsem spokojená. Těšila jsem se na Peterův výraz, až mne uvidí.
~~~
Peter
Ztratil jsem řeč, když vyšla z budovi málem jsem ji nepoznal. Vypadala jako z jiného světa. Když došla ke mně usmívala se a vtiskla mi polibek se slovy " Dýchej." Opravdu jsem zapomněl dýchat. " Jsi nádherná. " Zašeptal jsem a pomohl jí usednout do auta a pak nás vezl do školního divadla kde se ples konal.
" Málem jsem zapomněl. Jsou sice umělé, ale vydrží déle. " Pak jsem vyndal květnový náramek z podzimních květů a dal jí jej na ruku. " Je nádherný. Děkuji. " Pronesla dojatě. A pak jsme vystoupili a šli jsme se bavit. V sále snad nebylo kluka, který by mi tu drobnou krásku záviděl. Byl jsem hrdý a pyšný. Střežil jsem si ji, aby mi ji nikdo jiný neodloudil. Buď jsme tančili a nebo se bavili s kamarády a poslouchali lichotky jak jsme krásný pár. Byl jsem na vrcholu blaha.
Alexandra
Vše bylo nádherné. Připadala jsem si jako ve snu. Byla jsem na plese a poprvé s klukem, který byl i můj přítel a partner. Žádný bodyguard coby trapný doprovod. Žádné do půlnoci doma. A hlavně měla jsem tu i kamarády a to skutečné. I když se ve mě ozval slabý hlásek. "Na jak dlouho?" Rychle jsem tu myšlenku zaplašila. Objal mne Peter. " Copak Krásko, nebavíš se?" Pohlédla jsem mu do očí a usmála se. " Bavím. Jen mne zaskočily vzpomínky na minulost a obavy." Přiznala jsem se. Políbil mne. " Zvládneme to. Společně. " Objal mne. V jeho náruči jsem se uklidnila. " Pojďme ještě tančit, prosím. Chci si to užít." Požádala jsem jej, což nám oběma zvedlo náladu.
Byl dobrý tanečník a já se při tanci s ním vznášela. Pak nás vyrušil pořadatel, že je čas vyhlásit pár večera. Pokud někdo čekal, že jsme to byli já a Peter. Tak ne. Byla to Natalie a Jacob. Ani jsem je neznala, ale nevadilo. Byla jsem šťastná i tak.
~~~
Peter
Když ples jako takový skončil a pokračoval párty. Domluvili jsme se s Is, že ji odvezu k sobě. Moji rodiče věděli, že mám děvče a taky jsem si vyslechl přednášku. Ale věřili mi. Takže byli zas na víkend pryč a měli jsme dům jen pro sebe. Ani jeden jsme nepili. Já protože jsem řídil a ona protože nechtěla. Vystoupili jsme a jen co jsem otevřel dveře vzal jsem ji do náruče. Nohou dveře zabouchl a nesl ji k sobě do pokoje. Smála se a říkala abych ji pustil. Ale pustil jsem ji, až u sebe v pokoji a to na postel. " Teď mne omluv. Dám si sprchu a pak můžeš ty, chceš-li. Připravím ti ručník." Posadila se. " To budeš laskavý. Sprcha přijde vhod." Měla kouzelný úsměv. A tak jsem radši zmizel v koupelně.
~~~
Snažil jsem se umýt rychle, aby nečekala. A tak jsem si dal rychlou sprchu. Vyšel jsem zabalený do ručníku. A vrátil se do pokoje. "Koupelna je volná. " Pronesl jsem. Stála u okna a dívala se ven. Otočila se a začervenala se. " Em, díky. " Pak kolem mne proklouzla a zmizela v koupelně. Zatím jsem si vzal kalhoty od pyžama a pro ni nachystal jedno triko. Když přišla, byl jsem to já kdo stratil řeč. Zabalená v ručníku si vzala triko a otočila se ke mně zády. Ale i tak jsem si ji mohl prohlédnout. A málem jsem opět zapomněl dýchat.
