Já nechci zpět!!!

Smutná nevěsta

Alexandra

Přípravy byly v plné proudu. Šaty byly již u mne v pokoji upravené na mou postavu. Byly nádherné. Aspoň mně se líbili. Leticie je chtěla také vidět, ale neukázala jsem jí je. Nafoukla se a šla pryč. Adrian mi vyhověl a měla jsem svůj pokoj. Přes den jsem od něj měla klid. Ale i tak jsem jej potkávala v domě.

Šla jsem akorát do kuchyně, když jsem z obýváku slyšela Leticii a Adriana. " Neumí se chovat. Ani oblékat. A ani ty svatební šaty mi nechtěla ukázat. " Zase si stěžovala. " Kolikrát ti mám říkat, aby jsi se do toho nepletla? Pokud je skrývá tak chce, aby to bylo překvapení pro všechny. A v čem si chodí po baráku je taky její věc. Alexandra tu bydlí, ty jsi tu jen hostem. Tak si to laskavě uvědom. A také si uvědom, že už nejsem malý chlapec. Takže zařiď svatbu. To je tvá jediná starost." Mluvil na ni z ostra, což mne nijak nepřekvapilo. Leticia byla otravná.

Nadechla jsem se a pokračovala v cestě do kuchyně. " Alexandro. Můžeš na moment?" Byl to Adrian. Pohlédla jsem na něj. " Nevím, dle toho, co potřebuješ. Chci si dát něco k jídlu. " Došel ke mně, vzal mne za loket a vedl do kuchyně. "Nebudu popírat, že v některých věcech s matkou souhlasím. Dnes je svatba a ty se chováš, jako by se tě to netýkalo. A další věc. "
Podíval se na moje vytahané tepláky a tílko. " Měla by jsi se oblékat lépe. Jako Paní domu a ne jako nějaká cuchta."

Čekala jsem až skončí svou řeč. " Svatba se mne sice týká, ale popravdě je mi to jedno. Je to jen divadlo. Takže proč to nějak prožívat? A co nosím zde v kleci je má věc. Takže pokud už nemáš nic jiného na srdci. Starej se aby se mi tvá matka nemotala pod nohy." Odpověděla jsem mu a pak zkoumala obsah lednice.

~~~

Adrian

Tak chladná a lhostejná. Bylo mi jedno, že s mou matkou nevychází. Ale nelíbilo se mi jak se chová ke mně. Nemusela mne milovat, ale respekt a úcta by tam měli být. Od ní jsem se nedočkal ani jednoho. Vím, zabil jsem jejího kluka. Ale neměla zdrhat. Může za jeho smrt sama. Kdyby nezdrhla.

Když si v lednici vzala krabici džusu a našla si sušenky. Tak beze slova odešla. Přemýšlel jsem jak to bude dál. Ona byla prostě umanutá. Ale dnes bude konečně mou ženou. Jak jsem si tak přemýšlel, tak mne z myšlenek vytrhl křik. A vycházel z míst kde měla Alexandra pokoj. Rychle jsem tam běžel a doufal, že nevyvedla nějakou blbost.

" Kdo ti dovolil se mi hrabat ve věcech? To, že bohužel budeš moje tchýně ti nedává právo hrabat se mi v soukromí. "
Alexandra opět křičela na mou matku. " Co si o sobě myslíš, ty malá couro? Zdrhneš si, pak se kdo ví kde pelešíš s nějakým floutkem. Vůbec bych se nedivila, kdyby jsi čekala bastarda." Po těch slovech jsem uslyšel tupou ránu. Jako když něco spadne na zem a tak jsem se rozhodl zakročit.

To co jsem viděl mne zarazilo. Alexandra seděla mé matce na hrudníku a dávala jí jednu ránu pěstí za druhou. Přímo do tváře. " Nikdy, už nikdy nemluv o mé životní lásce jako o floutkovi. To tvůj zasraný syn jej nechal zabít. Tak se drž o de mne dál. " S poslední ranou jsem slyšel křupnutí. Ale to už jsem Alex z matky stahoval. Dala jí zabrat. Doběhl Tony. " Volej sanitu pro matku." Sám jsem měl co dělat, abych těch sto šedesát pět centimetrů a padesát kilo udržel.

~~~

Adrian

Konečně jsem Alexandru odtáhl od matky do bezpečí. Pevně jsem to drobné tělo sevřel. Vzpírala se. " Pusť mně ty hajzle. Nenávidím tě. Tebe i tvou rodinu. Zničili jste mi život. A pořád se mi do něj serete. Zavřeli jste mne do téhle klece a čekáte, že budu tančit podle vaší zasraný hudby." Pak se rozplakala. Držel jsem tu Ješterku a přemýšlel. Dnes jsem si ji měl vzít. Ona mne nenáviděla. Ale pak jsem ty myšlenky zahnal. " Matka už tu nebude. Budeme jen my dva. " Konejšil jsem ji. " Nechci být s tebou." Zaskučela.

" Kurva Adriane, co se stalo? Leticii odvezla sanita a má ksicht zrychtovaný jako by si dala kolo s boxerem." Došel otec a vyptával se. Díval se na mne a Alexandru.
" Hrabala se Alexandře ve věcech. A jí se to nelíbilo a pak ji začala urážet, čímž Alex vyprovokovala a ta po ní skočila." Vysvětlil jsem mu. Díval se opravdu překvapeně.

Alexandra vyjímečně mlčela a ani se na mého otce nepodívala.
" No dobře. Organizátorka dodělá přípravy. Ať je za dvě hodiny Alexandra připravená. Hold tvá matka nebude na svatbě. Vždycky jsem jí říkal, ať se nesere do věcí do kterých jí nic není. " Pokrčil rameny a odešel.

Podíval jsem se na Alex. " Tak vstávej Ještěrko. Je čas si dát koupel a připravit se. "Naser si." Odpověděla mi. Zasmál jsem se. " Budu se těšit na manželství s tebou." Neodpověděla. Vstal jsem s ní. Šlo to z težka, ale odnesl jsem ji do koupelny. A tam ji nechal. Cestou jsem to vzal přes její pokoj a zahlédl šaty. Byly černé. Nechápal jsem. Co jsem věděl, svatební měli dovézt.

~~~

Alexandra

Seděla jsem v koupelně a dívala se do nikam. Pak jsem se pomalu svlékla a vlezla do vany. Pustila jsem si vodu. Takovéhle dny jsem měla prožívat s Peterem. Plánovat svatbu a budoucnost.
Ale před chvílí jsem zbila svou budoucí tchýni. Dokonce jsem jí zlomila nos. A bylo mi to jedno.
Chyběli mi John a Marta. Hlavně Marta a její objetí a hrnek horké čokolády.

Umývala jsem se a plakala jsem. Bylo mi strašně smutno. " Slečno?" Vyrušil mne hlas. " Omlouvám se, že ruším. Ale mám dohlédnout na vaši přípravu na svatbu. Jmenuji se Ivone." Podívala jsem se za hlasem. Skoro jsem myslela, že vidím Martu. Ale ne, byla to cizí žena a v ruce kosmetický kufřík. " Doumyji se a hned jsem tam." Odpověděla jsem.

Došla jsem v županu a ručníkem na hlavě. Yvone se usmívala a hned se mne uajala. Posadila na židli a začala se věnovat mým vlasům. Pořád něco říkala. " Proč jste tak smutná? Dnes máte velký den." Podívala jsem se na ni. " To je možné, ale tenhle den byl v plánu mého otce. Ne můj. Takže se nijak netěším." Odpověděla jsem a její výraz stál za to a aspoň konečně zmlkla.
Vysušila a upravila mi vlasy a pak, že mne nalíčí. Odmítla jsem. " Stačí jen řasenka a lesk na rty." Pronesla jsem. Dívala se na mne s otevřenou pusou. Sama jsem se nalíčila a pak si vytáhla šaty. Což ji dorazilo úplně. "Černé? "