Adrian
Pěnil jsem. Někdo měl na mušce Alex a bratra a věděl, co k ní cítím. A ten někdo byl "Krysa" Timothy. Už teď byl mrtvý. Pokud jej nezabije Bastien, vykastruje ho Alexandra. Ale musel jsem zjistit, co s těma dvěma je.
Sakra. Oba mají hluché telefony. A to se mi nelíbilo. Začal jsem chystat a zařizovat splnění podmínek.
" Zbláznil jsi se? Bastien se z toho dostane a co se Alexandry týče. Nezbytná oběť. " Otec. Nejradši by tam oba nechal. Ale nemohl jsem to dovolit. " Chci aby si mysleli, že mně dostali. Nech mne konečně dělat mou práci. "
Rozčílil jsem se. " Tvou práci? Vše, co s Bastienem máte, máte jen díky mně. A nedovolím, aby to nějaká hysterická štětka zničila. " Tentokrát bouchl on. Ale řekl něco, co neměl. " Co prosím? Takže nejde o výkupné za bratra. Ale o odklizení Alexandry, že? To vše je tvá práce. Jak jinak by ten zmrd věděl, jak ji oslovoji. " Krev ve mně pěnila. Zaprodal Alexandru.
Pak něco ve mně ruplo. Nevím co přesně. Ale když jsem se probral z transu. Otec byl mrtev. Zlomil jsem mu vaz. Musel jsem najít bratra.
~~~
Nevím, co se stalo. Vystupovali jsem před domem a pak jsem slyšel Alex vykřiknout a pocítil bodnutí v zádech a pak tma.
Když jsem se probral, ležel jsem u auta. Zvedl jsem se a po chvíli akrobacie si vytáhl šipku ze zad.
" Alex? " Bylo mi jasné, že je pryč. Ale chtěl jsem se ujisit. Ticho, mobily na sračky. Šel jsem do domu. Musel jsem začít pátrat.
" Ale, kdopak se nám to probudil." Ten hlas. " Timothy?" Znal jsem toho muže. Dělal v mafii velmi špinavou práci.
Ze široka se usmíval. " Zatím, co jsi spal. Mluvil jsem s tvým bráškou. Ze vzteku zabil papínka a mě tu vznikl zajímavý problém. " Díval jsem se na něj a snažil se ovládnout. " Papínek si přál, aby ta krasotinka zemřela. Nemám důvod ji zabít. I když jsem dostal zálohu.
" Kolik chceš. " Zavrčel jsem. Jeho úsměv se rozšířil. " Pověst o té malé se rozšířila a já slíbil svým zákazníkům zajímavou kořist... Měla být hlavní hvězdou Lovu. Vlastně už brzy bude. Ale abych byl velkorysý. Stačí mi, tahle žena. Její život za Alexandřin. " Podal mi fotku a mě se chtělo zvracet. Byla na ní má matka.
Otec byl mrtvý. Adrian musel zuřit. A teď jsem se měl rozhodnout, zda obětuji matku.
" A aby jsi neřekl, že má velkorysost je malá. Máš na to od teď jeden den." Zvedl se a šel pryč. Nemohl jsem nic.
~~~
Alexandra
Bastardi. Vrhli se na mne, jen co jsem vylezla z auta. Ani Bastien nic nezmohl. Narvali mně do auta a nikdo nic neříkal. Pak do mně něco píchli a já usnula. Probudila jsem se na něčem tvrdém. Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala. Ležela jsem na dece v nějaké prázdné místnosti. Po chvíli vrzli dveře a vešel jaký si hromotluk.
" Paninka se nám probudila. No pěkný den Princezno." Ušklíbl se.
Nereagovala jsem na něj. Kdyby ano více by se mi posmíval.
" No tak vstávej. Půjdeš se ukázat zájemcům. A kdo si tě uloví tomu budeš patřit. " Asi jsem špatně slyšela. Mně, že někdo bude lovit? Věděla jsem, co to znamená. Když se někdo v mafii potřeboval zbavit nepohodlné ženy. Prostě ji odeslal Společnosti. A teď jsem tu byla i já. Jen jsem přemýšlela, kdo mne sem poslal. Napadl mne Adrian. Ale pak jsem to zavrhla. Nedovolil, abych mu zmizela z očí. Nenapadl mne nikdo jiný. Poslechla jsem toho hromotluka a šla s ním. Vnímala jsem cestu a vymýšlela, jak nerychleji zmizet.
Když jsem se probrala z myšlenek vešli jsme do jaké si místnosti. Byly tam i další ženy. Ani jednu z nich jsem neznala.
Hromotluk do mne dloubl a postavila jsem se kam ukázal.
Pak začal mluvit jaký si postarší muž. " A posledním kouskem je majetek rodiny Kincaidů. Do naší společnosti byla poslána jako projev vděčnosti hlavou rodiny.
Můj tchán se mne chtěl zbavit? Výborně. Takže si zmizím z povrchu a on a jeho synové shrábnou zbytek mého jmění.
" Prohlídka může začít. " Netušila jsem co to znamená, dokud ke mě nepřišel nějaký muž a nestiskl mi prso. Zareagovala jsem automaticky. Vzala jsem jeho ruku a zlomila mu ji v zápěstí. Zaskučel bolestí a pak jsem šla já do kolen. Rána do zad od biče byla nečekaná.
" Ale malá divoženka... Ne tu lovit nemá smysl. Tu bude radost krotit. " Vzhlédla jsem k tomu, kdo o mě mluvil. Vypadal obyčejně. Ani hezký ani ošklivý.
" Nezvládli to Kincaidi. Proč myslíš, že to zvládneš Ty? "
Zasmál se. " Protože jsem lepší krotitel Divoženek. " No ego mu rozhodně nechybělo. Pak mne vzal za paži a vytáhl na nohy.
" Tak pojď. " No byla jsem zvědavá.
~~~
Bastien
Zuřil jsem. Nevýslovně jsem zuřil. Tohle neměli dělat. Nasrali nesprávnou osobu. Věděl jsem, co přesně mám dělat. Najít Medvídka a zabít každého, kdo ji nějak ublíží. Začal jsem samotným Timothym. Nečekal, že bych se nepodvolil. Doslova jsem z něj vymlátil, kde Alexandru drží. Poslední slova co řekl byla, že jsem blázen, pokud si myslím, že tu kurvu zachráním. Po té jsem jej zastřelil. Přesněji jeho mozkem umazal podlahu.
Žhavil jsem telefon a obvolával jsem koho šlo. Měl jsem adresu a potřeboval ji ověřit. Když se mi vše potvrdilo, už jsem na nic nečekal. Sedl jsem do auta a jel jsem si pro Medvídka.
" Adriane? " Zvedl jsem telefon. Bratr už byl na cestě a vše mi řekl. Co se odehrálo v Americe. Neměl jsem slov. Otec prodal mou ženu. A jak řekl Adrian, zešílel. Takže jsem mu nijak nevyčítal, že jej zabil. Udělal bych to samé. " Díky za informace. Já a posily jsme na cestě. Takže s helikoptérou přistaň u domu. Kdo ví, co ti z kurvy syni s ní udělají. A v jakém stavu ji najdu." Měl jsem o ni obavy. " Je silná. Zvládne to. A něco mi říká, že tě má ráda a věří ti. Takže bude doufat, že ji zachráníš. " Přál bych si aby to byla pravda. Chtěl jsem zas to její drobné tělo ve své náruči. Byla moje. Můj Medvídek. Jen můj.
