Peter
Štědrý den tu byl. Isabel byla od toho výbuchu nesvá. A nedivil jsem se jí. Svěřila se mi s obvavou, že se bojí. Bojí se, že ji po novém roce odvedou. Ale, že se nejvíce bojí o mne. Myslí si, že mi něco udělají abych ji nemohl hledat. Nevěděl jsem jak ji uklidnit. Chápal jsem ji. Ta exploze byla jasný důkaz, že se ničeho neštítí.
"Lásko? Tak co po Vánocích odjet? Zapíšeme se jinam na školu a budeme pokračovat tam."
Byla to planá naděje. Oba jsme věděli, že ji nenechají jen tak jít. Pak mi došla jedna věc. Pokud po ní tolik pasou budu ji muset nechat jít. Díval jsem se jí do očí a viděl jsem, že přemýšlí o tom samém. Pevně jsem ji objal a ona se mi v náruči rozplakala. Sám jsem brečel.
~~~
Alexandra
Brečela jsem. Tak nějak jsme oba vytušili, že ta naše romance brzy skončí. Ale že tak brzy. Bolelo to. Ale nebylo jiného zbytí. Pokud měl být v bezpečí, musela jsem jej nechat jít.
Ještě chvíli jsem brečela. Než jsem se otřela slzy a z peněženky vylovila jednu dosti sešlou kartičku. Dívala jsem se na Petera a pak jsem vzala do ruky mobil a vytočila číslo. Zvonilo to.
" Jamesy? Tady Alexandra Reedstorm...."
~~~
James
Když mi zadrnčel telefon akorát jsem se bavil s Adrianem. Zvedl jsem jej a oněměl na pár vteřin. Pak jsem dal telefon nahlas. " Vím, že jste mne našli. Ať už v tom má prsty otec a nebo ten kterého si mám vzít." Adrian se chystal něco říct, ale zadržel jsem jej gestem. " Mluv dál Alex, co máš na srdci." Zeptal jsem se jí klidně. " Necháte všechny mé přátele i jejich rodiny na pokoji. Hlavně Petera a jeho rodinu. A nedělejte, ze mně idiota. Jistě jste mne sledovali, než vyletělo to auto do vzduchu. Takže domluvíme se?" Podíval jsem se na Adriana a ten kývl ač mi bylo jasné, že toho kluka nenechá žít.
" Kdy a kde Alex? Vyzvednu Tě." Optal jsem se. "Rovnou před školou, jistě už víte kde studuji. Po novém roce. Potřebuji vyřídit pár věcí. Hned prvního ledna." Opět jsem se díval na Adriana a ten zas přikývl. " Dobře Alex, je dobré, že jsi dostala rozum." Odpověděl jsem a ona pak zavěsila.
Díval jsem se na Adriana a ten se usmíval. " Ty jsi vážně nechal vyletět auto do vzduchu? Ne nic nechci vědět. Ale aspoň brzy budeš mít svou Ještěrku. " Pronesl jsem suše. " A o to mi šlo. Byla slíbená mně a tak je moje." Pronesl chladně. Znal jsem jej dlouho a věděl jsem, že k to chladnokrevný bastard. Ale něco mi říkalo, že ta Alexandra mu bude dělat ze života peklo. Když zavěsila nalil jsem nám oběma whiskey. Adrian se usmíval, jako by vyhrál jackpot.
~~~
Peter
Když dotelefonovala, sevřel jsem ji v náruči a nechal plakat. Mě samotnému bylo do breku. Ale věděl jsem, že nemůžu nic. Nic, než doufat, že zas jednou budeme spolu. Ať už v tomhle životě nebo dalším. Byl jsem rád, že jsem ji poznal. Do večeře bylo času dost a tak jsem začal slíbávat slzy a nakonec jsme se pomilovali. Oba jsme věděli, že je to poslední noc z našich společných chvil. O to víc jsme se rozhodli ty dny co nám zbývali si užít.
~~~
Marta
Kdybych na ty dva nezavolala, jistě by strávili i Štědrý večer v pokoji a posteli. " No tak vy dvě hrdličky. Pojďte už k večeři. " Odpovědí mi bylo dvouhlasné. "Už jdeme."
~~~
Alexandra
Upravila jsem se aby nebylo vidět, že jsem brečela. Oblékla jsem se a nasadila úsměv. Peter udělal to samé a šli jsme na večeři. Byla výborná a zábavná. Ne jako u mě doma. Kdy se otec zlil do němoty, matku znásilnil, mne zbil a pak jsem s jedním z bodyguardů rozbalila dárky a dělala jak jsem nadšená.
Ale teď jsme se u stolu smáli a žertovali. John naporcoval krocana a pak jsme si k němu mohli dát salát nebo kaši. Uzobávalo se cukroví. A když se naprali bříška, šlo se rozbalovat dárky. Já jsem dostala od Petera řetízek s perličkou a náušnice. Od Johna a Marty krásnou prošívanou a vyšívanou deku. I Martě se líbil kávovar a drobnosti co dostala. Knížka a šála. John od Marty dostal hodinky a diář ode mne a Petera dostal sadu klíčů. Peterovi se líbil můj dárek. Cédéčka a náramek plus voňavka. Všichni byli upřímně rádi a radovali se. Byli to nádherné vánoce. Po dárcích se šlo na koledu. Aspoň jak jsem zjistila, že je zde zvykem. Chodili jsme od domu k domu a chvíli jsme pobyli a popili. Popřáli si hezké svátky. Bylo to opravdu kouzelné.
~~~
Peter
Nakonec jsem svou lásku unavenou a ospalou odnesl do pokoje. Pomohl jsem jí z šatů a jen co si lehla už spala. Ulehl jsem k ní a přivinul se k jejímu tělu. A věděl jsem, že mi bude chybět. Ale chápal jsem, že musí odejít. Chtěla mne chránit a oba jsme věděli, že by nás nenechali být a vše by se akorát zhoršilo.
Ale měli jsme v plánu opravdu si užít každý den. Natočit si videa a nafotit fotky, aby jsme měli vzpomínky.
