Naruto- síla, minulost a láska

28.díl

Ahoj! Nový dílek je tu a je dlouhý (přes 1200 slov)! Budu ráda za votes a komentáře. Užijte si díl! :) 

Z pohledu Naruta

Naruto stále klečí, když se z meče vyvalí krvavě červené plameny. Nejsou obyčejné, jsou obrovské a žhavější než normální oheň a než cokoliv jiného. Jsou prostě vytvořené z čakry démona a Narutovi je jasné, že to nebezpečí si nikdo ani neuvědomuje.

V tu chvíli si ale nevšímá ostatních, jen se soustředí na to, aby vstal. Už má trochu své čakry, tak ji použije na to, aby se dostal na nohy a aby ty plameny dostal alespoň do nějaké bezpečné pozice, jestli to vůbec jde. Nenapadne ho nic jiného, než meč zvednout a dát ho nad sebe, aby tím už nikomu neublížil. Přesto je kolem něho opět ještě více ohořelé kolo a o ninjích nemluvě. Všichni, kdo to zvládli, od něho utekli a teď jen z jejich bezpečné vzdálenosti zírají na Naruta, okolo kterého se všude míhají ty červené plameny. Naruta ale zajímá pouze jeden ninja.

Proto se podívá Sansukeho směrem a zarazí se nad tím, co uvidí. Sansuke sedí bez jakéhokoliv slova na zemi a zírá na něj. Co ale Naruta překvapí je, že kolem sebe nemá žádné protivníky. Stejně jako Kali a Tomaja a Narutovi pomalu dojde, co to znamená. A je to jako by mu vyrvali srdce.

Oni patří mezi jeho protivníky. Už jen ty čelenky...

Naruto pak neví. Zradili ho? Prostě ho odkopli...Co když ho nikdy neměli rádi? Co když všechno jen předstírali? Co když ON jen předstíral? Pomyslí si Naruto a cítí, jak se v něm něco zlomilo. Něco, čemu se říká srdce.

Snažili se k němu dostat ... a povedlo se. Chtěli, aby jim ukázal své jutsu.. a on ukázal. Stále tak bez jediného výrazu zírá na Sansukeho, který sebou náhle trhne a Naruto začne vidět červeně. Jako doslova červeně.

Jeho oči..Kurama? Pomyslí si trpce a znovu si připomene situaci, v jaké se nachází. Nedokáže to ani ovládnout, a možná ani nechce, když dostane šílený vztek! Na sebe, na Sansukeho, na Kuramu, na meč, na všechny! Doslova šílí vztekem, když náhle uslyší, jak někdo začne křičet, proto se podívá nad sebe.

Plameny už si nedělají to, co chtějí, ale namísto toho vytváří ve vzduchu obrovskou rudou lišku. Naruto to chvíli pozoruje, než si prostě řekne dost.

Bez jakéhokoliv pocitu získá kontrolu nad mečem, nad Kuramou a jediným pohybem se napřáhne a meč odhodí pryč. Tak najednou vše zmizí, všechny pocity a všechna bolest.

Poté už jen stojí na místě a s klidným výrazem zírá do nedalekého stromu. Proč by měl bojovat? Opustili ho. Stejně jako všichni ostatní. Pomyslí si trpce.

"Zabijte ho!" slyší, jak Sae nelidsky křičí, když koutkem oka vidí, jak se k němu řítí obrovský dav ninjů s jediným úmyslem. Zabít ho.

Všimne si ale taky něčeho jiného. Běží i Sansuke. Opravdu jím tak pohrdá, že ho chce i zabít? Pomyslí si Naruto s pláčem, když sleduje, jak se jak ve zpomaleném filmu k němu všichni blíží. Je opravdu taková zrůda, že si zaslouží zemřít? Přesto se snad už naposled Naruto zarazí, když si všimne, co Sansuke doopravdy dělá. On..napadá ty útočníky. On se ho snaží..zachránit?

Naruto se pak na něj jen s láskou usměje, je příliš pozdě na to se bránit. Naruto už svou čakru nemá a útočnici jsou už příliš blízko. Proto jen zavře oči a čeká na to, co má za chvíli přijít.

Ničeho se ale nedočká, jen ho ovane vítr, někdo ho popadne, skrčí ho a pak se ozve rána, která dokáže trhat i stromy. A pak už jen ticho.