Naruto- síla, minulost a láska

37.díl

Ahoj! Tak vás vítám už u asi předposlední kapitolky. :) Budu ráda za votes a za komentáře, užijte si díl. :33

Z pohledu Naruta

Sansuke s Narutem se už blíží k vesnici a oba jen září štěstím. Konečně, konečně jsou spolu. Po cestě si taky povídali o tom, co prožili, jak se cítili, prostě o všem a Naruto je šťastný. Cítit Sansukeho po svém boku.. slyšet, jak mu chyběl, co si musel vytrpět, když si myslel, že byl mrtvý. Jenže jedno neví. Pomyslí si Naruto smutně a to že on doopravdy umřel. A Naruto je za to snad i rád. Neví, jakou oběť pro něho stvořil. Co pro něho udělal.. Protože Naruto si je jistý, že Sasnuke by to jen tak nenechal.

Už pak v dálce vidí bránu vesnice a jeho srdce začne snad i skákat radostí. Je doma. Naruto ani netušil, jak moc mu to tu chybělo..ale každý dům, každý kámen, každý člověk ho nutí k tomu, aby se culil jak naprostý blázen. Nejvíc samozřejmě ten, který si tak spokojeně kráčí vedle něho..

Najednou ale jeho pozornost zaujme něco jiného a jeho úsměv povadne. Přesto jde stále dál vědom si toho, že právě teď přišlo na řadu převzít zodpovědnost...za všechno, zvláště když je oba obklíčí nejméně desítka ninjů zdejší vesnice. Tohle bude zlé.

Naruto vidí, jak už se Sansuke napíná připravený je chránit, Naruto to tak ale už nechce. Už nechce dál utíkat a tak jen položí svou ruku na Sansukeho předloktí, jako že je to všechno v pořádku. Neví, jak to dál bude, jediné co ví, je, že teď se nechá v klidu odvést a pokusí se to vysvětlit.. všechno.

Sansuke tak jen odevzdaně sklopí hlavu a taky se uvolní, čímž dá okolním ninjům najevo, že bojovat nebude a Naruto ho za to miluje ještě více. Sám ví, jak to musí bolet. Sám má nutkání k tomu, aby je napadl a osvobodil se. Nemůže ale. Musí převzít zodpovědnost!

Už je tedy v klidu odvádí a co Naruto tak pochopí, že je to za samotným kage. A Naruto je z toho ještě více nervózní a zmatený. Co po něm bude chtít? Odsoudí ho? Zabije ho? Vyžene ho? Naruto opravdu neví, ale každá z možností ho straší.

Najednou se ale před ním otevřou dveře a on je donucen společně se Sansukem vstoupit dovnitř. Co ho pak překvapí je, že tam s kagem zůstanou sami a že si Sansuke někde sehnal triko? Kde ho sakra sebral?

Někdo si ale u stolu odkašle a tak Narutovu veškerou pozornost získá přísně vypadající ninja v bílo- zeleném rouchu, který sedí za stolem a který si Naruta bez mrkání prohlíží, až je z toho ještě více nervózní.

Poté Narutovi jemně pokyne, ať si stoupne doprostřed místnosti a tak Sansuke zůstane stát u dveří jak nějaká ochranka, Naruto si je ale jistý, že kdyby bylo nejhůř, tak on bude jeho ochranka. I kdyby s tím sám Naruto nesouhlasil.

"Víš, Naruto, už je to dlouho, co jsem se s tebou chtěl setkat." začne kage a Naruto jen nervózně polkne. Raději mlčí, ví, že teď už slova nepomůžou.

"A teď jsi tady, v mé kanceláři, po tom všem co jsi ve vesnici způsobil. Víš, už když se konal ten turnaj mi o tobě začali docházet zvláštní zprávy, byl jsi ten neznámý silný ninja, který vyhrává jedno kolo za druhým. A tehdy jsi mě začal zajímat. Říkal jsem si, jak je možné, že pouhý kuchař soutěží v takovém turnaji a ještě k tomu s čelenkou Listové?" řekne a zamyšleně se na Naruta podívá, jako by čekal odpověď. Naruto ale ví, že i on tuší, že ji nedostane.

"A tak jsem si začal dával kousky do sebe, až mi vyšel šílený a velmi nebezpečný obrázek. Vyšel jsi mi ty, Naruto, jinchuuriki s démonem uvnitř sebe a asi ten nejsilnější a nejmocnější ninja, jakého tato vesnice kdy měla."

"A pak jsi opravdu začal být nebezpečný.. byl jsi silná zbraň a já jen děkuji tomu, že ten Sae nebyl tak silný, aby objevil celý tvůj potenciál. Bylo špatné, že jsi to celou tu dobu skrýval, Naruto. Celý rok. Mohl jsi být tak nebezpečný.. a co hůř, mohl jsi ublížit mnoha lidem a mohlo kvůli tobě spousta lidí umřít!" zakřičí na něho kage a Naruto se jen začne třást. Kývá na souhlas. Ví to, už dlouho. A neexistuje nic, co by ho trápilo více. Najednou si ale něco uvědomí a přitom se otáčí k odchodu. Jsem stále nebezpečný, jenom pouhá hrozba pro tuto vesnici, která si nezaslouží, aby tu měla člověka jako jsem já..Jenom zrůdu.

"Kam jako jdeš?" zeptá se pak kage nechápavě a Naruto se jen zarazí a podívá se překvapeně na něho. Naprázno otevře pusu, ale nic z něho nevyjde.

"Jenže tohle všechno je už za námi a já bych ti měl poděkovat. Zachránil jsi tolik životů! Porazil jsi Saeho a já ti toho hodně dlužím.. Proto za to, kdyby jsi chtěl, ti nabízím hodnost ninji a to konkrétně jako chunnina této vesnice. Přijímáš?" zeptá se ho s úsměvem a Naruto zírá a nechápe, ještě se podívá na Sansukeho, ten se ale jen usmívá a hrdě si Naruta prohlíží. Proto se Naruto s radostí otočí.

"Ano, velmi rád to přijímám." poví a taky se usměje. Opravdu se tohle děje? Zakřičí v duchu a otevře pusu, když uvidí kageho nataženou ruku s čelenkou zdejší vesnice. Proto zvedne svou klepající ruku, čelenku převezme a se zavřenýma očima a s naplněným srdcem radostí a štěstím si čelenku nacvičeným pohybem zaváže kolem čela. A hned se cítí lépe, takový celý a plný.

"Jen Naruto, jednu věc stále nechápu. Vysvětli mi..jak to že žiješ?" zeptá se pak kage a Naruto jen zamrzne. Proč! Zrovna teď.. před Sansukem. To nemůže být ani chvíli šťastným? Naruta tak pohlédne krátce na Sansukeho, který se tváří docela nechápavě, než se zase vrátí s úzkostlivým pohledem ke kagemu a v myšlenkách ho prosí, aby to nechal být. Ten si ho zatím zvědavě a zaujatě měří, ale asi nemyslí na to samé co Naruto a chce, aby bylo všechno řečeno. Jak před ním, tak před Narutem a Sansukem. Už žádné tajnosti, jen čistá pravda.

"Omlouvám se, ale jak jako že žije? Proč by neměl? Byl jen unavený!" poví Sansuke ostře a postaví se vedle Naruta, který uvnitř umírá. Takhle to být nemělo. Naposled tak prosí kageho pohledem, ten je ale asi už rozhodnutý.

"Ty to nevíš? Zachránil tě, doslova ti vrátil život. Byl víc než jen unavený, protože taková oběť většinou přináší smrt. Nemýlím se, Naruto?" řekne celou pravdu a Naruto si povzdechne. Je to venku.. celá ta pravda a teď už před Sansukem nemá žádné tajemství.. Sansuke tak najednou celý ztuhne a Naruto už se vůbec neotáčí, jen si doslova všímá toho, jak Sansukemu dochází fakta a jak je najednou kolem nich to šílené napětí. A tak jde Naruto, opět, s pravdou ven.

"Já..převzal to kuuybi uvnitř mě. Nemůžu..nemůžu se s ním teď vídat. Bude to záležitost několika měsíců nebo i let." zopakuje to samé, co slyšel od Tsunade a může i teď na kagem vidět, jak přemýšlí. Než kývne a na oba se podívá jakoby v jiném světle.

"Dobře, to stačí. Sansuke, aby jsi se alespoň z části oplatil, budeš teď Narutův průvodce, budete pracovat spolu, než si to Naruto pořádně neochytá, jak to v této vesnici chodí. Ano?" poví jim nakonec a oba jen ztuhle kývnou. A pak je kage propustí a Naruto by byl v normálním stavu rád a šťastný.. ale teď. Teď se bojí, protože neví, jak se Sansuke zachová. Hned ale jak jsou venku ucítí pevný stisk okolo jeho zápěstí a pak už jen jak ho Sansuke táhne někam pryč, asi do soukromí.

Naruto nemá žádnou možnost k útěku, Sansuke ho nenechá. Přesto oba mlčí a Naruto k němu občas zajede pohledem, Sansuke se ale dívá přímo před sebe. A Naruto je nervózní, ještě více než před kagem, přesto ví, že tohle se musí vyřešit. Nechá se tak tedy dál táhnout tím pevným stiskem, který mu při každé příležitosti vyšle záchvěvy do celého těla, na místo, kde se rozhodne o všem. 

Pozn. od autorky: Četla jsem si to po sobě a snad poprvé jsem se zaměřila na čárky, jejichž značná část nedává vůbec smysl. Tak to prosím omluvte (v češtině jsem normálně kápo, ale tady mi to jaksi ujíždí :D).