Naruto- síla, minulost a láska

33.díl

Ahoj! Vítám vás u nového dílu a hned vám chci poděkovat za 10K přečtení! Je to úplně luxusní! :33 Dále budu ráda za votes nebo komentáře a užijte si čtení. :) Jinak tento díl bych chtěla věnovat @123456789ani za ten nejdelší komentář. :33

Z pohledu Sansukeho, po dvou týdnech

A zase je tady. Čeká. Stojí při stěně, osamocený, ve stínu a pozoruje zcela opuštěný a uzavřený stánek s ramenem. Už si na to navykl. Vstane, jde sem, celý den čeká, zírá a jde spát. Zcela bez jiného zájmu, lidí. Jenom čeká, na něj, na jeho Naruta.

Pokoušela se Kali, Tomaja a dokonce i pár ostatních ninjů, ale se Sansukem nic nepohnulo. Jak by taky mohlo.. Snažili se mu říct, že s Narutem už je konec, že není možné, aby se už vrátit nebo i žil a Sansuke by tomu rád i věřil. Znamenalo by to, že by to zacelilo alespoň tu obrovskou nejistotu a nevědomost, jakou cítí. Neví, co se děje, kde je Naruto, co se mu stalo, proč se mu to stalo. Ale kdyby si to opravdu přiznal, znamenalo by to, že se mu doslova zlomí srdce a to Sansuke dovolit nemohl.

Proto tu čeká, neví, co jiného by mohl dělat. Tehdy, kdy Naruto porazil Saeho, nebo tak to alespoň ty ninjové tvrdí, mu odešel a už se nevrátil. Sansuke ale i přesto doufá, že se objeví, že uvidí ty jeho blonďaté vlasy, zářivé modré oči a ten nejkrásnější úsměv, jak se na něj už z dálky usmívá.

Jenže.. je tu možnost, že se toho už nikdy nedočká..ale jestli..snad by Naruto žil, do vesnice má otevřené dveře vždy. Byl něco jako hrdina, zachránil totiž spoustu životů. Tak to Sansukemu alespoň řekl sám kage.

Tehdy, když se Sansuke probudil v nemocnici, dozvěděl se spoustu věcí. A každá z nich ho nanejvýš šokovala. Totiž, že Sae nebyl tak zcela obyčejný ninja a že díky své síle, nebo spíše díky síle toho uvnitř něho, dokázal ovládat lidi a tak si podvolil tolik ninjů právě z jeho vesnice, aby Naruta zabili. Ne přímo jeho, ale aby alespoň vytvořili prostředí pro to, aby se mohl Sae s Narutem utkat bez jiných protivníků. Kage mu uznal, že Sae je už v zajetí, ale že opravdu netuší, jak Sansuke sám mohl přežít ten jeho útok. U Naruta to chápal, ale u něj, měl být už dávno mrtvý...A i Sansuke tomu nerozumí.

Přesto neví jak, ale cítí, jako by se ještě více od té chvíle, co byl na dosah smrti, Narutovi nějak přiblížil. Jakoby..ho ještě více znal. Měl prostě takový pocit, navíc když často ve snech, nebo spíš v nočních můrách, viděl pár Narutových vzpomínek. A nebylo to nic pěkného. Viděl tolik lidí umírat, viděl Naruta trpět, fyzicky i psychicky. A Sansukemu každý takový sen trhal srdce. Ale nemohl to zastavit, jakoby mu dal Naruto něco ze sebe. Ale jak?

Taky se od něj dozvěděl o Riborovi nebo i o Sokkovi. Riboru překvapivě nezemřel, ale je v takovém stavu, že by si možná sám přál pravý opak... A Sokka, ten se z toho všeho zbláznil až mu museli odebral hodnost ninji. A Sansuke je za to rád, neví, jestli by se cítit bezpečně, kdyby věděl, že někdo takový tam pořád je...

Jenže, to teď není důležité, zvlášť když se opět zaměří na ten prázdný stánek, kde Naruto poslední rok pracoval. Občas se někdo zastaví a podívá se, jestli je otevřeno. Naruto měl hodně stálých zákazníků..sám Sansuke cítí, že by si ten rámen dal.. ale teď, teď by mu stačilo, kdyby měl něco jiného, spíše někoho... Blbý turnaj!Zanadává v duchu. Všechno je to kvůli němu! Kdyby nebyl, o Narutové síle by se nikdo nedozvěděl a tohle všechno by se nestalo...Alespoň, že je zrušený. Jejich tým by si totiž za to všechno zasloužil mnohem více než jen vítězství. Zasloužil by si štěstí.

Sansukeho pozornost ale náhle zaujme nějaký záblesk jemu tak moc známého kovu. Přesněji té ochranné čelenky nepatřící nikomu jinému než nějakým ninjům z Konohy, kteří právě rychle procházejí kolem něho a kolem stánku. Nikoho si nevšímají, prostě se valí jako vlna a Sansuke od nich nemůže odtrhnout zrak. Až po chvíli si uvědomí, že se začínají ztrácet z dohledu a tak začne jednat. Jde za nimi, protože tohle si nemůže nechat ujít.

Co tady asi tak dělají? Že by se jednalo o Naruta? Pomyslí už po několikáté s nadějí Sansuke a musí se kontrolovat, jen aby je nedohonil a nevymlátil z nich duši, aby mu řekli co Naruto. Sansuke to prostě potřebuje vědět, závisí na tom totiž jeho vlastní život.

Stále je pozoruje, než si všimne, že se blíží k hlavní budově kageho. A Sansuke zamrzne, tohle bude vážné. Sleduje je tak tedy i dovnitř a dává si opravdu velký pozor, jen aby ho nikdo nezahlédl. Kdyby ho teď někdo objevil...nikdy by se nedozvěděl, co se s Narutem stalo, nebo pokud se jejich návštěva jeho týká. Alespoň Sansuke tomu věří.

Až co tedy celá ta skupina zmizí za dveřmi kageho kanceláře, Sansuke se postaví vedle a poslouchá. Nic jiného ho nenapadá a on jako ninja je tady docela nenápadný, prostě vypadá, že někoho chrání a Sansukemu to jen vyhovuje. Už se tak snaží co nejvíce zklidnit a ztišit, aby slyšel, co se za těmi dveřmi děje.

Jenže..po chvilce je zklamaný, o Narutovi ani zmínka! Jen nějaké protokoly a politika..Tohle opravdu slyšet nepotřebuje! Přesto i tak pochopil, že se jen snaží zvládnout to, co se tady stalo před těmi dvěma týdny. Prakticky se proti sobě obrátily dvě vesnice.. A to by už byla věc...

Už to tedy vypadá, že je situace zvládnuta, vše je vyřešeno, domluveno a vysvětleno. Sae jako vrchní zločinec, samozřejmě...Pomyslí si s úšklebkem Sansuke. O Narutovi ale ani zmínka! Vždyť to všechno se týká převážně jeho! Proč se o něm nemluví! Proč se mu tak vyhýbají! Zuří v duchu Sansuke a už se připravuje, jak tam vletí a vše to vyřeší. Po svém. Když ho ale náhle zarazí ten poslední člověk, od kterého by něco takového čekal. A to sám Kage jeho otázkou, z které se Sansukemu rozbuší srdce, jako by snad chtělo vyskočit z jeho těla ven.

"A co ten Naruto? Jak je na tom?" zeptá se a v té chvíli by Sansuke slyšel i dopad jehly, jak tým z Konohy ztichne. Přesto to všechno ale Sasnuke na odpověď čeká. Potřebuje ji! Musí jí dostat, jak už řekl...Závisí na tom jeho život!

"Uzumaki Naruto? Omlouvám se, ale tato informace není určená pro vaše uši." odpoví až době jeden z ninjů takovým až nebezpečným ledovým tónem, který by jistě dokázal zabíjet. A Sansuke se napne. Cože? Jak?

"Prosím? Jsem kage této vesnice, tady Naruto poslední rok žil a byl, nebo i je, občanem a já jsem za něho zodpovědný. Povězte mi pravdu, to je rozkaz!" řekne pak hned tvrdě kage, jak se nevzdává a Sansuke mu v duchu jen tleská, jak souhlasí s každým slovem, které řekne. Ano! Nejspíš to i ty ninje zarazilo a tak je opět ticho. A teď je delší. A Sansuke tam jen nervózně stojí, hledí bezmocně na dveře a čeká na to, co se má za chvíli říct. A pak ninja promluví.

"Dobře, ale tato informace je nanejvýš tajná a je důležité, aby se ji nikdo další nedozvěděl. V rámci jeho nebo i vašeho bezpečí." začne a Sansuke přestane dýchat.

"Uzumaki Naruto žije." řekne. Sasnuke jen stále zírá na dveře a nehýbe se, cítí, jak mu ten obrovský kámen spadl ze srdce i z mysli a teď je skoro jako by mohl létat. Jeho Naruto žije! Je naživu! Šeptá v duchu, jako by i v jeho mysli jen hlasitá myšlenka mohla tohle všechno zničit a nic by nebyla pravda.

"Jenže..nevíme, jak bude žít dál. Je v bezvědomí a to hodně hlubokém a i hrozí, že se nikdy neprobudí." dořekne pak tišeji a Sansuke si konečně dovolí, aby se mohl z jeho pozice pohnout a v tichosti odejít pryč. Bez jediného zvuku, myšlenky, jen s obrovskou dírou v srdci.

Jen ale aby toho nebylo málo, právě v tu chvíli se někdo o několik stovek kilometrů dál zavrtí naposled na tvrdé nemocniční posteli, než pomalu otevře oči a s překvapením se podívá na Tsunade, která s otevřenou pusou a slzami v očích zírá na doposud spícího ninje.

"Tsunade?" zeptá se tedy zvědavě a až po vyslovení tohoto jména mu dojde všechno, co se za poslední čas stalo. A i on má hned v tu chvíli slzy v očích.

"Naruto?"