Naruto- síla, minulost a láska

32.díl

Ahoj! Tak je tu nový díl. :) Moc moc děkuji za komentáře u minulého dílu, byla jich spousta a byli boží! :3 Jinak budu moc ráda za další a vote můžete hodit taky :D. Díky moc :33

Z pohledu Naruta

Přes to všechno jak Naruto zuří, se nepromění v bestii uvnitř něho. Promění se jen z části a to do oranžové postavy z které přímo sálá ta nebezpečná čakra. Promění se tedy do té nejmocnější formy, jakou kdy zatím dokázal ovládnout.

Jediné ale na co se teď dokáže Naruto soustředit, je osoba stojící přímo naproti němu a která na něho zaraženě zírá. To se ale hned změní, když se asi probere a vyšle k Narutovi obrovský výboj, který by ho v normálním stavu zabil. Jenže.. on rozhodně v žádném normálním stavu není a tak to jím projde jakoby nic, jen to trochu zašimrá a Sae na něj teď už nevěřícně znovu kouká. A Naruto se k němu začne přibližovat. Nic nedělá, o nic se nesnaží, jen se k němu prostě blíží a je si jistý, že tohle je mnohem více znervózňující, než že by po něm rychle vyrazil.

Naruto chce ale, aby trpěl. A to jakkoliv. A hodně.

Ani to s ním nehne, když Sae po něm zoufale vyšle další útok. Zase jen to známé zašimrání a nic. A Naruto se blíží, možná vypadá klidně, ale uvnitř zuří. Na Saově obličeji je ale už ten vztek patrný, jak je zoufalý z toho, že jeho tak mocná technika najednou nefunguje.

"Co to sakra je! Proč to nefunguje! Kdo do háje jsi!" zakřičí na něho Sae plný vzteku a z jeho hlasu přímo odkapává ta naštvanost a i strach? Naruto se ale na něj jen usměje, v očích led.

"Snad sis opravdu nemyslel..že mě dokážeš porazit?" zeptá se ho Naruto s velmi nebezpečným úsměvem a Sae ho jen probodne očima plnýma strachu, jak si asi konečně uvědomuje svou chybu. A Naruto se začne smát, ledovým, ledovým smíchem. Jako by to už ani nebyl on.

"Já jsem jinchuuriki, ty zmetku. Já jsem ta opravdová bestie! Ne ty, jen nějaká špatná náhrada!" zakřičí na něho vztekle Naruto a snad poprvé se ukáže to, jak skutečně je moc naštvaný a jak zuří.

Jenže.. v té době už je dávno u něj a plně vnímá to šimrání po celém těle, jak ho ty výboje zasahují znovu a znovu. Jenže on se jen stále dívá do těch bílých očí a hledí mu až do duše, jako by to skutečně šlo. Pak bez jediného varování ho vezme obrovskou rychlostí za krk a nadzvedne si ho, až se jeho nohy nedotýkají země.

Mohl by ho zabít jediným pohybem, jediným pohybem by mu mohl ten krk rozdrtit.. ale Naruto nechce. Chce, aby trpěl a to aspoň tak jako on sám. Pokud to jde.

Proto se rozmáchne a Saeho, který se mu v jeho ocelovém držení pouze zmítá, odhodí tak, že jeho tělo rozerve pár blízkých stromů a některé i rozpůlí. Jenže Naruto nemá dost, konečně dá průchod tomu vzteku a Saemu nedá ani chvíli oddech.

Hned je tedy u něj a udeří ho tak silně, až jeho tělo úplně vybouchne a kolem se vytvoří obrovské výboje. Taky jde vidět, že Sae na jeho přeměně ztrácí. Proto Naruto pokračuje. Velmi bolestivě a krvavě.

Až už před ním leží na zemi pouze ten starý Sae, kterého si tak moc dobře pamatuje, na chvíli zastaví a pořádně si ho prohlédne. Už mu ho ani nepřipomíná, je to jen hromada těla se spoustou krve a modřin a Naruto je připravený udeřit naposled.

Vzpomene si na to, co udělal a proč to vlastně on chce udělat. Zabil ho.. Zabil mu jeho Sansukeho! A za to si přece smrt zaslouží ne? Ano! vykřikne Kurama uvnitř těla a Naruto se ji rozhodne po dlouhém čase poslechnout. I on to chce, proto se podívá naposledy do očí Saeho, který ho jen zespodu s naprostým zděšením a strachem pozoruje a asi si je vědom toho, že za chvíli pro něho přijde konec.

Naruto tedy v dlani vytvoří po šílené době svůj první rasengan, ale ještě než mu jím stačí rozdrtit hrudník, zaujme ho jeden pohyb.

Ničeho jiného by si nevšiml, mohlo by kolem procházet i sto lidí a Naruto by je dokázal ignorovat, tento pohyb ale ne.

Je tím tak moc zasažený, že i rasengan v jeho ruce zmizí, ale on toho nedbá. Nedbá ani Saeho, který z šoku omdlí a jen rychle se ohlédne na postavu, která se snaží překulit na bok, aby na něho viděla. A Naruto jen zamrzne, když se opět setká s tím pohledem černých očí Sansukeho.

Na nic nečeká a ve vteřině je u něj a podepírá mu hlavu. Myslel si.. Myslel si, že je mrtvý a on žije! zašeptá Naruto v hlavě, ale Kurama mlčí. A její následující slova Naruta zase vrátí do jeho stavu vzteku a bolesti.

"Naruto, on umírá." řekne tiše a zase se na chvíli vytratí. A Naruto už to není schopen dál snášet a naplno se rozbrečí a stále hladí Sansukeho hlavu v jeho klíně.

"Naruto." zašeptá Sansuke tiše a Naruto ho jen pohladí rukou po tváři, jak nemůže mluvit.

"Naruto." zašeptá mu opět a Naruto mu na plátku jen vydechne jeho jméno, než se zase ponoří do toho pláče.

"Miluji tě." řekne mu naposled, než zase zavře oči a Naruto ho s bolestným srdcem a s mohutným pláčem pozoruje.

"Taky tě miluji, Sansuke." řekne konečně alespoň trochu jasně. A něco ho napadne, už přestane brečet a v hlavě v tu chvíli čelí obrovské zlosti od Kurami.

"Zabije tě to!" zakřičí na něho, jak to takový démon dokáže, jenže Naruto už se rozhodl a už s ním nic nepohne.

"Víš, že já mu svou čakru dát nemůžu, zabilo by ho to, nebo by to z něho udělalo nějakou zrůdu a ta tvoje..vždyť už nic nemáš!" snaží se mu to rozmluvit, jenže Naruto je z ticha a jen ji smutně pozoruje.

"A kdyby jsi přišel o tu trošku, co máš.. zemřeš." řekne nakonec a ublíženě ho sleduje a Naruto se na ni jen smutně podívá.

"Ano, umřu a ty budeš volná! A Sansuke bude žít, zaslouží si to víc než já!" řekne klidně a čelí dalšímu výbuchu.

"Jak to můžeš říct! Je to tvůj život!"

"Ano, jen to můj život a já mám právo s ním dělat to, co chci. A kdyby mě to opravdu zabilo, budu rád, když Sansuke bude žít. On má svou rodinu, svou vesnici, své přátelé. A já? Já nemám nic. Prosím, nech mě to udělat." řekne naposled Naruto a jakmile uvidí, jak Kurama mlčí, začne.

Jako ve snu si Sansukeho jemně chytne a naposled ho políbí. Není to tak úplně obyčejný polibek, je plný lásky a té jemné čakry, která jediná dokáže Sansukeho uzdravit.

Narutova poslední myšlenka tak patří Sansukemu a ještě než nadobro zavře oči, uvidí, jak se právě Sansuke mírně pohne. A Naruto nemůže být šťastnější.

Už ale nevidí, jak Sansuke pomalu otevře oči a nechápavě a a zmateně zírá na Narutovo tělo, které leží vedle toho jeho. Neslyší, jak Sansuke začne křičet.

Už nevidí, jak v blízkých stínech stromů na ně s obrovským smutkem zírá několik párů očí jak jeho tak Sansukeho vesnice, jako by si právě jejich vlastníci uvědomili, co za hrůzy se tady stalo, že Naruto je nevinný a že právě tato výjimečná láska pomalu umírá.

Už nevidí, jak se i Sae pomalu zvedne do sedu, hned je ale zatlačen zpátky a to právě jeho, teď už minulými, vojáky.

Už nevidí, jak přispěchá Kakashi a rychle si Naruta zvedne do náruče a i přes Sansukeho křik s ním a s ostatními z Konohy zmizí.

A naposled, už nevidí, jak i přes všechno, co jí udělal, jak se k ní choval, jak se ona chovala k němu...jak se snaží Kurama Naruta zachránit, i kdyby to byla ta poslední věc, kterou by měla ve svém životě udělat.