Naruto- síla, minulost a láska

22.díl

Ahoj! Šíleně jsem se těšila na tuto kapitolu, tak jsem ji rychle napsala a máte to tu! :3 Budu moc ráda za komentáře a votes. Užijte si díl! :)

Z pohledu Sansukeho

Proboha! Co to dělá? Opravdu se chystá bojovat s Narutem? Předtím Sansuke doufal, že to Naruto vzdá, ten je ale asi stejně tvrdohlavý jako on sám. Tak tu naproti sobě stojí a navzájem se měří pohledy.

Ani neví, co to do něho vjelo. Už je to dlouho, co měl rovnocenného soupeře a Naruto je více než to. Našel v něm více, než sám na začátku doufal. Teď, už snad, jeho přítele i největšího soupeře. A Sansukemu se to líbí. Naruto se zdá být velmi klidný a pasivní, ale jeho pravá stránka se odhalí, až co se nekontroluje nebo je do něčeho zapálený. Jako teď. To jeho poslední slovo platí jak řekl, se mu celé vypálilo do hlavy. Tónem, jakým to řekl! A ta jasná výzva a sebevědomí v tom! Snad se jim to nezvrhne, protože teď už je nemá kdo zkrotit, tak budou pokračovat, až se zabijí nebo pomilují.

Sansuke pak čeká, až Naruto začne. Nechce jít na Naruta plnou silou, je mu jasné, že dneska celý den pracoval plus ještě ta technika, co před chvílí předvedl. Opravdu pochybuje, že je tohle klasická technika Listové. Možná tak Naruta a pár dalších vyvolených... A jak jednoduše porazil to genjutsu Kali! To bylo neskutečné! Sansuke už dlouho neviděl, že by někdo byl schopen takto této technice nebo samotné Kali odolávat, ale Naruto to dokázal. Předtím byl opravdu zvědavý, co Naruto řekne, tak jaksi vnitřně doufal, že řekne něco společného s ním, to ale Naruto neudělal. Docela by ho tak zajímalo, po čem Naruto skutečně nejvíce touží, protože rámen to asi není. Sansuke alespoň doufá...

Naruto se stále k ničemu nemá a tak tedy Sansuke vyrazí. Zapomene na to, jak si říkal, že se bude krotit a jde na něj s plnou silou. A Naruto se rozhodně nedrží zpátky. Páni! Je zatraceně rychlý! A co se týče boje, tak velmi dobrý a co je nejhlavnější, tak očividně zkušený. Kde ty zkušenosti mohl nabrat? Přemýšlí Sansuke, když kolem sebe znovu krouží. Oba se přitom usmívají, jak si to užívají. Sansuke už takhle rovnoměrný boj dlouho nezažil.

Přesto má jednu výhodu a to je, že je vyšší a tím i silnější, o dost. Protože, jakmile by ho dokázal chytit, byl by s Narutem konec. Ano, když ho chytne. Zašklebí se v duchu, když sleduje, jak Naruto pružně uhýbá jeho úderům. To je skoro nemožné!

Po chvíli Sansuke cítí, ak už mu začínají brnět ruce a vidí, že je na tom Naruto podobně, přesto zápas nekončí a jen začíná nabírat vyšší a vyšší úrovně. Sansuke neví, ani kdy to začalo, ale jejich zápas začal být opravdu velmi tělo na tělo. Při každém útoku se dotýkají více, než za celou dobu jejich dosavadního vztahu a pokaždé to oba rozhodí tak, že jsou z toho celí frustrovaní. Aspoň Sansuke z toho začíná šílet, dotkl se tak teď Naruta tisíckrát a zároveň ani jednou, protože tak nemůže setrvat, samozřejmě. Ale co když? Zašeptá si v hlavě lstivě, když ho napadne jedna malá lest, jak Naruta dostat do jeho prostoru a udržet ho v něm.

Odrazí Narutovu ránu a už dále neútočí, jen se mírně předkloní a chytne se rukou na hrudi a nasadí takový bolestný výraz, že by si sám taky věřil. Naruto hned přestane ve všem, co dělá a zamrzne mu úsměv na obličeji. Místo toho ho vystřídá starost a obava.

"Sansuke? Co se stalo? Jsi v pořádku?" zeptá se ho opatrně a stále zadýchaně přejde k němu a vyděšeně ho pozoruje. Pak už Sansuke na nic nečeká a jak lovec loví svou kořist, chytne ho do své náruče a pevně ho obtočí rukama. Naruto se ale ještě předtím stačí nějak záhadně otočit a tak je k němu připoutaný zády.

"Co..Sansuke! Tak to neplatí!" zakřičí na něho Naruto naštvaně a snaží se dostat z jeho sevření pryč. Sansuke si ho ale drží opravdu pevně. Jednu ruku má obmotanou kolem jeho hrudi a druhou kolem jeho plochého bříška. Sansuke ví, že se to příliš nehodí, ale šíleně si to užívá. Mít Naruta dokonale ve své moci a cítit jeho tělo tisknout se na to jeho...

Jeho nadšení mu ale zkazí ninja, který se náhle objeví před nimi a s překvapením na oba ninje zírá. Sansuke pak už jen cítí, jak Naruto v jeho silném objetí ztuhne a přestane sebou zmítat. Oba tak tedy v napětí zírají ninja, který jim to oplácí. A zrovna teď! Už měl Naruta tak dobře zpracovaného...i když, proč bych ho měl pouštět? Náš zápas pokračuje s ninjem i bez něho! Zamyslí se Sansuke a stále tedy Naruta nepouští, i když mu už asi třikrát tiše zasyčel, aby ho pustil.

"Ehm, Sansuke a Naruto z týmu Lišky?" zeptá se ninja poněkud nervózně a Sansuke nasadí výraz, jako že je to naprosto normální, co teď provádějí.

"Ano, to jsme my." řekne Naruto a zdá se být zcela v klidu, přesto Sansuke cítí, jak se snaží rozevřít jeho stisk a tak se osvobodit. Až se mu to zdá roztomilé, ale na jeho sílu Naruto nemá, přesto se nevzdává a Sansuke jen čeká na to, až něco vymyslí. Taky, jak je vyšší, vidí přes Naruta a nemusí naklánět hlavu a tak aby si Naruta ještě více rozdráždil, položí si hlavu na tu jeho. Naruto avšak nijak nereaguje, což Sansukeho překvapí. Co chystáš, Naruto?

"Dobře, takže za komisi Turnaje ninjů vám chci oznámit, že jste se dostali do pátého, finálního kola současně s dalšími čtyřmi týmy. Turnaj proběhne zítra od 9 ráno u severní brány, kde je také sraz." řekne jim ninja a ještě se na ně divně podívá, než v kouři zmizí. Neřekl nic, co by Sansuke předtím nevěděl. Kdyby nepostoupili oni, kdo jiný? Přesto je rád, jak blízko výhře jsou. Teď má na starosti avšak důležitější věci. Spíše jednoho malého ninje, který stojí podezřele klidně v jeho náručí, jako by se smířil s tím, že ho Sansuke konečně dostal. Proč tomu Sansuke nechce uvěřit?

Neví, jestli to Naruto udělal schválně, ale v jednu chvíli se blbě, ale opravdu blbě pohnul. Sansuke se pak rychle nadechne a tu část těla od Naruta oddělá, je tak donucen povolit svůj stisk a Naruto toho hned využije. Pak už jen vnímá, jak letí, než skončí na zádech na zemi a Naruto sedí obkročmo na něm a vítězně se na něj usmívá, ještě mu stačil chytnout ruce, tak mu je drží taky na zemi kolem hlavy. Sansukemu a snad i Narutovi je jasné, že kdyby opravdu chtěl, dokázal by se z toho snadno dostat, ale i tak musí ocenit to, že Naruto se z toho vymotal. Kdo ale prohrál? Protože Sansuke se tak rozhodně necítí, spíše naopak. Jakoby vyhráli oba a celý zápas tomu jen nasvědčoval.

"Co mi řekneš teď, Sansuke?" řekne mu Naruto a kousek se nad něj nahne, až vlasy spadnou do obličeje a on je tak více nádherný, než normálně. Pokud to vůbec jde. Sansuke na něj jen omámeně zírá. Opravdu je tento krásný kluk jeho? Počkat, ještě se ho na to vlastně nezeptal..

"Naruto, mám tě rád, budeš se mnou chodit?" zeptá se ho a jen sleduje Naruta, jak na něho neschopný slova zírá, tohle nejspíš nečekal. Stále čeká na odpověď, ta ale nepřichází. Že by Naruta až tak moc zaskočil?

"Já.. ano..ANO!" řekne pak Naruto a Sansuke se konečně dočká odpovědi, kterou si přál slyšet. Navíc se k němu Naruto ještě více přiblíží a znovu to je on, kdo ho první políbí. Sansuke neví, čím to je, jestli tou pozicí, kterou oba stále sdílejí nebo tím, že se už setmělo, ale jejich zprvu nevinný polibek se přemění do něčeho mnohem vážnějšího. Sansuke už si dávno uvolnil ruce a tak jimi teď přejíždí po Narutových zádech a cítí, že začíná být více a více vzrušený. Co to s ním ten Naruto dělá? Pak už nevydrží být na tomhle místě, tak si Naruta chytne a překulí se nad něj. Narutovi nohy ale zůstanou na stejném místě a tak jejich pozice začne nabývat úplně jiného rozměru, když se Sansuke dostane mezi Narutovi nohy a jen vzdáleně si představuje jaké by to bylo, kdyby na sobě to oblečení neměli.

Je to znovu Naruto, který jejich hladový polibek ukončí tím, že Sansukeho pohladí po tváři a mírně zatlačí, aby ho od sebe dostal. Naruto se na něj taky dívá zcela omámeně, přesto mu zbylo trochu zdravého rozumu, aby mu došlo, že na něco dál ještě nepřišel ten pravý čas. Sansuke ten zdravý rozum nemá.. už od první chvíle, co Naruta uviděl.

"Pojď, jsme oba unavení a zítřek bude dlouhý a namáhavý." řekne mu Naruto a Sansuke pochopí. Pomalu se zvedne a taky pomůže Narutovi, kterého s láskou upraví a dojde ho doprovodit domů.