Závodnice

4) Proslov

     "Dobrý den, prosím na chvíli o vaší pozornost vážení diváci a závodníci. Jsem Jane Austenová, majitelka dráhy, ale to už většina z vás ví.  Chtěla bych jen krátce poděkovat lidem, kteří mi pomohli tento závod zorganizovat. Děkuji všem našim sponzorům, všem divákům, všem závodníkům, všem lidem podílejících se na přípravě výzdoby. Nejvíce však děkuji svému otci Johnu Austenovi, který vybudoval tuhle dráhu, i autodílnu Austens, která nejvíce pomohla k uspořádání závodu. Dále bych vám chtěla oznámit, že veškerý výdělek z tohoto závodu bude věnován na léčbu dětí s rakovinou, takže pokud chcete přispět, tak u občerstvení, u vchodu a dole u dráhy je kasička na vaše dary, stojí u ní vždy dva dobrovolníci z nemocnice a ti vám v případě zájmu poví další podrobnosti. Za každý váš příspěvek budeme moc rádi, přece jenom je to na dobrou věc. " Ozve se potlesk a já se konečně uvolním a dokončím svůj proslov: "Závěrem vás všechny prosím, abyste se snažili chovat, co nejvíce sportovně, aby nevznikly nějaké problémy a vše dopadlo úspěšné. Zároveň přeji všem závodníkům úspěch. A nyní už byly odkryty výhry, takže se na ně můžete dojít všichni podívat.  U nich už jsou na tabuli vypsány také  dvojice soupeřů, kteří proti sobě pojedou v prvním kole. Takže děkuji za pozornost, zatím na shledanou. "
     Ozve se potlesk a já odcházím od mikrofonu za čekající Emou. "Emo,jdu se převléci do závodního a musím pro helmu" rychle na ni křiknu. "Jo" odpoví mi Ema krátce.
     Doběhnu do šatny závodníků, kde se převléká všech ostatních 11 kluků a musím říct, že pohled je to úžasný. Všichni se na mě vyděšeně podívají, jelikož neví, že já umím jezdit a budu dnes závodit. Asi nejpřekvapenější pohled mají Luke, Rick a John. "Co tak koukáte?" Vykřiknu na ně. "Zlatíčko, tohle je šatna závodníků. Jsi zabloudila?"zeptá se pobaveně Rick. "A kdo si myslíš, že je závodníků s příjmením Austen? To jsem totiž já, broučků."vyprskla jsem mu do obličeje.
     Najednou se Luke začal smát, až jsem si myslela, že se udusí. "Až tě porazím, už se tak smát nebudeš" to ho dostalo ještě víc, ale najednou zvážněl. "Jestli tě porazím půjdeš se mnou na rande" navrhl Luke. "A když já porazím tebe, tak se projdeš po okruhu nahý. Souhlas?" Odpověděla jsem. Ještě jsme si podali ruku a sázka byla uzavřená. "Už se těším na rande" řekl s úsměvem Luke.
     Úsměv mu dlouho nevydržel, protože jsem si sundala šaty, abych si na sebe hodila pohodlnější oblečení. To už se na mě upřely pohledy všech 11 závodníků, protože jsem před nimi stála jen ve spodním prádle. "C.o to dě..láš?"zakoktal se Luke. "Asi pojedu v šatech. Né?"odvětila jsem. Nato jsem si oblékla již připravenou 'kombinézu', vzala helmu do ruky a šla se podívat s kým jedu první závod......