Závodnice

20) Schůzka

Zatímco se ke mě Luke opatrně přibližuje... Noták mám nebo nemám uhnout? Bohužel ale nemám dost času na přemýšlení a ucítíme jak se Luke opatrně otře svými rty o mé. Políbí mě. Ale já mu polibky neoplácím. Po chvilce rty odendá. "Jany, pro.mi.ň... nevím.. co mě..." Kouká do země a přitom koktá. A v tu chvíli se konečně rozhodnu. Rukou mu nadzvednu hlavu. Stoupnu si na špičky a políbím ho. Je překvapený. Ale brzy mi začne polibky oplácet. Je to ten nejúžasnější pocit.

Pak se od něj odtrhnu. Usměji se. Dám mu poslední pusu. A rozloučí mě se s ním,: "Už půjdu domů,Luku, byl to moc krásný večer děkuji... Dobrou noc." A už se otáčím ke vchodovým dveřím. "Taky jsem si to moc užil, Jany. Dobrou." Odpoví mi Luke. Zatímco jde Luke k autu, tak já vycházím do domu. Zavřu za sebou dveře. A když si sundávám boty, tak se přistihnu, že se omlouvám jako idiot. Asi ho mám vážně ráda. Potom jdu do koupelny, udělat večerní rutinu. A potom se už unaveně svalím do postele, kde po pár minutách usínám s úsměvem na rtech.

Ráno
Ráno mě probudí sluníčko, které mi svítí do obličeje, protože jsem zapomněla zatáhnou závěsy. Sebrala jsem telefon z nočního stolku, bylo už 9:54. "Sakra." Zaklela jsem si pro sebe, když jsem zjistila, že za šest minut musím být na dráze, protože má přijet Peter s klukama. Dneska mají zamluvenou dráhu. Šla jsem do koupelny udělat ranní hygienu, najedla jsem se, rychle utíkala na dráhu a ještě zkontrolovala čas. Bylo už 10:16 a to znamená, že mám 16 minut zpoždění. Když jsem doběhla k dráze, tak na ní už kluci jezdili. U dráhy stála Em. "Ahoj." Zakřičím na ní. "Ahoj. Kde jsi?" Ptá se. "Promiň nějak jsem zaspala. Nevadí? Ty jsi je sem pustila?" Divím  se. "Jo pustila,  Peter byl trochu nervózní, tak jsem na tebe nečekala. " Vysvětlí Em. "Aha. Půjdu do kanceláře, musím objednat nějaké díly. Pošleš za mnou potom Petera? Prosím." Kouknu na Em, která hned kývne a já se už otáčím k odchodu.

Dojdu do kanceláře, sednu si ke stolu, když v tom mi zazvoní mobil. Volá mi Luke, tak to hned vezmu. "Ahoj, půjdeš ke mě dneska na večeři? Dělám svoji specialitu." Ozve se z telefonu. "Ahoj, určitě. Moc ráda přijdu." Souhlasím. "Dobře... Tak v šest bys mohla?" "Jo, v šest přijedu... Zatím pá, musím pracovat. Uvidíme se v šest." Dokončím, počkám na jeho,:" Ok, zatím." Pokládám mobil a vracím se zpět k papírům.

Asi okolo jedné se u mě zastaví Peter a Em. Peter mi dá šek za pronájem dráhy a odchází. Zatímco Em drží v ruce dvě krabičky s těstovinový salátem. "Nesu ti jídlo." Směje se. "Děkuju." Usměji se na ni vděčně, když přede mě postaví jídlo. Najíme se s Em společně a přitom si povídáme.

Po jídle se obě posadíme za naše pracovní stoly a pokračujeme v papírování až do půl páté, kdy se konečně rozloučíme a odcházíme domů. Doma si dám sprchu a vyberu si oblečení. Zvolím černé minišaty s balonovou sukní, k nim černé semišky na podpatku, černý svetřík, černé silonky a koženou kabelku. Ještě se nalíčím. Dám si kouřové stíny, trochu makeupu a všechno zakončím matně černou rtěnkou. Když skončím, už je 17:42,  tak jdu rychle pro auto a jedu k Lukovi domů. Zase nestíhám. K Lukovi dojedu až v 18:09. Dojdu ke dveřím a zazvoním na zvonek u dveří. Chviličku čekám, a pak se otevřou dveře, ve kterých stojí hezká hubená brunetka v černých upnutých minišatech bez ramínek...