Závodnice

24) Proč ho musím vidět?

Po pár minutách, podepisování papírů a povídání si s Lukem, přijde Vivian pro auto. To by mě vůbec nepřekvapilo, ale to co mě překvapilo, bylo to, že s ní přišel i Mike. A úplně nejvíc mě překvapilo, že se drží za ruce. "Ahoj" pozdravili jsme se všichni čtyři nastejno. "Dlouho jsme se neviděli, Jany..." Dodá ještě Mike. "Ale prosím tě, zase tak dlouho to není." Nuceně se usměju, protože jsem ho už nikdy nechtěla vidět. "Takže auto je tvoje?" Zeptám se ještě. "Jo, je." Přitaká Mike. Vivian s Lukem na nás jen překvapeně koukají, Vivian se pak odváží zeptat,:" vy se znáte? Odkud?" Otočím se na ni s vysvětlením,: " My se známe z dráhy, jezdili jsme spolu pouliční závody." Teď už jen aby to Mike nezkazil. Samozřejmě se mi mé tiché přání nevyplní...

"Taky jsme spolu chodili." Ušklíbne se Mike. Čímž mě příšerně vytočí,: " Ne, nechodili jsme spolu! Jen jsme spolu spali! Nikdy nešlo o city, protože toho ty nejsi schopen..." Křičím naštvaně. "Říkej si tomu jak chceš, ale já jsem tě měl skutečně rád... Možná i miloval." A přesně s těmito slovy už to nevydržím a vybouchnu,: "Měl rád? Miloval? Jako vážně? O co se to tady kurva snažíš?." Mike už mě chce přerušit, ale nedovolím mu to,:" Jak?.. Jak můžeš říct, že jsi mě miloval? Jsi hajzl! Vždyť jsi se vyspal s mojí nejlepší kamarádkou a se spoustou dalších holek, když jsme byli spolu!" Mike se zase nadechuje, že něco řekne, ale opět ho předběhnu,: "Nic neříkej! Teď půjdeme do garáže, kde si převezmeš auto a pak odjedeš, abych se na tebe nemusela koukat." Oznámím mu a on jen kývne. Zatímco Vivian s Lukem na nás jen nevěřícně zírají.

"Můžu mít otázku?" Doběhne mě Vivi, když se snažím, dostat se co nejrychleji do garáže. "Jistě." Souhlasím. "Kdy jste spolu s Mikem chodili?" Tahle otázka mě celkem zaskočí, ale i přes to odpovím,:" Je to asi dva roky zpátky.." "Sakra." Uleví si Vivi. "Co se děje?" Překvapí mě její slovník. "No... Já totiž... Nevím.. jak... To.. říct... Ale s Mikem spím už přes dva a půl roku..." Vykoktá se nakonec. Jau, píchne mě v žaludku, další holka, se kterou mě podváděl. "To je v pohodě už jsem si zvykla, že mě podváděl se skoro každou. Je to prostě hajzl bez citů" Vysvětlím. "Já vím." Kývne. "Tak proč s ním jste?" Podivím se. "Nevím, už s ním jsem dlouho... A nemám ráda změny.... Nemůžeme si tykat? " Zeptá se ještě. "Určitě, Jane." "Vivian." Potřeseme si rukou. Dojdeme do garáže a kluci za chvíli taky.

"Vivien, tady mi to podepiš a můžete jet." Uměji se na Vivi, která se podepíše na smlouvu o převzetí a o zaplacení přes účet, vezme klíče a hodí je Mikovi. Pozdraví a jde k autu, ve kterém už sedí Mike. "Jo a Vivi... Nezniči si jím život, tak jako já." Řeknu ještě Vivi než nastoupí do auta a odjede s Mikem.

"Můžu vědět, co přesně se mezí vámi stalo?" Zajímá se Luke. "Můžeš, ale budu na to potřebovat panáka, takže tě zvu ke mě." Nabídnu. "Dobře, jdeme hned?" Souhlasí Luke. "Jo, jen to tu pozamykám." Oznámím.

Donesu na stůl skleničky s ledem a láhev vodky, abych se rozmluvila. Naleji sobě i Lukovi. Luke jen čeká až začnu s vyprávěním. Loknu si vodky a začnu vyprávět o tom, jak jsem ztratila svojí nejlepší kamarádku, o tom jak jsem si začala s největší debilem pod sluncem, ale taky o tom, jak mě poprvé zradil člověk, o kterém jsem si myslela, že mě miluje....

Pokračování příště!

______________________________________
Děkuji, že jste zvládli přečíst i tenhle díl... Moc se omlouvám za těch pár ostřejších výrazů, ale snad vás to nějak moc nepohoršilo...

Jinak. Za každou hvězdičky, komentík, jak už pozitivní nebo negativní, budu moc moc ráda...

Pápá nana3737 😍😘😘