Závodnice

7) Předávání cen

     Ehm, ehm, odkašlu si, abych na sebe upoutala pozornost a začnu mluvit: "Takže, jelikož už známe vítěze, můžeme konečně přejít k předávání našich cen. Ceny byli vybírány zástupci z firmy Austens a ostatními sponzory. Teď prosím o vaši plnou pozornost, abych mohla vyhlásit dnešní vítěze. Nejdříve ale musím poděkovat všem, kteří se závodu účastnili a pomohli dobré věci... Myslím, že si zaslouží velký potlesk." Hned jak to dořeknu se skutečně ozve velký potlesk. Počkám než potlesk dozní a pokračuji: "A nyní začneme vyhlášením třetího místo, které obsadil závodník číslo 5. Jeho jméno je Rick Smith." Začne se ozývat potlesk, a tak ještě rychle vykřiknu: "Prosím Ricka, aby za mnou přišel na podium si vyzvednout svou výhru."

Rick skutečně přišel na podium a já mu musela jako pořadatelka závodu pogratulovat a předat cenu. "Gratuluju. Tady je tvoje cena." Řekla jsem, podala mu ruku. Rick se jen uklonil, nejspíš pro fanynky, a vydal se pryč z pódia. Já přešla opět k mikrofonu vyhlásit druhé místo: "Na druhém místě skončil o pár vteřin závodník číslo 2 a to Luke Brown. Luku mohl bys za mnou na pódium." Luke zatím za velmi hlasitého potlesku došel až ke mě,kde jsem mu jen podala ruku a předala cenu. "Děkujeme Lukovi a první místo nám vyhlásí jeden pro mě velmi důležitý člověk. Moje pravá ruka při organizaci tohoto závodu i při vedení firmy. Přivítejte zde slečnu Emily Evans." Ukončila jsem prozatím svůj proslov a ozval se potlesk.

    Ema se hned ujala slova: "Děkuji za báječné přivítání, a protože nechci zdržovat... Tak vítězem, tedy spíše vítězkou se stává Jane Austenová, která ve finálovém závodě předvedla jednu z nejlepších jízd, jakou jsem kdy viděla." Rychle jsem přešla k Emě, ta mě objala a předala mi cenu. Potom se znovu ozval potlesk a já se pro dnešní den snad naposledy postavila k mikrofonu.: "Děkuji vám všem za účast a za podporu. Chci vám poděkovat za každý váš příspěvek a závěrem vás také pozvat, abyste ještě neodcházeli a počkali si na párty ve stanech. Ta začíná už asi za 30 minut. Ještě jednou děkuji a těším se na vás na párty." Dokončila jsem proslov a za hlasitého potlesku odešla z pódia.

"Emo?" Zavolám.
"Jo?" Křikne Ema.
"Musím na tu párty?" Zeptám se, i když znám odpovědět.
"Jo musíš! Vzadu máš šaty, tak se běž obléknout." Pořučí mi Em.

    Jdu do zadu do kanceláře, kde na mě čeká pytel s černými, krásnými, ale krátkými a na mě dost odhalujícími šaty a vedle nich krabice s botami na jehlách. (Obrázek v médiích) Všechno si na sebe obleču, ještě si upravím makeup a vycházím z kanceláře. Na těch jehlách se asi brzo zabiji, ale pro krásu se musí trpět. "Em, nejsou moc krátké?" Zavolám na Emu, která domlouvá ještě nějaké drobnosti ohledně hudby. "Wow, jsou přesný! Strašně móc ti to sluší." Odpoví Em a hned ke mě běží. "Otoč se ať se můžu mrknout i ze zadu!" Vypískne a já se opravdu otočím. "Budeš tam největší kočka! Teď už jdi za chvíli to začíná, já přijdu za chvíli. Noták šup." Popožene mě Ema a já se vydávám ke stanům u dráhy...