Change

16.

Ráno jsem se probudila v nečí náruči. Usmála jsem se na toho dotyčného a políbila jsem ho na rty, on začal spolupracovat.

"Takové ráno by se mi líbilo pokaždý." zasmál se a já s ním. "Víš vím, že je to možná dost rychle, ale chtěl bych se tě na něco zeptat." chvíli se odmlčel a já ho pozorně poslouchala "Nechtěla bys být moji přítelkyní?." musela jsem se usmát, sice je to brzo, ale co já vím je že on je úžasný a chce pro mě to nejlepší tak proč ne.

"Ano ráda." políbila jsem ho a on mi polibek s radostí oplácel. Chvíli jsme tam jen tak leželi pořád nazí od minulé noci, ale měla jsem už hlad a hlavně žízeň, že jsem se pomalu začala zvedat.

"Jdeš dolů se mnou a nebo počkáš tady?" začala jsem se oblékat, no vzala jsem si na sebe jen tričko a kalhotky.

"Jdu s tebou." usmál se na mě, políbil mě a vzal si tričko a trenky. Šli jsme dolů po schodišti a já slyšela hlasy. No nějak jsem to neřešila a šla dolů. S Lukem jsme se drželi za ruku a když jsme došli do kuchyně nekoukali se na mě jen dva páry oči, ale rovnou pět párů.

"Áa dobré ráno vy jste tu všichni." uměle jsem se zasmála a zatáhla Luka za sebou, aby jsme si oba dva sedli.

"Dobré." pozdravili tak nějak ostatní. Cítila jsem pohled Nialla, který mě úplně vraždil pohledem.

Vzala jsem si vajíčka a kafe. Luke vedle mě si vzal to samé. Pořád jsme se na sebe xiftili, on mi různě jezdil po stehně a na jednou místě mě to strašně lechtalo tak jsem se rozesmála na celou místnost. Nevnímala jsem ostatní nebo jsem spíš nechtěla, protože nechci aby díky němu se vše zničilo. Ani jsem si nevšimla, že kuchyň opustila Soph, ale když se vracela měla na rtech úsměv a akorát z obýváku donesla dvě skleničky, které jsme tam nechali a dvě flašky vína. Už jsem měla do jedeno a Luke taky jen jsme na sebe zírali a on mě přede všemi políbil.

"Co to děláš?" vystartoval najednou Niall.

"Co by to nemůžu políbit svoji dívku." usmíval se na mě a já musela na něho. Neřešila jsem pohledy ostatních, nezajímali mě chci být taky šťastná.

"Víš chtěl jsem se tě na něco zeptat." šeptal mi do ucha Luke. Jen jsem přikývla aby pokračoval. "No jestli bys nechtěla jet se mnou a s kluky na naše turné víš pozítří odjíždíme vše je domluvené, že bys mohla taky." odtáhl se od mého ucha a já nevěřila vlastním uším. Chce mě vzít na jejich turné o můj bože.

"Ano." vykřikla jsem možná až moc hlasitě, že jsem zase upoutala pozornost všech v kuchyňi a obejmula jsem ho.

"To tě už požádal o ruku?" zeptal se přiblbě Harry. Převrátila jsem očima a vydechla jsem přebytečný vzduch, fakt úplný mamlasové. Samozřejmě, že stojí všichni za Niallem teď až na Liama, ten je takový na půl. Ví co mi udělal a tak, ale zase má o mě strach a je to jeho nejlepší kamarád.

"Ne." otočila jsem se na něho. "Chce mě vzít na jeho turné s kapelou tak jak jste mě vy nikdy nevzali." pohodila jsem vlasy a vzala Luka za ruku a vyšla jsem pryč z tý hrozný kuchyně.

"Já se tak těším." křičela jsem po schodišti a táhla Luka do svého pokoje. Ani nevíte jakou mi tím udělal radost. Vždy jsem chtěla jet na turné, ale kluci mě vzít nikdy sebou prý nemohli. Nevím je to možná pravda, ale Luke mě může, prostě jsem šťastná splnil se mi sen. Zavřela jsem dveře od pokoje a vrhla jsem se na Luka nakonec jsme skončili v posteli jen tak jsme se váleli.

Za dva dny prý bude první vystoupení tady v Londýně a potom odtamtuď hned poletíme do New Yorku a různě po Americe udělají vystoupení. Moc se těším. Jen tak jsme polehávali a já si nakonec šla radostí bez sebe balit kufry. Ptala jsem se různě Luka co si mám brát a co ne, jak tam je teplo, jak ne dost často se mi smál, ale pomohl mi. Sice jsem neměla úplně vše ještě nějakou drogerii, ale to zabalím až zitra. Jen tak jsme v objetí leželi v posteli a neřešili jsme nic, večer pak nakonec odjel. Akorát jsem ho vyprovodila a chtěla jít zpět do pokoje, když mi cestu skřížil Liam a spol. Sophie už tu nebyla.

"My jsme tě, ale chtěli taky vzít, ale nemohli jsme." začal Liam.

"No jo Liame však já ti nic nevyčítám i když si myslím, že kdybyste chtěli šlo by to, ale tobě Liame nic nevyčítám. Jsem ráda, že jsi tu byl pro mě a taky jsem ráda, že už tě nebudu otravovat." obejmula jsem ho a on mi objetí opětoval.

"Neotravuješ mě tu, chci abys zůstala." pohladila jsem ho po tváři.

"Chci odsuď pryč už od první chvíle co jsem do tohodle města přijela nepřišlo nic dobrého, i když jsem si to myslela víš, už od té doby co jsem se ztratila tady v Londýně a nějaký neznámý mi chtěl pomoc mi spíš zničil život." to poslední jsem lehce křikla odtáhla jsem se od Liama a běžela do svého pokoje. V pokoji jsem se zamkla a lehla jsem si do postele, kde jsem se slzama v očí usínala. Už se těším až konečně odsuď budu pryč...