Untouchable - 1.díl (CZ)

4. Zeke

~~~ Good Charlotte - Makeshift Love ~~~

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

„Přestaň se chovat, jako kdyby tě nic nezajímalo!" vykřikl Deon. V Alekovi to vřelo, i když to na sobě nedal znát. Podíval se na Deona. Celkem chápal, jeho rozčílení. Ale Alek už mu několikrát řekl, aby ho prostě nechal žít. Zkoušel to na něj všemi možnými způsoby. Na ten poslední si především pamatovala jeho čelist, která ještě stále byla citlivá potom, co se na něm Deon vyřádil.

„Deone, oba víme, že ty mě k této firmě nepotřebuješ. Jediné, co bych byl schopný udělat, je poslat ji do pekla. Už jsme se na tohle téma bavili několikrát. Nech mě tam, kde jsem," promluvil klidně. Byl unavený, vždy se dostat k tomu samému argumentu.

„Já tě v tom taky potřebuji Aleku. Je to naše dědictví," poznamenal Deon stejně klidně. Alek se na něj usmál.

„Zatím mě nech tam, kde jsem. Slibuji, že... že se k tobě jednou přidám. Netlač na mě," vyhnul se Deonově pohledu. K jeho překvapení Deon přikývnul. Chápal ho.

„To ale nemění nic na tom, že se budeš držet dál od Pandory," vrátil se k hlavnímu bodu, jejich roztržky. Alek protočil oči.

„Myslím to vážně, Aleku. Ona není jedna z tvých zábav na jednu noc," přisadil si Deon.

„Kdo říká, že by to bylo jen na jednu noc. Možná na dvě, či tři," zasmál se Alek, teď byla řada na Deonovi protočit oči.

„Aleku, její otec je Ruský magnát. Nezahrávej si," upozornil ho Deon. Pandora se zmínila o tom, že je z poloviny Ruska, nevěnoval tomu pozornost, do teď.

„Pandora je dospělá, snad může dělat, co uzná za vhodné," oponoval Alek.

„Myslím, že ti včera dala najevo, že by na tebe nesáhla ani stometrovou holí," dělal si z něj Deon srandu. Alek se zamračil. Pravda byla, že se k němu Pandora moc neměla. Což přikládal za vinu hlavně sobě a jejich ne moc zářnému prvnímu setkání.

Ale pohled, kterým ho hltala, mluvil za vše. Nemohl ho vyhnat z hlavy. Jeden z důvodu, proč ji chce dostat, tak kam chce. Ať si Deon říkal, co chtěl. Pandora bude jeho.

„V tom autě to nevypadalo, že by se kdovíjak chtěla odtáhnout," upozornil ho Alek na tu skutečnost. Na Pandoře bylo něco jiného. Když se jí včera jen letmo dotknul, vzbudilo to jeho touhu, víc než přepokládal. Ale měl dojem, že tam bylo něco víc a on to hodlal zjistit.

„Aleku, nech ji," vydechl Deon unaveně. „Potřebuji, abys zašel do skladu a dal pozor na tu dovážku knih," změnil Deon téma a Alek byl rád. Jen přikývnul a vydal se ven z bratrovi kanceláře. Procházel kolem studovny a zjistil, že Pandora už byla pryč. Usmál se a šel do skladu, aby vyhověl šéfovi.

Alekovo místo bylo právě tam, v archivu a v samotné knihovně. I když se to zdálo být v jeho případě divné. Trávit čas právě tam ho činilo klidným. Měl by sedět nahoře v kanceláři a probírat se všemožnými lejstry a vést firmu se svým bratrem. Ale to nebylo něco, co by rád dělal.

Jeho nadšení do knih bylo odvěké. Ale to věděl jen jeho bratr, sestra a otec. I když ten by si pravděpodobně přál, aby následoval Deonovi šlépěje. Ale to Alek neměl v plánu. Aspoň ne zatím.

Razil si cestu k výtahům. Cítil na sobě všechny ty zasněné, poblázněné pohledy sekretářek a asistentek, zvedající oči přesně v tu chvíli, kdy se na scéně objevila jeho osoba. Ignoroval je a zašel do prázdného výtahu. Sjel do skladu, aby uposlechl Deonův rozkaz. Všechno probíhalo hladce. Nechal polovinu zásilky ve skladu a druhou přenechal zástupcům knihovny, aby si je označili a nechali je vystavit k možnosti vypůjčení.