Untouchable - 1.díl (CZ)

20. Zpět v době kamenné

~~~ EXO - Thunder ~~~

Nikdy by ji nenapadlo, že by mohl být její příchod k někomu domů, tak bouřlivý. A přesto se to teď právě dělo. Její hlava byla plná vzpomínek na její sen. Bylo možné, že na sobě měla ponožky, které patřily každá k jinému páru, ale bylo jí to v tu chvíli jedno. Když se ráno probudila, měla na mysli jen jednu věc. Musí mluvit s Chenem a ujistit se, že to, čeho se stala ve snu svědkem, je pravda.

Předem tušila, že ano, ale i tak to musela slyšet z jeho úst.

Nikomu nedala vědět, kam se chystá. Kdyby zavolala Kyanovi, během několika minut, by to věděl i Alek, i když by mu to ani přímo nevyžvanil. Rychle se oblékla, nedbajíc na to, co přesně to bylo a vydala se ven z hotelu, kde si nechala zavolat taxíka. Jak zjistila kde Park Wook Chen bydlí? Jednoduše, využila své menší vlivnosti a vydolovala to z recepčního. Díky vraždě, která se odehrála v jeho zahradě, to nebylo nic složitého, a když chudákovi recepčnímu, napovídala, že to místo potřebuje vidět, k námětu ohledně její nové knihy, neváhal a na papírek jí napsal adresu.

Teď stála na prahu hlavního vchodu domu, který mohla popsat, jen jako palác. Poněkud se v některých rysech podobal, tomu patřící Maksimovovým. A nebylo to nic neobvyklého, když se nacházel ve stejném bohatě vypadajícím sousedství.

V jednu chvíli ji opustil vrátný, aby oznámil její přítomnost pánovi domu a v další viděla, jak se dveře rozrazily a za nimi stál Alek. Zuřící Alek, pokud měla být přesná. Vytřeštila na něj oči a ztuhla na místě. Otevřela ústa, aby něco řekla, ale slova z ní nevycházela. Spletla si snad dům? Nebo je tohle další zlý sen.

V ten moment si uvědomila celé to závaží, které na ni bylo uvaleno, díky Chenově snu. Když se zadívala do doslovně jiskřících očí, patřící rozhorlenému Ruskovi, který si nějakým zvláštním způsobem, dokázala nárokovat právo na všechny její myšlenky, přepadla ji vina. Ne její vlastní, ale díky tomu, koho byla dcera, jí nezbývalo nic jiného. Stáhlo se jí hrdlo, přičemž nebyla schopná od něj odtrhnout zraky.

„Můžeš mi prosím tě vysvětlit..." začal klidným vyrovnaným hlasem, který se mimochodem povážlivě chvěl. Vrátila se k ní vzpomínka na to, kdy poprvé slyšela jeho hedvábný hlas, ještě před tím, než vůbec viděla jeho tvář, což zpečetilo její osud. Jak se to mohlo takhle zamotat? Jak mohou být jejich životy propletené, ještě před tím, než se vůbec poznali? „Co tu do háje děláš?" hlasitost jeho tónu se trochu zvýšila, což se probojovalo do její mysli. Nadále na něj zírala, uvědomujíc si, že to musí zarazit.

Nebylo možné, aby si dovolila se s ním zaplést ještě víc.

Vedle Alekovi postavy se objevila další. Jen matně vzala Chena na vědomí.

„Přišla jsem za Chenem," zamumlala a konečně se na osobu, za kterou sem přispěchala, podívala. Jeho obličej byl napjatý. On věděl přesně, co se s ní po jeho spěšném odchodu stalo. Celé tělo jí svrbělo z potřeby na něj okamžitě uhodit, ale díky tomu drakovi vedle něj, který co nevidět, začne chrlit oheň, nemohla. Alek zaťal ruce v pěst a obrátil se na Chena. Viděla na něm, jak moc se snaží nevyletět, když se zadíval na nevinný výraz, který se rozlil po Chenově obličeji.

„Na mě nekoukej, neměl jsem tušení, že dnes budu mít tak milou návštěvu. Že vy dva jste se na mě domluvili," bránil se Chen, shazující všechnu vinu na Pandoru, kdyby bylo po jejím, tak by tu taky nebyla, ale bohužel jí sem zavál osud. Zamračil se Chena a pak zase věnovala pozornost Alekovi, který se opět otočil zpět na ni.

„Co máš tak důležitého na řešení s Parkem, abys za ním lezla až do domu?" vyštěkl Alek. Pandora, která se ještě před minutou topila v lítosti a vině, vrhla na Aleka vražedný pohled.