Untouchable - 1.díl (CZ)

25. Nový rok

~~~ Jungkook - Paper hearts (cover)  ~~~

Měla dojem, že její noční můra právě započala.

Právě těmi slovy.

Eviana zmizela.

Když společně s ostatními prohledávala celou rezidenci, jen silou vůle se držela, aby se nezhroutila. Nevynechala však jediný pokoj, ani zahrada nebyl zanechána bez toho, aby ji někdo neprošel s baterkou v ruce. Ale Eviana nebyla nikde k nalezení.

Už byla u sebe v apartmánu, jelikož byla asi hodina před rozedněním a Deon ji s Mabel poslal domů. Nebyly tam potřeba. I jak moc chtěla Pandora zůstat, uznala, že to ničemu nepomůže. Deon chtěl volat policii, ale Alek ho přesvědčil, že na to ještě nenadešel čas. Po dvaceti čtyřech hodinách, ji mohou nahlásit jako nezvěstnou. Nezbývalo nic jiného, než jen čekat, zda se neobjeví.

Co mohla Pandora říct? Bez toho, aby nevypadala přede všemi, jako naprostý šílenec. Nehledě na to, že by všechny asi dosti vyplašila, kdyby jim řekla, co ví, že se stane.

Kde byl Chen, když ho někdo potřebuje. Říkal, že něco vymyslí a během toho, se jim Eviana ztratila. Pandora měla v plánu si s ní promluvit, před tím, než nadejde den D. Teď, ale propásla svoji šanci, což ji ničilo.

Vzala svůj mobil a našla Chenovo číslo, které jí dal den předtím, než odešel. Zkusila mu už volat několikrát, ale ani jednou se jí nedostalo odezvy. Dovádělo jí to k šílenství. Neměla spoléhat na někoho jiného a měla se s tím nějak poprat sama. Co teď s tím?

Její oči sklouzly z mobilu v jejích rukách, na její pravačku, kterou zdobil prsten od Aleka. Zvedla ji do úrovně jejích očí, aby na něj mohla pořádně vidět. I když seděla ve tmě svého pokoje, perla jako kdyby svítila. Na prstenu nebylo nic tak výjimečného, i když vypadal starožitně, nebyl přehnaně zdobený, jediné co dokonale přitáhlo pozornost, byla jantarová kulička zasazená v stříbrném kroužku. Až teď měla možnost se na tu nádheru podívat.

Jak ho mohla přijmout bez jediného slova stížností?

Potřásla hlavou, jelikož moc dobře věděla, proč se nezmohla ani na hlásku, když jí ho bez dlouhých proslovů natáhnul na prst. Vlastně toho řekl dost, ale právě to, ji vzalo všechen dech. Ale co jí dokázalo přimrazit na místě v ten moment, kdy vytáhl ten její vánoční dárek. Byly jeho oči. To co v nich viděla. Horká čokoláda, která jen potvrzovala pravdivost jeho slov.

Pandora tiše zasténala a stočila prsty do pěsti. Tohle je hodně špatné, pokud k ní Alek něco cítí, bude o to těžší se od něj oprostit.

Vydržela sedět na pokoji celý den, dokud už skoro nešílela. Mabel ji posílala zprávy, ptajíc se na to, zda je v pořádku. Ale ona nemohla s klidným srdcem odpovědět, že ano. Když už byla venku tma, sebrala se a sjela dolů do uvítací haly, kde si nechala zavolat taxíka.

Tak jako posledně se nechala odvést k Chenově domu.

Zatavila se před branou, ale po několika pokusech, kdy tiskla prst na zvonek, se nikdo neozýval. Celé prostranství tak nějak působilo opuštěně. Ani v domě se nesvítilo.

Frustrovaně se rozhlížela kolem sebe, netušíc, co by měla dělat, aby pomohla téhle situaci. Mrzla venku asi další půl hodinu, dokud se nenechala odvést zpět na hotel, kde probděla zbytek noci.

Už byla zvyklá na to, že se nikdy nevyspala, proto jí dvě noci bez něho, nic neudělaly.

Až k ránu si uvědomila, že k ní nepřišla žádná vidina, ani poté, co Aleka dovolila se jí dotknout. Nechápala to, už se to stalo po druhé a ještě nepřišla na důvod. Co by to mohlo zapříčinit? Spustil její vidiny o budoucnosti, ale teď už to  nefunguje? Neuměla si to v hlavě srovnat.