#14. Kapitola✔✔

11K 947 16
                                    

,,Teď mě poslouchejte."

Začal číst jména spolužáků a já jen čekala, kdy řekne mé jméno. Oh, bože, doufám, že ví o tom incidentu s Kate. Po tom, co jsem ji jednu vrazila bych s ní nemohla být.

Ale víte, co jsem ještě nezaslechla? Chrisovo jméno. ,,Ellie Jacksonová a Chris Parker."

Jak nečekané.. Počkat! Cože?! Né, to není možný! Kdo tohle vymyslel!Vytáhla jsem mobil a začala pod lavicí psát Amy.

Ellie : Dělám s Chrisem na jednom projektu do literatury, mám povolení zemřít?

*Cink*

To nebyla Amy.

Čtenář : Ten projekt zvládnem :)
Malířka : Tím bych si nebyla tak jistá
Čtenář : Sejdeme se po škole?
Malířka : Jdu k Amy..
Čtenář : Do kavárny?
Malířka : Jo, musím si s ní promluvit
Čtenář : Tak tam zajdem spolu :)

Rychlým pohybem jsem se podívala na Chrise a jak naschvál se na mě podíval a usmál se. On se na mě usmál!

A víte, co mi nedává smysl? Že učitel neslyšel moje cinknutí Messengeru. No, ono je to vlastně dobře.

*Cink*

Tohle už byla Amy.

Amy : O tom mi pak řekneš!
Ellie : Nevím, jestli to bude možné
Amy : Proč? :O
Ellie : Chris jde semnou
Amy : Jak s tebou?
Ellie : Po škole jde semnou za tebou do kavárny
Amy : To je úžasný!
Ellie : Vážně? O_O

Amy nastavil(a) vaši přezdívku na Ta zamilovaná.

Amy : Holka, mám radost místo tebe!!
Ta zamilovaná : Hehe

,,Nějaké otázky?" Ticho.

****

Vytáhla jsem si ze skříňky boty a hledala mobil v kapsy od džínů. ,,Sakra."

Zapomněla jsem ho nejspíš v lavici. Šla jsem do učebny literatury a zkusila otevřít. Zamknuto.

Když jsem chtěla vyjít ze škole zahlédla jsem Chrise u své skříňky. Málem bych na něho zapomněla.

Byl opřený o dvířka skříňky a v ruce držel můj mobil. Co když si četl moje zprávy s Amy? To by byl trapas.

Podal mi ho. ,,Děkuju."

Čtenář : Nemáš zač :)
Malířka : Proč mi píšeš, když stojíš vedle mě?
Čtenář : To snad nemůžu?

Povzdychla jsem si.

Čtenář : Copak?

,,Nic.." usmála jsem se.

Čtenář : Můžeme jít? :)
Malířka : Jasný

****

Šli jsme v tichosti vedle sebe a já přemýšlela, proč semnou nemluví.

*Cink*

Čtenář : Jsi naštvaná?

Ani jsem si nevšimla, že něco napsal.

Malířka : Jsem v pohodě :)
Čtenář : Dobře, kam jdeš?

Nechápala jsem ho a šla dál.

Čtenář : Přešlas kavárnu
Malířka : Cože?

Otočila jsem se a vrátila se o pár metrů zpátky. Jejda.

Coffee Girl [CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat