Čtvrtek. Takhle bych popsala dnešní den. Problém je v tom, že je opravdu čtvrtek. Což znamená, že je předposlední den našeho pobytu v Paříži. A taky to znamená, že se mi nechce vstávat.
,,Chrisi?" promluvila jsem potichu. ,,Chrisi.." znova jsem zašeptala a šťouchla do něho. Nic.
Jelikož nejsme v žádné pohádce, tak jsem se probudila tam, kde jsem taky včera usla. Ehmm jo, byla to ta pohovka. A tady tento spící člověk zamnou usnul asi chvilku po mě, když tu spí taky.
Opatrně jsem vstala, abych ho nevzbudila a šla do koupelny.
Když jsem se podívala do zrcadla, tak jsem nevypadala zrovna nejlépe.
Od řasenky kruhy pod očima, protože jsem se včera nešla sprchovat, moje rozcuchaný vlasy dlouho neviděly hřeben a když jsem do nich hrábla, tak by jim šampon taky neuškodil.
V pokoji jsem si vzala čisté věci a usoudila jsem, že opravdu potřebuju sprchu.
Špinavé prádlo jsem položila vedle sebe a vlezla do sprchy.
****
Koukala jsem na sebe do zrcadla v ručníku a soustředila se na svůj vzhled.
,,Hmmm..." oddychla jsem si.
Nedalo by se říct, že jsem nejsem spokojená se svým vzhledem. Mám se ráda, ale občas mi přijde, že bych ze sebou mohla něco udělat. Neustálý dívání na sebe samou mě přivádí k šílenství.
Převlékla jsem se do oblečení a vyšla z koupelny.
,,Dobré ráno." pozdravila jsem Chrise, když jsem viděla, že sedí na pohovce.
,,Dobré." zívnul si.,,Jak ses vyspal?"
,,Zajímavě.. spal jsem na pohovce." uchechtl se.
,,No.. to jsme dva. Nějak jsme vytuhli." pokrčila jsem rameny a sedla si vedle něj.,,Jak dlouho si vzhůru?" zeptal se mě.
,,Asi dvacet minut.."
,,Tak to jo."
,,Udělej ze sebou něco, dneska máme spoustu věcí na práci." políbila jsem ho a podívala se z okna.Dneska to moc nevypadá na déšť, ale podle toho, co Chris říkal včera, může déšť ještě přijít. Obyčejně se nezajímám o počasí, ale momentálně je to důležité.
,,V kolik jsme asi usli?"
,,Já nevím, asi pozdě, tobě se chce spát?"
,,Ne.. jenom se mi nikam nechce." znova si zívl.
,,Tak šlahej do koupelny a pořádně se prober." zasmála jsem se.
,,Už běžím.." vstal a šnečím krokem se doplazil do koupelny.****
,,Stačí?" zeptal se, když po několika minutách vylezl.
,,Úžasný."
,,Co mám dělat dál podle tebe?"
,,Obléct se, vyrážíme ven." řekla jsem mu narovinu.
___________________________Příště = delší kapitola ❤
A teď.. chvilka napětí.. jojojo, všichni víme o co se jedná.. tramtadáá!!
Máme 100K přečtení!!! ❤❤🎉🎉🎈🎆🎀 Je to naprosto neskutečný a opravdu děkuju ❤ Nebudu se o tom rozepisovat, ale když jsem to viděla, tak jsem opravdu brečela 😍🎉🎉 Moc děkuju ❤ Miluju vás 💞
ČTEŠ
Coffee Girl [CZ] ✔
Ficção Adolescente[PROBÍHÁ KOREKCE] Kniha se přepisuje. Budou přidané postavy a upravená CELÁ dějová linie! Nemusíte hlásit neustálé chyby, příběh bude nahrazen novým! Jediné, co je kdy dělilo, byla vzdálenost od stolu ke stolu necelých padesát metrů a z poloviny vyp...