Coffee Girl [CZ] ✔

#20. Kapitola✔

Připadala jsem si jako holka, která si zvala svého kluka k sobě domů, když rodiče nebyli doma. Já měla jeden problém. Chris není můj kluk. Celkem blbý, co? Nevím, jak mě to vůbec napadlo pozvat Chrise ke mně domů. Počkat.

Já jsem pozvala Chrise k sobě domů! Děláte si srandu? Co když se mu tady nebude líbit? Co když se bude smát mému pokoji? Když tam mám bordel! Tohle bylo velice důležité. Jak pro mě, tak pro můj osud s dnešním večerem!

Vyběhla jsem schody nahoru do svého pokoje a začala se rozhlížet kolem sebe. Kousky oblečení jsem začala strkat do různých zásuvek a nebo podle pachu rovnou do pračky. Což mi připomnělo, že jsem měla na sobě pořád to mokrý oblečení.

Převlékla jsem se do tílka přes které jsem dala ještě svetřík, tepláků a mokré věci s ostatními hodila do pračky. To bych měla..

Když jsem sešlapala schody zpátky do přízemí, tak jsem zamířila hned do kuchyně. Stáhla jsem si vlasy do culíku a šla najít číslo na pizzérku.

Kdo by čekal, že veškerý věci jsou opravdu na lednici? Okay, teď stačí jen čekat..

Když já mu nenapsala v kolik. Byla jsem tolik nadšená, že tu bude, ale nevím ani kdy tu bude semnou. Jsem skvělá..

Malířka : Přijeď v osm❤
Čtenář : Ani o minutu dřív ani o minutu později<3

Čtenář vám poslal(a) fotku.

•••

Stála jsem opřená loktem u linky v kuchyni a čekala na ten zvuk, který se měl ozvat domem. Vsadila jsem se, že se leknu.

*Cink*
*Cink*

Jsem to říkala. Neměla jsem špatný svědomí, jen jsem jsem nervózní.

Naposledy jsem se podívala do zrcadla a otevřela vchodový dveře. Stál tam v celé své kráse. Byla tma, ale stejně jsem viděla ty jeho nádherný modrý oči. Neslintat.

Koukla jsem na hodinky a viděla že bylo opravdu osm.

,,Jsem ti říkal, že tu budu v čas."

Zmohla jsem se jen na přikývnutí. ,,Pustíš mě dovnitř?" usmál se na mě. Co to semnou děláš?

,,Jo, pojď dál," ustoupila jsem, aby mohl vejít.
,,To je pro tebe," podal mi puget červených růží, ,,doufám, že máš ráda růže," zasmál se, podal mi je a vešel dovnitř.
,,Jsou nádherný." Jako ty.

,,Tak, jaký máš plán, Malířko?"
,,Ehmm, takže. První půjdem nahoru, ty vybereš film a ja mezitím objednám pizzu," navrhla jsem.
,,Ty mi jako svěříš svůj notebook?" zasmál se.
,,Ehmm, jo," poškrabala jsem se na zátylku.
,,To zní, jako skvělý plán."