Endless Love

6.

„Ashley? Camerone!?"
„Jamesi?"

„Děláte si ze mě prd*l!? Jak dlouho? Sakra jak dlouho!?"
„Brácha klid" snažila jsem se uklidnit Jamese, ale nepomáhalo to. „Klid? Děláš si ze mě prd*l Ashley? A co ty Camerone? Ty k tomu kur*a ani nic neřekneš?"
„Jamie no tak buď v klidu, já, já ji mám rád" řekl Cameron brachovi. „Já mám byt v klidu, když mi brousíš ségru? Já mám být v klidu!?" zařval James rozčíleně. „Přestaň Jamesi" zařvala jsem na něj. Věděla jsem, že tahle hádka nevěstí nic dobrého. „Kur*a Ashley víš vůbec kdo tohle je? Cameron Dallas, můj nejlepší kámoš" Jakmile tohle James dořekl už šel ke mně, aby mě odtáhl od Camerona, ale jak si toho Cam všiml, vstal a šel k němu. „Nech ji být, je to její rozhodnutí. Copak pro ni nechceš to nejlepší?" začal s klidem říkat Cam Jamesovi. „No právě chci pro ní to nejlepší a to ty rozhodně nejsi." V tu chvíli jsem jen viděla, jak James vrazil Cameronovi pěstí. „Jamesi co to sakra děláš!? Přestaň nech ho být, je to tvůj nejlepší kámoš k sakru." zařvala jsem na něj. „Ne teď už to můj nejlepší kámoš není"řekl nastvane James. „Vypadni" „Cože?" „Vypadni" zařvala jsem na něj. „Fájn, ale až ti ten debil zlomí srdce nechoď za mnou" hned jak to James dořekl odešel z mého pokoje a samozřejmě se to nemohlo obejít bez pořádného prasknutí dveřmi.„Came jsi v pohodě?" přistoupila jsem celá ubrečená ke Cameronovi. „Jo." Nemohla jsem přestat brečet. Bylo mi tak strašně z toho co se teď stalo. Můj pohled směřoval k zemi. „Bude to dobré. Nebreč Ashley no tak,psst bude to dobré." snažil se mě uklidnit Cameron. Cameron mě chytl za bradu a zdvihl mi hlavu tak, abych mu viděla do očí. „No tak Ashley bude to dobré. Slibuju" Přikývla jsem. Jen prosté přikývnutí, neměla jsem totiž sílu na to, cokoliv říkat. „Ošetřím ti to" řekla jsem po chvilce když jsem si všimla jeho rány na tváři. Odešla jsem dolů pro dezinfekci. James asi odešel pryč, protože nikdo jiný kromě nás dvou tu nebyl.

Když jsem Cameronovi ošetřovala ránu, upřeně se mi díval do očí. Do páru modrých očí, které byly ještě pořád skleněné od toho jak jsem brečela. V tu chvíli Cameron spojil naše rty. Pokusila jsem se na něj usmát, ale nepodařilo se.
„Chci pryč. Prosím vezmi mě pryč" řekla jsem. „Pro tebe cokoliv" řekl. „Ale myslíš si, že to je správný?" „Je mi jedno co je správný a co ne. Podle mého bratra ty pro mě nejsi správnej, ale já tě chci víc než cokoliv jiného." „To já tebe taky Ash. Kam vyrazíme?" zeptal se Cameron.  „Je mi jedno kam" „Ano mě taky, hlavně,že budu s tebou." Snažila jsem se usmát, ale nešlo to. Rychle jsem si sbalila věci. Pak jsme jeli ke Cameronovi, kde si i on sbalil nějaké věci. „Připravená?" zeptal se mě. Jen jsem přikývla.

Když je dojeli na místo, nevěděla jsem kde jsme, protože jsem na očích měla šátek, který mi zavázal Cameron před příjezdem na toto místo. „Zůstaň tady" ozval se Cameronův hlas před jemným bouchnutim dveřmi od auta. Jen jsem čekala, až pro mě přijde. A přemýšlela jsem jak budou reagovat naši a James až zjistí, že jsem odjela, aniž bych někomu něco řekla. No pravděpodobně z toho jen tak nevyváznu, ale je mi to jedno, kdyby se James zachoval normálně a vzal to tak jak to je, všechno by bylo v pohodě a já byla doma. Ale ne, jemu prostě muselo rupnout v bedně.„Ashley? Můžeme jít" oznámil mi Cameron. Přikývla jsem. Když jsem vylezla z auta, samozřejmě s Cameronovou pomocí, protože jsem stále měla zavázané oči, Cam mi konečně sundal šátek z očí. Chytl mě za ruku, tak, že propletl své prsty s mými a kráčeli jsme po nějaké pláži. „Jsme tady" prohlásil. „Jak jsi to tak rychle stihl?" zeptala jsem se Camerona, přičemž můj pohled směřoval na piknik, který tu byl připravený. „Je jedno co a jak, hlavní je to, že jsme tu spolu." řekl a podíval se na mě jakoby mi toho chtěl tolik říct. Ale někdy jsou prostě lepší činy než slova, takže Cameron to převzal do svých rukou a začal mě něžně líbat. Samozřejmě jsem spolupracovala. „Měli bychom si dát to jídlo" zašeptala jsem do polibku. „Myslím, že tohle tě nasytí dostatečně." zašeptal i on do polibku. Po chvilce jsme se odtrhli a dali si to jídlo. Najednou se Cameron zvedl a já na něj hodila jen nechápavý pohled. Přišel ke mně, vzal mě do náruče a nesl mě k vodě. Samozřejmě jsem věděla, co chce udělat. „Camerone přestaň" rekla jsem a začala se hlasitě smát. „Opovaž se mě hodit do té vody. Camerone Alexandře Dallasi okamžitě mě pusť. Prosííím." samozřejmě jsem se nemohla nesmát. No a než jsem se nadála, byla jsem ve vodě. Okamžitě jsem vylezla z vody, která byla naštěstí teplá, ale na poprvé to byl šok a šla za Cameronem, který zrovna šel zpátky na naši deku s piknikem no a tak nějak mu skočila na záda. „A mám tě" řekla jsem trochu hlasitěji. „Panebože Ashley. Málem jsi mi přivodila infarkt" řekl Cameron a zasmál se. „No to máš za tu vodu a buď rád, že to bylo takhle, mohlo to dopadnout hůř" řekla jsem a zasmála jsem se. „Nemáš hlad?" zeptal se Cam. Lehce jsem přikývla. Po tom všem mi celkem vyhladlo.

Když jsme dojedli, sbalili jsme deku a šli do hotelu. Náš pokoj byl až v 21. patře, takže jsme samozřejmě jeli výtahem. „Ashley chci tě" zašeptal mi Cameron do ucha, potom co mě přimáčkl ke stěně výtahu, ve kterém jsme se právě nacházeli. „Já tebe Came." zavzdychala jsem do polibků. Za chvíli se Cameron zarazil a odtáhl se ode mě. „Ne Ashley, musíme počkat. Chci, aby naše společné poprvé bylo dokonalé. Pro tebe. Pro mě. A tady by to asi moc pohodlné nebylo." řekl Cameron. „Ano, máš pravdu. Počkáme." „Ne, že bych nebyl zkušenej.." „Camerone! Já to nechci slyšet" řekla jsem a hodila na něj pohled ála nech si to pro sebe a následně jsem se začala smát. No a Cameron mě v tom smíchu tak nějak doplňoval. Když výtah ukázal, že už jsme v 21. patře vystoupili jsme a Cameron odemkl náš pokoj. „Půjdu si dát sprchu" oznámila jsem.  „Dobře lásko" Po tom dlouhém dni jsem si konečně dopřála sprchu a přemýšlela o dnešku. Naši mě asi zabijou. Když jsem přišla do pokoje Cameron už spal a vypadal tak sladce. Hodila jsem na sebe jen nějaké jeho tričko a šla si lehnout vedle něj. Když jsem si lehla, ucítila jsem, jak mě objal kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Jen jsem se usmála a poté jsem se už jen oddávala spánku.