Ahoj! Rozhodla jsem se konečně jednu teenfikci dát i na wattpad. On je oblíbený kluk na škole, fotbalová hvězda a lamač dívčích srdcí. Ona je tichá holka, s pár pravými přáteli a s poměrně dobrými studijními výsledky. Jak tohle dopadne? Zamilují se...
„Páni to je nádhera,"řekla jsem Coltonovi, když jsme vystoupili z letadla. Právě jsme přistáli v New Yorku. Slunce zrovna zapadalo a bylo to tak nádherné. „Tak pojď Sunshine,"řekl mi a já se na něj usmála. Letěli jsme sem na týden. Momentálně jsou letní prázdniny a Colton nám k výročí objednal týden v New Yorku. Byla jsem z toho nadšená. A taky jsem byla nadšená z toho, že konečně s ním chvíli budu. Hraje totiž hokej, a tak je to s časem horší. Ale teď jsme tady a spolu. Na podzim mám nastoupit na vysokou. A to je vlastně další důvod, proč jsme tady. Podívat se na vysokou kam budu chodit. S ním je to jiné. Netrávíme spolu nějak moc času, ale užíváme si ty chvilky, kdy to jde. Colton mi pomáhal od chvíle, kdy se opět ukázal Cameron a byl tu se mnou. A pak se to stalo. Nějak se nám to zvrtlo a dali jsme se dohromady. Byla jsme ráda, že ho mám, ale občas jsem si tím naším vztahem nebyla příliš jistá.
„Tak co jak se ti tu líbí?"zeptal se mě Colton, když jsme dorazili na hotel. „Je to tu krásný,"řekla jsem a políbila ho. Polibek mi opětoval. „Nepotřebuješ něco?" „Teď mám všechno,"řekla jsem a objala ho. Společně jsme koukali z našeho balkonu na západ slunce a já z toho byla naprosto unešená. Ne, že bych to nikdy neviděla, ale svým způsobem, tady a teď to bylo strašně kouzelný. „Asi si půjdu lehnout, po cestě jsem docela hotovej,"řekl Col. „Dobře,"řekla jsem a souhlasně jsem přikývla. „Budeš v pohodě?"zeptal se. „Neboj,"řekla jsem. Colton mi dal polibek na čelo a odešel do pokoje. Já jsem dál stála na balkóně a sledovala oblohu.
Snažila jsem se usnout, ale nějak se mi to nedařilo, tak jsem si řekla, proč se neprojít po okolí. Hodila jsem na sebe lehký svetr a potichu odešla z pokoje, abych nevzbudila Coltona. Šla jsem kolem moře a občas kopala do kamínků, které ležely na pláži. Nakonec jsem si sedla na písečnou pláž a sledovala hýbajíci se vlnky na moři.
Flashback: Seděli jsme pod palmou a sledovali noční oblohu. „A kam chceš vlastně na vysokou?"zeptala jsem se ho. „Přemýšlel jsem o NewYorsské,"odpověděl mi nejistě. „Mohli bychom se navštěvovat,"řekl. „Jsou to 4 hodiny letadlem,"dodal ještě. „Když já ani nevím, jestli to takhle chci,"řekla jsem nejistě. „Aha,"řekl. V jeho hlase bylo slyšet zklamání. „Tak jestli to tak nechceš, proč jsme vlastně ještě spolu? Proč když nic z tohohle nemá smysl?"řekl naštvaně. „Asi by měl být konec." „Možná to tak bude lepší,"řekla jsem.
Tahle vzpomínka mi utkvěla hluboko v mysli. A zrovna teď, jak jsem tady seděla na pláži a sledovala noční oblohu, se mi vybavila. Zvedla jsem se a šla ještě kousek.
Ráno jsem se vzbudila a první čeho jsem si všimla, byl tác, který ležel na posteli. Na něm byla sklenice s pomerančovým džusem a palačinky. Vedle talíře s palačinkami ležel vzkaz. Dobré ráno lásko, doufám, že jsi se krásně vyspala. Vychutnej si snídani, brzo se vrátím. Když jsem si ten vzkaz četla, usmívala jsem se. A zrovna v tu chvíli vešel Colton. „Ahoj Sunshine," pozdravil mě. Zpoza zad vytáhl kytici červených růží. „Ty jsou pro tebe," řekl a usmál se. Přistoupil ke mně a políbil mě. „Děkuju,"řekla jsem. „Ale to jsi nemusel." „To je maličkost," řekl a opět se ze široka usmál. „Dneska večer bych tě rad vzal na večeři,"sdělil mi Colton. Přikývla jsem. „Tak co chceš podniknout přes den? Napadlo mě, že bychom si mohli zajet do centra,"řekl. „Jo to by bylo fajn,"řekla jsem a objala ho. „Tak to abychom za chvíli vyjeli,"řekl a zasmal se. „V klidu se nasnídej, já zavolám taxíka." Najedla jsem se. Vzala jsem si mobil. Měla jsem dvě nové zprávy. Jedna byla od mámy a druhá od.... od Camerona.
Cože!? V tu chvíli, kdy jsem spatřila jeho jménu v okénku nových zpráv, hned jsem se lekla, co se děje. Po delším váhání jsem zprávu otevřela. „Ahoj Ashley. Jako první bych se chtěl omluvit, že otravuju, ale on potřebuje pomoc. Velkou pomoc. Bojím se, že to s ním je stejné jako tenkrát. Drogy, alkohol, sex a tvrdý ožíračky. Vážně se o něj bojím. Mohli bychom se sejít? A ano, opravdu píšu z jeho mobilu. Ozvi se mi prosím. Nash.
Chvíli jsem to rozdýchávala. Něco ve mně mi říkalo, ať to nechám být, ale něco mi říkalo, že bych mu měla pomoci. Nevěděla jsem co dělat, ale věděla jsem, že Colton by se to neměl dozvědět. Seděla jsem na posteli jak opařená, když vešel dovnitř. „Je ti fajn?"zeptal se mě, jakoby poznal, že se něco děje. „Jo v pohodě,"řekla jsem a usmála se. „Tak fajn, hele za půl hodiny přijede taxík. Stiháš to v pohodě?"zeptal se mě mile. „Jo jasně,"řekla jsem. Šla jsem k němu a pevně ho objala. „Za co to bylo?"zeptal se mě nechápavě. „Za nic,"řekla jsem. „Jen tak." Usmála jsem se a vdechovala jsem vůni jeho černého přiléhavého trička, které měl právě na sobě. „Miluju tě Sunshine,"řekl mi a dlouze mě políbil. Polibek jsem mu opětovala, ale nic jsem neřekla :/.
Vzala jsem si na sebe potrhané světlé kraťasy, tílko a kardigan. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a nasadila si sluneční brýle. „Moc ti to sluší,"řekl a políbil mě opět na čelo. „Nepřeháněj,"řekla jsem a zasmála se. Propletl svoji ruku s mojí a kráčeli jsme k výtahu. Nastoupili jsme do taxíku a vydávali se do velkoměsta. Do New Yorku. Prošli jsme několik obchodů, parků a nakonec jsme skončili ve venkovní restauraci.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Jen si odskočím, omluvíš mě?"zeptala jsem se ho. „Jasně lásko,"řekl a rozpletl naše ruce, které jsme měli propletené a položené na stole. Zvedla jsem se od stolu a zašla do budovy této restaurace. „Ashley?"promluvil na mě něčí hlas. Nejdřív jsem si nebyla jistá, čí hlas to je, ale pak jsem si vzpomněla. Otočila jsem se a spatřila jsem Nashe. „Ahoj,"pozdravil mě zklesle. „Ahoj Nashi,"odpověděla jsem mu.
„Dostala jsi tu zprávu?"zeptal se mě tichým hlasem. Lehce jsem přikývla. „A?"zeptal se a hodil na mě tázavý pohled. „Nashi, já to nemůžu udělat,"začala jsem. „Ale Ash, ty jsi jediná, kdo ho může vrátit zase zpět do starých kolejí. Já vim, jak moc tě miloval. Je tak zničenej. Z toho rozchodu."řekl. „Je to už dávno,"řekla jsem. „A jestli si vzpomínám, taky jsem byla dost zničená. Několikrát jsem skončila na kapačkách, probrečela jsem tolik nocí a předstírala, že je to fajn. On není jedinej, kdo byl zničenej, ale je čas jít dál."řekla jsem. „Ale Ashley on tě miluje sakra. Je z toho úplně v prdeli. Myslíš, že mě baví sledovat jak se ničí? Myslíš, že mě to baví? Ne, to nebaví. Tak mi prosím pomož. Prosím Ashley,"dořekl a chytl se za hlavu. Několikrát jsem přešla chodbu sem a tam. „A co když mě nechce vidět?"vypadlo ze mě najednou. „Věř mi, že nic jiného si nepřeje víc, než tě zase vidět,"řekl a sklonil pohled k zemi. „Tak co pomůžeš mu?"zeptal se po chvíli ticha. Nastalo opět ticho. „Já- no můžu to zkusit,"řekla jsem.
Ahoj! Chtěla bych vám moc poděkovat za 1k reads. Moc děkuju. Doufám, že se kapitola líbila. Mám vás ráda.❤ AT.
